Kvetoucí – nejen zelená – krajina

Červencem vstupujeme do doby, kdy potravní zdroje na mnoha místech ČR přestávají pokrývat potřeby včelstev. Přitom právě tento čas po odkvětu lípy malolisté přicházejícího pozdního léta je kritickým pro vytváření generace dlouhověkých včel, generace, kterou jsme si v posledních letech zvykli nazývat “zimními včelami”.

Působí zde více vlivů určujících úspěšnost výchovy této generace včel. Kromě zabezpečení nízké míry parazitace včel, s níž souvisí šíření infekčních nemocí v našich chovech včel, je to především dobrá výživa. Úkolem zimních včel bude nejen překonání zimy. Svou pracovní energii si potřebují plně uchovat až do doby vrcholného jara následujícího roku. Jedině tím je zajištěn předjarní a jarní výkon včel v opylovací činnosti i potřebná ekonomická efektivita včelařství v našich podmínkách.

Nelze dosáhnout kvality včel vychovávaných v následujících dnech a týdnech a to včetně další výživy líhnoucích se mladých včel v pozdním létě bez dobré snůškové základny – především pylové.

Zatímco ochrana zdraví včel je povinností každého chovatele a její výsledek je současně ovlivněn efektivním uplatněním léčebně preventivních a ozdravných metod ve včelařských provozech blízkých regionů, zajištění dobré výživy včel jde již nad rámec možností včelařů a jejich organizací.

Na jednom z posledních jednání na MZe byla diskutována v rámci zajištění účinných forem podpory včelařství také otázka potřeby zajistit včelám v zemědělské krajině lepší výživu. Skutečností totiž je a zůstane, že v pozdním létě jsou to především rostliny kvetoucí na orné půdě, které jsou základem včelí pastvy, bez nichž by přezimování a jarní rozvoj včelstev byl nemyslitelný.

V této souvislosti je ku potěše včelařů snaha rozvíjet v našem zemědělství programy v rámci tzv. greeningu, podporovaného jak na straně greeningových plateb, tak i sankcí. Jak již z názvu vyplývá, cílem je “zelená krajina”. Takové pojetí, byť by přispívalo k udržení či zvýšení půdní úrodnosti, nemusí však vždy plnit funkce zajištění výživy včel a dalších druhů opylovatelů nezbytných pro zemědělskou produkci i ekologickou stabilitu krajiny. Ke zlepšení pastvy včel velmi pozitivně přispívá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 platné od 1. 1. 2015. Namítáme však, že v rámci povinného greeningu, jehož součástí je povinné vyčlenění minimálně 5 % ploch u podniků s výměrou více než 15 ha orné půdy jako plochy v ekologickém zájmu (EFA), který se nám již letos začíná od vrcholného léta a dále až do podzimu na zemědělské půdě viditelně pozitivně projevovat, je třeba podporovat především kvetoucí greening tak, aby tento se stal skutečným floweringem. Abychom neměli v podletí a na počátku podzimu krajinu pouze zelenou ale kvetoucí. Ne všechny použitelné plodiny zabezpečují totiž dobrou pastvu včel.

V této souvislosti zatím velmi pozitivně vnímáme již patrnou renesanci v pěstování svazenky a hořčice, jejichž plochy bývaly v dobách, kdy se zemědělská půda často ne zcela smysluplně pouze uváděla do klidu, podstatně větší. Ze seznamu plodin doporučovaných v rámci greeningu vyplývá jejich velká “rozmanitost” z hlediska významu pro opylovatele v krajině: bér vlašský, čirok zrnový, hořčice bílá, jetel nachový (inkarnát), jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, krambe habešská, lesknice kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná, řepka jarní, sléz krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská (saflor), vikev ozimá panonská, žito trsnaté (lesní). Řada z těchto vyjmenovaných druhů, jejichž názvy jsme s ohledem na význam z hlediska včelí pastvy zvýraznili (u nejvýznamnějších z nich i podtržením), dává velkou šanci pro zlepšení výživy včel v rámci celé EU a v případě účelného dlouhodobého uplatnění pravidel – greeningu/floweringu – je to jistě krok správným směrem.

A nakonec, pro případné škarohlídy zpochybňující vše, co není bezprostřední exploatací zemědělského prostoru, si dovolím připomenout, že i v USA s velmi rozvinutou industriální podobou zemědělství (a zpravidla i chovu včel), se rozvíjí analogický a přírodě ještě bližší program rozšiřování ploch včelařsky významných rostlin na zemědělské půdě s podporou státu – viz zcela nedávno publikované informace: http://www.agriview.com/briefs/….

publikováno: 4. 7. 2015 | autor: Václav Švamberk <vaclav@majabee.cz>