Někde už začaly žně. Loňský rekord to nebude

Někteří jihomoravští zemědělci museli uspíšit začátek žní. Úrodu totiž trápí sucho, což se zřejmě odrazí i na výnosech a už nyní je zřejmé, že nedosáhnou loňské úrovně. „Vzhledem k suchu a většímu teplu začínáme dřív. Obilí už téměř zasychá, což se negativně podepisuje na výnosu," řekl předseda zemědělského družstva Bulhary na Břeclavsku Antonín Osička.

O konkrétních číslech ale zatím nikdo nechce mluvit. Například Český statistický úřad svůj první odhad zveřejní příští týden. „Z informací, které zatím máme, vyplývá, že rekordní úroda, jaká byla v roce 2014, se neočekává," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.

Potvrdil přitom, že asi největší potíže budou mít zemědělci z jižní Moravy, zejména ti, kteří hospodaří na písčitých půdách, na nichž se už sucho začíná projevovat. Situace se ovšem bude lišit podle lokalit. „V krajích, které loni měly dobrou úrodu, očekávám, že letos budou mít mírně nadprůměrnou úrodu," doplnil ředitel.

V dubnu a květnu dosahovaly srážky v Česku 66 procent normálního stavu. To se už projevilo na úrodě řepky, která bude podle ředitele Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martina Volfa nižší o 15 procent. Tato situace se už projevuje na cenách komodity, protože v Evropě je po řepce vyšší poptávka než nabídka. „V posledních dvou letech se cena pohybovala kolem devíti až desíti tisíc korun za tunu, ale vzhledem k tomu, že letos bude produkce nižší, tak cena se už teď aktuálně pohybuje přes deset tisíc korun a pomalu roste," řekl ČTK Volf.

Podobné informace přicházejí i ze zahraničí. „Nižší sklizeň zvýší potřebu EU dovážet semena řepky v následujícím roce ze zemí mimo EU, poptávku však bude těžké uspokojit, neboť nižší sklizeň se očekává 
i u vývozců, jakým je například Ukrajina," potvrdil agentuře Reuters výkonný ředitel organizace Oil World Thomas Mielke.

Kvalita letošní úrody zatím není podle Jiřího Hrbka špatná. Zemědělci však bedlivě sledují předpovědi počasí. S kvalitou by totiž ještě mohly zahýbat přívalové deště. Meteorologové přitom předpovídají, že do Čech přijdou přeháňky, které budou doprovázeny bouřkami a někde právě i intenzivními přívalovými dešti.

Letošní sklizeň by měla být 
i šetrnější vůči zvěři. V květnu ministerstvo životního prostředí společně s Českou zemědělskou univerzitou zprovoznily webový portál, který má pomáhat při ochraně živočichů, kteří jsou sečí trávy 
a sklizní ohroženi. Sice neexistují žádné statistiky, ale myslivci odhadují, že pod zemědělskými stroji zahyne jen 
u srn ročně asi 50 mláďat na tisíc hektarů čtverečních. „Už 
loni se zvedla obrovská vlna zájmu české veřejnosti, která prostřednictvím Facebooku nabízela myslivcům svoji pomoc, například při plašení zvířat den před sečemi. Po schůzce s myslivci i zemědělci jsem se rozhodl, že společně rozjedeme kampaň, která by tento neutěšený stav pomohla zlepšit," uvedl při představení webové aplikace ministr životního prostředí Richard Brabec. Do ochrany zvěře při žních se v poslední době zapojují i drony s kamerami.

Potřebujeme vyvážet mléko mimo EU. Evropa by to měla dotovat

Praha – Na některých místech Česka už začala sklizeň. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha předpokládá, že úroda nebude tak dobrá jako loňská, nicméně dobrá zpráva pro farmáře by mohla být, že ceny obilovin stoupnou.

Někteří zemědělci si stěžují na sucho. Jak se to projeví na letošních žních?

Sklizeň určitě nebude tak vysoká jako loni, kdy byla rekordní. Teď ale můžu jen těžko odhadovat, v jakém objemu letos vlastně sklidíme. Problém může mít jižní Morava, v ostatních částech republiky totiž počasí nebylo tak špatné. Osobně tedy očekávám nižší úrodu než loni.

Je letošní sucho potíž jen České republiky, nebo i jinde mají zemědělci podobné problémy?

Mám signál, že i Slovensko odhaduje nižší výnosy obilovin, protože tam měli sucho. Podobně by na tom měli být 
i zemědělci v některých západních státech, podle všeho ve Španělsku a Francii.

Může se tato situace projevit na cenách komodit?

Ceny by mohly začít malinko růst. Aspoň se to projevuje v řepce. Uvidíme, jak 
v obilovinách, ale první signály, že by se cena mohla trochu zvýšit, rozhodně máme.

To je pro zemědělce asi dobrá zpráva.

Samozřejmě by to bylo dobře, protože cena živočišné výroby jde dolů. Na rovinu si řekněme: byli bychom rádi, kdyby ceny rostlinných komodit, která se nám snížily 
v průběhu loňského podzimu, vystoupaly a dostaly se zpět na loňskou úroveň.

Minulý týden jste odhadoval, že letošní rok nebude pro zemědělce tak úspěšný jako loňský, kdy sedláci utržili 90 miliard korun. Pro letošní rok odhadujete tržby asi 85 miliard. Nedalo by se i toto číslo považovat za dobrý výsledek?

To je otázka pohledu. Osobně bych byl raději, kdyby tržby neklesaly.

Co celkový pokles tržeb v zemědělství způsobuje?

Velký podíl na tom má propad cen rostlinných komodit a samozřejmě vývoj cen mléka. Zde to nevypadá vůbec dobře, protože cena mléka neustále klesá 
a už se dostáváme na kritickou mez sedmi korun za litr. Situaci v tomto oboru nehodnotím dobře. Netvrdím ale, že je to katastrofa.

O situaci na trhu s mlékem chcete jednat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Požadujete, aby stát farmářům pomohl. Jak se to jednání vyvíjí?

S panem ministrem o tom budeme jednat ve středu.

S čím tam půjdete? Co budete navrhovat?

Ta situace je způsobená dvěma faktory. Zaprvé zrušením mléčných kvót a zvýšením produkce. Na straně druhé je to dáno tím, že se nemůže vyvážet do Ruska. My to tedy vnímáme jako mimořádnou událost a podle nás je nezbytné, aby část produkce odešla z vnitřního trhu Evropské unie, proto chceme, aby Evropská komise akceptovala proexportní podpory 
a aby zvýšila intervenční cenu mléka, která se dnes pohybuje na úrovni 6,30 koruny. V minulosti se bohužel ukázalo, že cena klesala až na intervenční cenu. Proto chceme, aby Evropská komise rozhodla o jejím zvýšení 
a případně rozhodla o masivnějším skladování mléčných výrobků. Nicméně to je řešení, které je jen oddálením problému, protože to, že mléčné výrobky naskladníme, neznamená, že se toho problému zbavujeme. Potřebujeme ty produkty prodat 
a vyvézt mimo EU. To je 
v souladu se stanoviskem ministra, který tuto věc prosazuje na jednání rady ministrů, ale zatím nenachází pochopení. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál.

Evropská komise tedy tyto návrhy zatím odmítá?

Ano, odmítá proexportní podporu, protože to může být v rozporu s dohodami Světové obchodní organizace a navíc má problém s penězi 
a snaží se šetřit. To je i jeden z důvodu, proč nechce zvyšovat intervenční ceny.

Kde mimo Evropskou unii vidíte největší šanci mléčné výrobky prodat?

Těch možností je víc, ale problém je v tom, že se mléko přestalo prodávat do Číny, hlavně to sušené. V minulosti ho tam bylo vyváženo mnohem víc. Přesto je Dálný východ i nadále jeden z perspektivních trhů. Ale není to jen Čína, jedná se o země typu Egypt a další arabské státy, i když tam je problém se současnou politickou situací. Každopádně by neměl být problém najít mimoevropský trh, když se mléčné výrobky zadotují. 

Autor: Vilém Janouš, Lukáš Ivánek