Když relativizaci popřou jasná fakta

Snahu relativizovat za souhlasu některých vládních činitelů proces, který se stal mementem éry komunismu, neboť rozvrátil venkov, způsobil rozsáhlé sociální změny ve společnosti a má na svědomí tisíce zničených životů a lidských tragédií, nelze tolerovat. Obzvláště nepochopitelná je taková úprava dějin pro sedláky a jejich potomky, jichž se kolektivizace českého venkova přímo týkala, případně pro historiky, kteří se studiem této totalitní éry podrobně zabývají.

K tomu, aby problematika kolektivizace zůstala stále živým tématem bez účelového zkreslování faktů, přispěl i seminář organizovaný v rámci Mezinárodního roku půdy Asociací soukromého zemědělství první červencovou sobotu na farmě rodiny Zitkových ve Vlčnově u Chrudimi. Zejména pak přednáška historika Jiřího Urbana z Ústavu pro studium totalitních režimů pod názvem „Půda v procesu kolektivizace“. Poslechnout si ji a podělit se s ostatními o vzpomínky své či členů rodiny z této doby přijeli sedláci z různých regionů.

Nenásilný a dobrovolný proces? 

Pro konkrétní příběhy svědčící o faktu, že skutečně nešlo o nenásilný a zcela dobrovolný proces, nebylo ale třeba chodit daleko. Hostitelská rodina Zitkových, jejíž předci na zdejším statku hospodařili již od roku 1670, byla minulým režimem velmi poznamenána. V roce 1950 ji komunisté ze statku, který se svými 40 hektary patřil k největším a nejmoderněji vybaveným v okolí, vystěhovali. Tehdejší hospodář, tatínek nynějšího majitele Miloslava Zitka, byl poslán do uranových dolů v Jáchymově a jeho synovi bylo znemožněno dokončit střední zemědělskou školu. Statek obsadilo nejprve JZD, poté státní statky a hospodářské budovy se na dlouhých téměř čtyřicet let naplnily jejich býky a telaty.

„Když jsem se jakožto první soukromý zemědělec ihned po revoluci přihlásil o své nároky, nacházel se náš statek ve značně dezolátním stavu. Od vstupních vrat bylo vše zarostlé nálety dřevin, stodolu nešlo vůbec vidět a dvůr pokrývalo rumiště. Úplně nejdříve jsme tedy vyvezli 29 nákladních automobilů odpadu,“ vzpomíná Miloslav Zitko.

Fakta hovoří jasně

Vymizení pojmu soukromé vlastnictví a tím pádem všudypřítomné naprosto nešetrné nakládání s majetkem všech byl jen jeden z důsledků výše uvedeného procesu. „Kolektivizace navíc popřela sama sebe, neboť úrovně, jakou mělo naše zemědělství za první republiky, dosáhlo družstevní hospodaření až v roce 1965. Tedy dvacet let po prvních politických krocích, které zásadní změny na českém venkově nastartovaly,“ upozornil historik Urban.

Dalším z jejích důsledků je bezesporu současná vlastnická struktura zemědělské půdy v ČR, zcela ojedinělá v mezinárodním srovnání, se kterou seznámil účastníky semináře Václav Vilhelm z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

„Dosud největším jednotlivým vlastníkem zemědělské půdy je stát, který vlastní přibližně 150 tis. ha ve správě SPÚ. Přibližně 1 % z celkového rozsahu zemědělského půdního fondu (30 až 40 tis. ha) je v majetku obcí. Právnické osoby podnikající v zemědělství vlastní 386 tis. ha půdy, fyzické osoby podnikající v zemědělství pak 512 tis. ha, v majetku fyzických osob - členů/společníků/akcionářů zemědělských obchodních korporací je zhruba 500 tis. ha. Největší skupinu tvoří ostatní fyzické osoby bez účasti v zemědělské korporaci, kterým náleží 2 500 tis. ha. Část zemědělského půdního fondu nemá faktického vlastníka,“ informoval Václav Vilhelm.

Vývoji ploch zemědělské půdy a jejím cenám i v mezinárodním srovnání se věnoval ředitel Odboru zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.

Několik pohledů hodnoty půdy včetně kulturního a duchovního nabídl senátor za Stranu zelených Václav Láska. „Zemědělství je nejen základem výživy obyvatelstva, ale i péče o krajinu a proto se nesmí stát jen jedním z odvětví českého hospodářství. Zvláštní pozornost a podporu zasluhuje také proto, že se zásadním způsobem podílí na utváření kultury venkova. V tomto směru cítíme společné paralely s vaší stavovskou organizací, s níž bychom v budoucnu rádi navázali užší spolupráci,“ řekl senátor Láska.

Hlavní odborný partner letošních seminářů pořádaných v rámci Mezinárodního roků půdy – PRP Technologies, zajistil přímo v prostorách farmy praktickou ukázku půdního profilu. Přítomní tak měli možnost lépe se seznámit s podmínkami, v nichž rodina Zitkových hospodaří. Následovala přednáška Františka Václavíka z této společnosti, který informoval o konkrétních možnostech zabezpečení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. „Biologickou aktivitu půdy můžeme zvýšit zařazením přípravků, které stimulují rozvoj kořenů rostlin, půdní mikroflóry a následně i půdní fauny. Vzápětí se to projeví vysoce pozitivně i na zlepšení struktury půdy a zvýšení obsahu i kvality organické hmoty,“ vysvětlil Václavík.

Nechyběla ani prezentace hlavního partnera letošní série Selských slavností, které s pořadovým číslem tři tento seminář doplňovaly – Komerční banky. „Ceníme si snahy členů Asociace soukromého zemědělství udržet co nejkvalitnější zemědělskou půdu dalším generacím a vnímáme důležitost tohoto výrobního prostředku v životě sedláků. A protože si uvědomujeme, že nedostatek financí na nákup půdy je často brzdou v rychlejším rozvoji rodinných farem, snažíme se farmářům zpřístupnit financování zemědělské půdy zvýhodněnými podmínkami financování, a to až 100 % kupní ceny zemědělské půdy,“ zmínila náměstkyně ředitele chrudimské pobočky Komerční banky Erika Dykastová.

Selské slavnosti mají co nabídnout

Všem návštěvníkům Selských slavností, mezi nimiž byly zejména rodiny s dětmi, měla hostitelská farma co nabídnout. Zdevastované stavení, navrácené rodině v devadesátých letech, totiž nepřipomíná již v ničem. Za svou snahu o navázání zpřetrhané rodinné tradice hospodaření a úspěšný přerod v moderní prosperující farmu byli Zitkovi v roce 2006 oceněni druhým místem v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku. Nyní, po několika letech intenzivního chovu prasat, se rodina zaměřila výhradně na rostlinnou výrobu. Na 490 hektarech zdejších polí pěstuje obilniny, řepku, cukrovku, hrách a kukuřici na zrno. Kromě vkusně zrekonstruovaných budov selské usedlosti měli tedy návštěvníci možnost prohlédnout si moderní, ale i historickou zemědělskou techniku.

K příjemně strávenému dni na rodinné farmě dopomohl i velmi bohatý doprovodný program – naučná stezka národního bohatství, řemeslná stezka, historická vesnička či herna pod širým nebem z dílny osvědčené společnosti Park tři věže, vědomostní soutěž o lákavé ceny,  bubnování se šamanem, šermířské souboje, vystoupení skupiny Myš a Maš, mažoretek či malování na obličej. Nechyběla ani výstavka drobného hospodářského zvířectva, kterou zajistili místní chovatelé.

Na další rodinnou farmu po prázdninách 

„Půda a grunt jsou symbolem svobodného sedláka. Letošní sérií Selských slavností by tak naše stavovská organizace ráda přiblížila široké veřejnosti nejen hospodářství svých členů a život na rodinné farmě, ale i demonstrovala, jak správně zacházet s nejcennější komoditou – půdou,“ řekl v průběhu sobotní akce předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Snad i v pořadí třetí letošní slavnost tento záměr splnila. Další statek, tentokrát dokonce s tisíciletou historií, se otevře návštěvníkům po prázdninách - v sobotu 12. září, a to statek rodiny Vodňanských v Blíževedlech na Českolipsku.  

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

• Kontakt:
• Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

• tel.: 604 849 294
• e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na www.asz.cz.