Sucho už ohrožuje podzemní vody

Teplé počasí letošního léta sice těší všechny dovolenkáře, nicméně dlouhotrvající sucha mají i své stinné stránky. V Česku tak například hrozí, že začnou vysychat studny. V rozhovoru Práva to řekl náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka.

Jak velké je sucho a koho nejvíc ohrožuje?

Sucho už je značné, ale velmi špatně se hodnotí jedním číslem.

Proč?

Protože samo o sobě existuje několik druhů sucha – sucho klimatické, když jsou podnormální srážky, sucho zemědělské či půdní, které se projevuje nedostatkem vody v půdě pro rostliny, a sucho hydrologické v podobě malých průtoků a poklesu stavu podzemních vod.

A všechny uvedené druhy sucha už nyní nastaly?

Ano. Ve všech typech sucha najdeme v ČR oblasti, které v tomto stavu již jsou. Přitom každý druh sucha se vyvíjí odlišně. Nicméně první jsou nedostatkem obvykle postiženi zemědělci. Momentálně vláhový deficit panuje zejména na jižní a střední Moravě a na východě Čech, následně ubývá vody v tocích, což určitě neocení vodáci, vlastníci elektráren, ale nepříznivé důsledky to pochopitelně má nejen na člověka, ale i na vodní ekosystémy.

Pokud bych měl současný stav přirovnat k historii, pak se velmi blížíme stavu z posledního opravdu suchého roku 2003.

Pohled na řeky není radostný, vody je v nich málo.

Ano. V porovnání s dlouhodobými červencovými průměry jsou průtoky všude výrazně podprůměrné.

Hrozí, že začnou vysychat studny?

Na stavu podzemních vod se sucho projevuje vždy s určitým zpožděním, proto v současné chvíli na podzemních vodách vykazuje stav tzv. silného sucha asi 30 procent sledovaných měřicích objektů.

Co to je silné sucho?

To je nízký stav spodní vody, který se v dlouhodobém průměru vyskytuje zhruba jednou za osm let. Přitom relativně nejsušší je oblast severovýchodních Čech. Jaká je situace s vysycháním studní, záleží hlavně na lokálních podmínkách a nelze to z celkového obrázku jednoznačně odvozovat, ale předpokládám, že lokálně již těmto problémům čelí zejména majitelé studní s méně vydatnými zdroji.

Ve srovnání s průměrným rokem, jaké byly letošní zásoby vody ze zimy a kolik doposud napršelo?

Asi si vybavíte, že sněhu letos mnoho nebylo, hlavně v nižších a středních polohách, navíc maximální objem vody ve sněhu 1,42 mld. kubíků byl zaznamenán již v první půlce února.

Celkově zatím spadlo méně než osmdesát procent obvyklé sumy srážek, důležité však bylo také to, že poslední srážkově nadnormální měsíc byl březen a od té doby narůstá srážkový deficit.

Očekáváte zhoršení situace, nebo bude víc pršet?

V krátkodobém výhledu intenzivnější srážky, které by mohly sucho zvrátit, nepředpokládáme. Podle předpovědi kolegů by měly být další dny spíše srážkově průměrné až podprůměrné.

Václav Pergl, Právo