České značení potraviny prodává, ale do otázky původu vnáší další byrokracii

* Ministerstvo zemědělství nabízí výrobcům zažádat si o značení Česká potravina, které má garantovat původ.

* Česká potravina je podle definice ministerstva taková, která má od 75 do 100 procent českých surovin a zpracovala se v Česku.

* Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, například Poláci používají u všech svých výrobků jednotnou vlaječku.

Tuzemští výrobci potravin dostanou možnost sáhnout po dalším "štemplu", který jejich výrobku přiřkne český původ. Cejchovat produkty českou vlajkou, která má pomoct spotřebiteli se lépe orientovat, bude nově přímo ministerstvo zemědělství. To dosud dohlíželo na značení Klasa a Regionální potravina. Jaký to bude mít efekt, je sporné.

Resort ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v úterý představil nové logo a potravinovou certifikaci "Česká potravina". Člověk v obchodě podle něj má poznat, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů a české dílny. Ministerstvo zároveň stanovilo definici české potraviny a chce zakázat používání české "trikolory" či mapy u výrobků, jež definici nesplňují.

Na trhu nicméně zůstávají desítky jiných certifikátů a značení původu, kterými se pyšní tisíce potravin a které nejsou v režii ministerstva. Uděluje je Evropská komise či Potravinářská komora a mají jinou vypovídající hodnotu než "Jurečkova vlaječka".

Hovoří třeba o tom, že výrobek nese regionální recepturu, což už nemusí garantovat české složení surovin. Pro spotřebitele tak zůstává situace nepřehledná.

"Podobné iniciativy jsou potřeba. Měli bychom lidem říkat, že když nebudeme jíst česky, neuživíme zaměstnance v českých fabrikách a zavřeme je," říká například Simona Sokolová, členka představenstva Agrofertu, která řídí mimo jiné mlékárnu.

"Chtělo by to ale sjednotit do jednoho, lidé se mohou cítit zmateni," dodává.

"Přispívá to spíš k větší byrokracii, výrobcům tolik certifikací výrazně neslouží," domnívá se Tomáš Němec, jednatel Němcovy selské mlékárny ze středočeských Radonic.

Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, třeba Poláci používají u svých výrobků jednotnou vlaječku. Rakušané mají tři základní certifikace původu potraviny a dál rozlišují bio a organické jídlo.

Okolní státy podporují značeními hlavně regionální produkty.

Český nesoulad je i v tom, že za některé označení si může výrobce připlatit, což je třeba případ těch, které uděluje Potravinářská komora. "Výtěžek jde na společné marketingové účely," říká mluvčí komory Dana Večeřová.

Jiné certifikace se odvíjejí primárně od rozborů a laboratorních zkoušek.

A třeba ministerstvo zemědělství je naopak finančně podporuje až v řádech stamilionů během jednoho roku.

Podle obchodníků i některých výrobců má "české cejchování" výrazný obchodní efekt. "U výrobků, které začaly používat značení regionální potravina, se zvedly prodeje o čtvrtinu," tvrdí Večeřová. "Poptávka po českých a regionálních produktech stále stoupá," potvrzuje mluvčí supermarketů Albert Dagmar Krausová.

V Česku je nejvíc známá značka Klasa, kterou uděluje už více než deset let Státní zemědělský a intervenční fond a spadají pod ni tisíce produktů. Mezi výrobci se říká, že značka Klasa pomáhá především při získávání dotací z EU.

Výčet z regálu

Klasa

Uděluje se od roku 2003, loni ji stát podpořil 200 miliony korun.

Značka se dává na tři roky.

Výrobek se musí alespoň v jednom znaku výrazně kvalitativně odlišovat od jiných běžných výrobků.

Klasu může dostat i zahraniční produkt, což se ale dosud nestalo.

Český výrobek

Značku uděluje Potravinářská komora ČR a je zpoplatněná. Cena se liší podle velikosti firmy a počtu označených výrobků.

Za rok jejího užívání na neomezený počet výrobků platí firmy s více než 250 zaměstnanci 100 tisíc korun.

Česká potravina

Novinka ministerstva zemědělství symbolizovaná českou vlaječkou. Dosáhnou na ni mléčné a masné výrobky, které jsou stoprocentně z českých surovin a vyrobili je v Česku.

Dále potom zpracované potraviny, u nichž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z Česka.

Lucie Hrdličková - redaktorka