Vedra škodí mobilům či chmelu. Když zaprší, umírají ryby

Vysoké teploty hned tak neskočí. Pokud se vyplní předpověď meteorologů, stane se letošní léto nejsušším a možná také nejteplejším v historii měření. Nadprůměrně teplý bude i začátek září, takže prodejci klimatizací či provozovatelé koupališť se mohou těšit na sezonu snů. Pro některé obory lidské činnosti to ale neplatí. Regionální Deník vám přináší pohled na některé méně známé dopady nynějších extrémních teplot.

Jednou tady budeme mít teploty jako v Toskánsku a Toskánci budou mít teplo jako na Sicílii, říkají někdy napůl v žertu a napůl vážně tuzemští vinaři. Letošní extrémní vedra v ČR ale začínají být pro tuzemské vinohradníky na pováženou. Kvalita úrody by mohla být v mnoha případech excelentní, ale výnosy slabé. Bobule budou malé a seschlé, méně suroviny tak může být i pro burčák, odhaduje pro regionální Deník šéf tuzemských vinařů Tibor Nyitray.

Jak se dosavadní vedra projeví v letošní úrodě?

Kdyby v nejbližší době zapršelo, tak je všechno relativně v pořádku. Jenže srážkové průměry jsou nyní čtyřikrát menší oproti jiným rokům. Staré výsadby vinic mají hluboké kořeny a tahají si vláhu ze země. V jejich případě lze očekávat, že hrozny budou dobrým materiálem pro víno. Špatné je to však u mladé výsadby, především u vinic do pěti let stáří, které nemají hlubší kořenový systém. Tam je situace místy katastrofální. Ale na nějaký odhad je pořád brzo. Loni touto dobou jsme si mysleli, že úroda bude dobrá, na závěr přišly silné deště a během dvou týdnů naopak napršel čtyřnásobek ročního úhrnu a část úrody to zničilo.

Jak vypadají hrozny přímo ve vinohradech?

Kdyby se sbíralo dnes, tak bych řekl, že je to ještě dobré, ale hrozny samozřejmě ještě nejsou zralé. Měsíc musíme počkat, pokud ale vůbec nezačne pršet, hrozny začnou postupně vysychat a vína bude málo, protože v bobulkách bude málo vody. Když to shrnu, vinaři ještě nehořekují, ale za takových deset dní by se to mohlo změnit.

Minimálně pro červená vína, respektive odrůdy z modrých hroznů, je nynější počasí optimální, ne?

U odrůd z modrých hroznů je vidět, že dozrávají dříve, a kdyby vše klaplo, tak je naděje, že by letošní hrozny mohly být extrémně vyzrálé. Ale je pořád těžké to přesně předvídat, což platí i u bílých odrůd. Pořád před sebou máme měsíc do sběru prvních raných odrůd, jako je Muller Thurgau či Muškát moravský. V jejich případě rovněž platí, že úroda bude asi vyzrálejší, ale výnos bude nižší kvůli nedostatku vláhy.

Předpověď do konce prázdnin se však dá shrnout do dvou slov – stále sucho.

Do konce tohoto týdne se na Moravě žádný déšť neočekává a pak uvidíme. Stačil by nám aspoň jednodenní dvoudenní souvislejší déšť, zem je momentálně tak rozehřátá, že pokud přijde nějaká krátká přeháňka, voda se okamžitě odpaří a ani se nevsákne. Celá jižní Morava je na tom co do srážek velmi špatně, v Čechách pár srážek bylo, ale rozhodně to není ideální.

Réva vinná má ale poměrně značný kořenový systém a díky tomu může růst i na kamenitém podloží. Jaké podzemní délky kořeny dorůstají?

To je vždy individuální a záleží na tom, kde je vinice založena. Kořeny révy mohou být klidně deset až třicet metrů dlouhé. Záleží, jak je půda průchozí, protože kořeny jdou do takové hloubky, aby se dostaly k nějaké vodě.

Pomalu se blíží období burčáku. Bude ho letos dostatek? Zvlášť pokud výnosy révy budou nižší i když kvalitnější, nebudou si vinaři nechávat úrodu více pro lahvová vína?

Pokud bude materiál v bobulích tak kvalitní a vyzrálý, tak lze očekávat, že materiálu pro burčáky bude o něco méně. S tím souvisí, že by se mohlo dovést i více cizích hroznů pro burčák, třeba z Maďarska ve formě částečně zkvašeného moštu. Ale rozhodně to nebude tak, že by nebylo co pít. To se ještě nikdy nestalo a burčák tedy určitě bude.

Osm miliard na lepší vsakování

Na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo 
v příštích pěti letech jít z evropských dotací více než osm miliard korun. Peníze z Operačního programu Životní prostředí podpoří projekty, které pomohou lepšímu vsakování srážkové vody nebo třeba průtoku říčních koryt, potoků a přilehlých niv a také zlepší přirozený rozliv. Na některá opatření začne tento pátek ministerstvo životního prostředí přijímat žádosti. Vláda se také zavázala, že obnoví zaniklé rybníky nebo horské splavovací nádrže, takzvané klauze.

Autor: Jan Klička