Dostatek jídla nás nezachrání před hladem

Do roku 2050 naroste světová populace až o dvě miliardy. Již dnes však hladem trpí miliony obyvatel. Paradoxně jídla je dostatek. Kde je problém? 

V roce 2050 bude podle odborníků světovou populaci tvořit rekordních 9 miliard lidí. Zajištění dostatečného množství potravy pro všechny obyvatele by měla přinést nová "zelená revoluce". Jak uvádí studie Deutsche Bank, nasycení rostoucí populace nemusí být problémem, pokud se včas podniknou vhodné kroky. Nejvýznamnější požadavkem přitom bude „udržet růst produktivity v zemědělském sektoru environmentálně i sociálně udržitelným způsobem“.

Hlavním cílem bude prosazovat klimaticky odolné zemědělství, které svými inteligentními agrárními opatřeními dokáže vyprodukovat více potravin s využitím menší výměry úrodné půdy. Mezi další významné kroky patří zvýšení produkce jídla o 50 procent, přičemž nelze zapomínat na efektivní hledání řešení k redukování emisí CO2 v zemědělství.

Lidé trpí hladem přesto, že jídla je dostatek

Jak ale dále uvádí portál theguardian.com, Světová banka ignoruje jeden závažný problém a tím je fakt, že už nyní produkujeme jídlo pro 10 miliard lidí. Kombinace plýtvání potravinami a ztrát při jejich skladování a přepravě zapříčiňuje ve světě hlad a podvýživu, kterými momentálně trpí až 800 milionů lidí.

Růst produkce vs. degradace půdy. Jaké byly důsledky první "zelené revoluce"?

Prvotní snaha o zvýšení produkce ve světě přišla s tzv. "Zelenou revolucí" v 60tých letech 20. století. Indie a jiné rozvojové země světa přijali v zemědělském sektoru nové metody ze západu s cílem eliminovat podvýživu u rychle rostoucí populace. Zavedení nových systémů, jakými jsou například zavlažování, používání minerálních umělých hnojiv, chemických pesticidů a monokultur přinesli kromě enormního a dynamického vzrůstu produkce a samotných výnosů i drastické následky v podobě narušené biodiverzity a zničené orné půdy. Malí farmáři se staly ve všech směrech závislí na velkých agrárních a chemických koncernech, od kterých museli kupovat osiva, hnojiva a pesticidy.

Claire Schaffnit-Chatterjee, představitelka Deutsche Bank odkazuje na to, že v minulosti "zelená revoluce byla náročná na vstupy a nyní by měla být náročná na znalosti." Více významu se tak aktuálně přikládá reformě celého potravinového systému a využívání integrovaných systémem produkce.

V zelené revoluci se sice zvýšila produkce plodin, ale daň za chemicko-technologickou expanzi v zemědělství lze dnes pozorovat ve více statistikách. Až 38 procent orné půdy na zemi je znehodnocených, 11 procent zavlažovaných oblastí je kontaminovaných solí, biodiverzita 20 základních potravinových plodin (např. rýže, sóji, kukuřice) se snížila o 90 procent a více než 350 tisíc lidí zemře ročně na otravu pesticidy.

Nové technologie, včetně biotechnologií, mohou pomoci zvýšit produktivitu v krátkém čase, ale v dlouhodobé perspektivě zapříčiňují trvalé negativní následky, jako je například menší odolnost úrody vůči extrémním výkyvům počasí, uvádí tištěná médium Světové zemědělství.

Potenciál malých farem jako klíč k udržitelné zemědělské produktivitě

V centru pozornosti udržitelné produktivity v zemědělství by měly stát z dlouhodobého hlediska především drobní farmáři, kteří obhospodařují 60 procent zemědělské půdy a podílejí až 50 procenty na světové produkci jídla. Jejich podpora by měla být soustředěna zejména na rady v oblasti managementu půdy a péče o hospodářská zvířata. Schopnost vyvíjet a používat vlastní osivo s ohledem na lokální podmínky v dané oblasti je však ohrožována legislativou jednotlivých států a tlakem nadnárodních společností.

Autorkou je Janka Kyselová, dobrovolnice v týmu zodpovědného podnikání Nadace Pontis