Stát nepodporuje farmářské trhy, stěžuje si asociace

Stát nepodporuje farmářské trhy, přestože v minulosti podporu přislíbil, stěžuje si Asociace farmářských tržišť. Odvolává se na bývalého náměstka ministerstva Radka Brauma, který na podzim roku 2012 mluvil o desítkách tisíc ročně. Ministerstvo zemědělství sdělilo, že si na žádný příslib nevzpomíná.

"Podpora pro asociaci byla předchozím vedením ministerstva zemědělství přislíbena, a to zejména kvůli vyšší garanci prodeje skutečně českých potravin a zemědělských produktů na farmářských trzích," uvedl předseda asociace Jiří Sedláček. "O žádném slibu minulého vedení nám není nic známo," reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán, podle kterého resort z veřejných peněz nemůže přispívat na provoz asociace, která sdružuje podnikatelské subjekty.

Náměstek Braum, který o podpoře před lety mluvil, skončil ve funkci po nástupu ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ten jej odvolal údajně také pro nedostatečnou odbornost.

Ministerstvo podle mluvčího podporuje jednotlivé akce jednotlivých členů asociace. Jako příklad uvedl Růžový máj, Pivo na náplavce či Svatomartinské slavnosti, na které ministerstvo letos dohromady poslalo 40 tisíc korun.

Asociace tržišť by v minulosti přislíbené prostředky ráda využila na lepší prověřování původu zboží přímo na farmách nebo u drobných výrobců. "To znamená, že by tyto prostředky přispěly k tomu, co samo ministerstvo preferuje a obhajuje - dohledatelný původ prodávaných potravin," argumentuje Sedláček.

Podle Jordána zákon "farmářský trh" nezná a dozorové orgány jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce po prodejcích nemůže vymáhat nic nad rámec potravinové legislativy. "Jestliže si spotřebitelé spojují termín 'farmářský trh' s přidanou hodnotou v podobě regionálního původu potraviny nebo ekologického přístupu při zpracování potraviny, je odpovědností pořadatele trhů, aby výběrem prodejců zajistil naplnění těchto očekávání spotřebitelů," uzavřel mluvčí MZe.

Podle pravidel asociace členské trhy musí prodávat minimálně 90 procent potravinářského zboží či zemědělských produktů, zbylých deset procent bude muset být navíc nějak spojeno s potravinami. Organizátoři umožňují například řemeslníkům prodávat dřevěné nádobí. Prodávat potraviny ze zahraničí je na trzích, které pod asociaci patří, možné jenom v případě, že se stejný produkt v Česku nevyrábí.

Podle webu asociace jsou v současnosti členové provozující farmářské tržiště na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad a na "Náplavce", na Rajské zahradě, Spořilově a Černém mostě. Mimopražští členové jsou z Plzně, Roudnice nad Labem a Karlových varů.

Autor: ČTK