Pesticidů na polích ubývá. Ale jenom pomalu

Pozor jed. Notoricky známou výstražnou značku s umrlčí lebkou a zkříženými hnáty by klidně mohly nést obaly některých potravin. Například u některých čajů, kořenové nebo listové zeleniny, ovoce a koření objevili při loňských kontrolách pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce zbytky pesticidů, které se používají proti škůdcům. Na druhou stranu netvoří podíl špatných vzorků žádné závratné číslo. Z 1533 kontrolovaných šarží potravin mělo nadlimitní množství zbytkových pesticidů jen 38.

I tak odborníci zdaleka nejásají. „Přestože zhruba 2,5procentní výskyt záchytu závadných šarží v této kategorii možná nevypadá nikterak hrozivě, jejich dlouhodobá konzumace může podle mnoha vědeckých studií způsobovat závažná onemocnění a poruchy," uvedl David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny, která dlouhodobě usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.

Před třemi roky vláda přijala akční plán na snižování používání pesticidů. Zemědělci navíc od loňska používají takzvané obecné zásady integrované ochrany rostlin, takže musejí dávat přednost biologickým a fyzikálním metodám ochrany rostlin před chemií, jestliže jim to zajistí dostatečnou ochranu rostlin.

Chemie postupně mizí

Z posledních čísel vyplývá, že chemie z polí opravdu mizí. Zatímco v roce 2013 sedláci na ochranu rostlin použili pět a půl milionu kilogramů pesticidů, loni už to bylo o půl milionu méně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dokonce nasadil citlivější přístroje, které pomáhají odhalit nesprávné používání pesticidů, a to i ze vzorků odebraných přímo na polích. Tyto přístroje dokážou odhalit více než 150 látek v jednom vzorku.

Přesto si odborníci myslí, že stávající metodologie kontrol je nedostatečná. V současné době se totiž kontrolují pouze jednotlivé látky samostatně, ale nikdo zatím neví, jak na lidský organismus působí ve vzájemné kombinaci. „Že by někdo snědl vysoce kontaminovanou potravinu a okamžitě se mu udělalo špatně, u nás nejspíš nehrozí. Problém je ale v takzvaném koktejlovém efektu. Pokud bude jídlo obsahovat řekněme čtyři druhy pesticidů a žádný z nich nepřekročí maximální povolené množství, je právně vše v pořádku. Ovšem stále je předmětem výzkumů, co by mohla způsobit jejich současná kombinace," vysvětlila profesorka Jana Hajšlová 
z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Nebezpečí pro včely

Přestože pesticidů na polích celkově ubývá, v některých kategoriích jejich spotřeba naopak vzrostla. Jedná se zejména o insekticidy, které se používají na ochranu rostlin proti hmyzu. Mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán pro ČTK vysvětlil, že za tím stojí zákaz používání mořidel na bázi neonikotinoidů v roce 2013. „Byly shledány jako příliš rizikové pro včely," doplnil Jordán.

V dubnu přišel Mezinárodní svaz ochrany přírody se zjištěním, že téměř desetina včel v Evropské unii je ohrožena vyhynutím. Včely přitom hrají klíčovou roli v opylování plodin, tedy i v produkci potravin. Vědci spočítali, že jenom v Evropě včely každoročně opylují plodiny 
v hodnotě 605 miliard korun.

Nakolik pesticidy ovlivňují i lidské zdraví, ukázala například před dvěma roky studie laboratoře v německých Brémách pro organizaci Přátelé Země. Analýzy prokázaly, že šest z deseti Čechů mělo 
v moči herbicid glyfosát, který patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V roce 2011 byl vůbec nejpoužívanějším pesticidem v České republice, přičemž polovina celkové spotřeby připadala na obilniny a necelá třetina na olejniny. „Většina lidí se určitě po zjištění, že se v jejich těle vyskytuje herbicid na hubení plevele, upřímně zhrozí. Testovali jsme lidi žijící v 18 zemích a našli stopy této látky v každé z nich," řekla tehdy ekoložka Magdalena Klimovičová.

Bez nich to nejde

Když loni Česko uzákonilo povinnost zemědělců nahrazovat chemické prostředky biologickými tam, kde to jde, měla Česká republika před tím pět let na to, aby se tyto nechemické alternativy naučila používat. Během té doby se ale podle Davida Palána stal pravý opak. „Došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 procent. To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím řízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského," dodal.

Zemědělci ale upozorňují, že bez pesticidů to mnohdy nejde. I jim dávají za pravdu čísla. Experti odhadují, že pokud by se tyto prostředky na ochranu rostlin nepoužívaly, ztráty na úrodě by v průměru dosahovaly 40 procent. U ovoce by to dělalo 75 procent, u zeleniny 50 procent a u obilnin 30 procent.

Nicméně i přes omezené používání pesticidů dosáhli loni sedláci rekordní úrody. Ta letošní nebude podle Agrární komory ČR o moc horší. Sedláci mají pod střechou už téměř všechny obiloviny a chybí posekat už jen jedno procento ploch. Na sklizeň příliš nedolehlo ani sucho, které trápí úrodu u jiných plodin.

Autor: Redakce