Tropické teploty: chmel úplně shořel na čtvrtině výměry

Téměř na čtvrtině výměry, zvláště na suchých a větrných místech, 
v Rakochmelu Kolešovice rostliny úplně zaschly. Dnes je tam pouze květ. Už nyní tu počítají ztráty. Výnos odhadují na ani ne deset metráků z hektaru. Výsledek se liší lokalita od lokality.

„Výsazy dopadly stejně. Lépe dopadly plochy, které byly loni podmáčené. Chmel tu shnil na drátu. Letos tam rostliny přežily. Mají nádherný habitus, hodně nasazeno, ale hlávky jsou velmi drobné," popisoval chmelař Rakochmelu Kolešovice Karel Šrámek. Podle odhadu chmelaře ještě dnes hlávky na zdravých rostlinách trochu dorůstají. Pomohl déšť na začátku minulého týdne. Ale tam, kde jsou rostliny spálené, už nedělají nic.

„Tyto plochy také očešeme. Dají tak tři metráky z hektaru. Pak přijdou na řadu lepší plochy, kde bude tak dvanáct, třináct metráků, proto celkový výnos odhaduji na osm až devět metráků z hektaru," odhadoval Karel Šrámek.Co se týká kvality chmele, rýsuje se na průměr až podprůměr. Obsah alfa hořkých kyselin se zatím pohybuje kolem 2,5 procenta, takže spíše podprůměr.

Kolešovičtí musí letos očesat 145 hektarů chmelnic. Přitom na jaře vypadaly porosty hodně nadějně. Chmel po mnoha letech prospíval úplně normálně, dalo by se říci učebnicově. Tomu určitě napomohly optimální srážky během května a na začátku června.

„Bohužel, osmého června přišly poslední srážky. Spadlo tu přes čtyřicet milimetrů. Od té doby do patnáctého srpna nespadly více než dva milimetry. Kolem nás se prohnalo několik bouřek, takže některé lokality dostaly dvě, tři bouřky od deseti do třiceti milimetrů. Tady chmel po celé prázdniny doslova hořel," zkonstatoval chmelař Šrámek.

Tropické teploty udeřily, když byl chmel v plném květu. Kvetl dlouho. Pak mu úplně došla voda. Ale slabý výnos nezpůsobil jen nedostatek vody. Ovlivnily ho také teploty, sluneční svit, relativní vlhkost vzduchu, barometrický tlak.

Fyziologie rostliny nereaguje jen na vodu, ale na všechny tyto faktory. Kvůli nedostatku také tak dobře v rostlinách neúčinkovaly systémové látky (látky, které si rostliny mohou rozvést po celé rostlině). Lépe zabíraly látky kontaktní, které se stříkají na list a celou rostlinu.

„Dále se projevila malá účinnost jednoho ochranného prostředku působícího společně na mšici a na svilušku chmelovou. Na tu zabírala méně. Dále už na konci července nebyly na trhu účinné akaricidy (prostředky na hubení roztočů). Dnes už opět funguje to, že co si neobjednáte měsíc dopředu, neseženete. A já neodhadnu, jestli „bouchne" sviluška nebo ne. Použili jsme jeden, ke kterému důvěru nedávám. Jen mě utvrdil 
v tom, že není stoprocentní.
 I když jsme jím plochy ošetřili, začali jsme česat lokality postižené sviluškou, i když to nebylo tak výrazné," popisoval situaci Karel Šrámek. Perenospora letos nehrozila, protože nebyl perenosporový rok.

Kvůli slabšímu chmelu Kolešovičtí počítají, že bude sklizeň asi o jeden až dva dny kratší. Jede osm česaček, tři sušárny, z toho jedna komorová. Všechny stroje obsluhují stálí zaměstnanci nebo brigádníci Rakochmelu. V Kolešovicích bojují o zelené zlato stálí pracovníci ze Slovenska, kteří sem jezdí dlouhodobě i na jarní a podzimní práce.V Heřmanově zajišťují sklizeň rovněž stálí studenti.

Autor: Šárka Hoblíková