Zkušenosti s umisťováním staveb v krajině

Snad každý zemědělec řešil potřebu umístit do krajiny zemědělskoustavbu - seník, přístřešek nebo ohrazení pastviny. Uvítáme každou Vaši dobrou i špatnou zkušenost získanou z jednání při jejich povolování, kterou nám zašlete. Za Váš konkrétní příspěvek k tomuto tématu dopředu děkujeme a zapracujeme jej do dokumentu pro jednání Antibirokratické komise při MZe (ABK) s cílem zjednodušení úkonů a odstranění zbytečné byrokracie tak, aby si soukromý zemědělec mohl bez zbytečně složitého procesu zajistit zázemí pro úspěšné hospodaření.

Samostatnou kapitolou je péče o krajinu a podpora soukromých zemědělců při zakládání a údržbě mokřadů, tůní a remízků. Letošní sucho v mnoha místech krajinu, její odolnost a připravenost tvrdě prověřilo. Dříve o zadržování vody v krajině pečovali sami majitelé polí a lesů, tedy zemědělci a lesáci. Ti zpravidla dobře věděli, jak se zemědělskou krajinu pracovat, aby z ní voda bez užitku neodtékala a hodnota jejich půdy a úrody neklesala.Dobrým řešením je státní dotační politika podporujícízřízení drobných krajinotvorných prvků tak, aby se tvorba a údržba krajiny stala pro zemědělce ekonomicky zajímavá a nebyla zbytečně legislativně složitá. Stávající dotační tituly jsou zaměřené na velké projekty a velké příjemce dotací. S drobnou údržbou krajiny (mokřady, tůně, remízky apod.) a podporou soukromých zemědělců a majitelů lesů se zatím příliš nepočítá. I k tomuto tématu uvítáme Vaše názory pro další podporu změn financování a povolování krajinotvorných prvků prostřednictvím ABK.

Zkušenosti s umisťováním staveb v krajině

Úředník má při stavebním řízení sloužit pouze jako záchranná brzda. Platíme si ho, aby nevznikly těžko odstranitelné stavby, které hyzdí krajinu. Tvůrcem krajiny však musí být sám zemědělec, který nejlépe zná potřeby krajiny. Ví kam umístit příkop, remízek, větrolam, kde schází tůň. Nejlépe zná i potřeby zvířat, posoudí kapacitu seníku, umístění přístřešku nebo ohrazení. Do těchto úkonů by úředník měl mluvit co nejméně. Opak bývá pravdou. O tom všem bude dnešní článek.

Sucho prověřilo odolnost naší krajiny 

Do řešení těchto běžných potřeb přišlo sucho, jaké tu dlouho nebylo. Test suchem nedopadl dobře, zásoby povrchových vod i stav spodních vod byl po letech tvrdě prověřen a kritika s panikou zní z mnoha médií. Vzhledem k malé odolnosti krajiny se budeme se suchem střídající povodně muset naučit žít.

Vyschlá krajina nám připomíná tři základní pravdy:

• větru a dešti neporučíme,

• samotné směrnice, vyhlášky a metodické pokyny nám vodu do krajiny nevrátí,

• zemědělská krajina je poškozena zejména zemědělskou velkovýrobou tak, že není schopna dostatečně zadržet vodu v krajině (při povodních i suchu).

Společně s ASZ připravujeme aktuální témata pro jednání Antibyrokratické komise při MZe mající za cíl zjednodušení úkonů a odstranění zbytečné legislativy tak, aby si soukromý zemědělec mohl bez zbytečně složitého procesu povolování zajistit realizaci běžných záměrů nutných pro úspěšné hospodaření.

Dříve o zemědělskou krajinu pečovali v krajině hospodařící sedláci

Ti dobře věděli, co a kde je zapotřebí k tomu, aby krajina prospívala a bez složitého povolování zřizovali meze, remízky, příkopy, aleje, tůně, rybníky apod. Znalost místních podmínek a selský rozum nabízely jednoduchá a snadno proveditelná řešení prováděná samotnými sedláky.

Postarali se o to, aby voda bez užitku z krajiny neodtekla, vytvořili se dostatečné zásoby povrchové i podzemní vody, které posloužili v horších časech. Potom přišla doba, kdy se příroda začala řídit centrálně, plánovaně, z kanceláří úřadů a institucí. Selský rozum se někam vytratil, ale naštěstí se úplně neztratil, je na co navazovat.

Každý příkop, tůň, přístřešek je stavbou

A stavba nesmí být v rozporu s územním plánem, musí být schválena orgány životního prostředí, povolena stavebním úřadem, popř. z ní uhrazeny odvody za vynětí ze ZPF. Příprava projektů (v minulosti sedláky běžně prováděných opatření tvorby a údržby krajiny) je pro současné zemědělce vzhledem ke složitosti povolování záměrů tak náročná, že často od záměru ustoupí a tím se současná legislativa svoji složitostí přímo podílí na současných problémech. Stát a úřady by měly řešit větší opatření ve veřejném zájmu pro výstavbu zdrojů povrchových a podzemních vod včetně zásahů do krajiny. Neméně důležitá jsou ale i menší opatření, která jsou však co do jejich počtu významná a mohou příznivě ovlivnit poměry v krajině.

Návrat ke kořenům a selskému rozumu

Celý proces povolování drobných zásahů potřebných pro tvorbu a údržbu krajiny by se spolu s povolováním zemědělských staveb měl zjednodušit tak, aby nebyl překážkou pro jejich realizaci. Zároveň by se měly přizpůsobit i dotace tak, aby se tvorba a údržba krajiny staly pro zemědělce finančně zajímavou alternativou zemědělství.

Jak stávající stav změnit?

Kromě zemědělských staveb  řešíme při přípravě záměrů i výsadby zeleně, odvodňovací průlehy a tůně pro zadržování vody v krajině apod. Níže uvádíme příklad z praxe s jednotlivými prvky, na kterém ukážeme a popíšeme současný stav legislativy včetně námětů co zjednodušit a společně s ASZ se tyto změny budeme snažit prosadit.

Příklad:  Záměr realizace farmy - pastvinářství

Farma pro ovce je tvořena ohrazenými pastevními areály vybavenými přístřešky pro zvířata na pastvě, souborem zemědělských staveb s bytem správce, výsadbami zeleně a opatřeními pro zadržování vody v krajině (tůně a odvodňovací průlehy).

Seník - přístřešek pro uskladnění rostlinných produktů

Územní plán stavbu seníku umožňuje, a prostorově neomezuje velikost stavby. Orgán životního prostředí však bude posuzovat, jestli stavba nenarušuje krajinný ráz. Zpravidla obdobné záměry narazí právě na subjektivní posuzování krajinného rázu úředníkem odboru.

Názor zemědělce: Vlivem sucha budou i v budoucnosti výpadky v krmení zvířat pastvou i senem, je proto nutné si udělat v době dostatku zásobu sena na pokrytí budoucích výpadků. Není proto možné, aby o velkosti seníku rozhodoval úředník s ohledem na krajinný ráz (samozřejmě při rozumné velikosti stavby), rozhodující je velikost seníku vyplývající z potřeby zajistit dostatečnou zásobu sena.

Přístřešky pro zvířata na pastvě

V minulém čísle SR 3 jsme popsali náš návrh zjednodušení povolování přístřešku, který jsme zapracovali i do projednání záměru této farmy. O vývoji vás budeme informovat.

Názor zemědělce: Vlivem sucha bude potřeba změnit vypásané plochy, někde bude potřeba operativně umístit přístřešky. Současná legislativa operativní postup neumožňuje.

Ohrazení pastvin

V záměru vycházíme ze současné legislativy, která řeší oplocování i ve volné krajině – VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 24c -  Oplocení pozemků. Oploceny musí být pozemky se stavbami, kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat. Splnění povinnosti vyplývající z níže uvedené vyhlášky je zajištěno oplocením pastvin ohrazením, samozřejmě při zachování průchodnosti krajiny pro zvěř i lidi.

Názor zemědělce: Problémem je, že úřady nemají jasno v tom, co je oplocení popř. ohrazení pastviny a snaží se do ohrazení pastvin zasahovat.  Ohrazení pastviny je povinnost uložená zemědělci zákonem, jedná se o vybavení pastviny, jehož provedení je závislé na druhu zvířat na pastvině a ne nejasným výkladem úředníka.

Krajinotvorné prvky a zadržování vody v krajině

V záměru této farmy veškerou dešťovou vodu ze střech akumulujeme v podzemních nádržích pro další využití. Přebytky dešťových vod ze střech spolu s dešťovými vodami z odvodňovacích průlehů soustřeďujeme ve dvou tůních s mokřadem a biotopem, což je podle nás příkladné zadržování vody v krajině. Ale pravděpodobně narazíme na následující problémy: tůně nejsou v územním plánu řešeného území ani zakázány, ale ani povoleny, takže může být problém se souladem s územním plánem. 

Pokud chceme žádat o dotaci v rámci OPŽP (Operační program životního prostředí), je nutno dodržet podmínky pro poskytnutí dotace.

V případě splnění podmínek pro dotaci není tůň stavbou pro zemědělství, a podléhá tedy odvodům za vynětí ze ZPF pravděpodobně vyšším než přidělená dotace. Existuje však možnost osvobození od odvodů za vynětí ze ZPF, a to požádáním o registraci tůně jako významného krajinného prvku (VKP) u orgánu životního prostředí. Když si u tůně bude zemědělec chtít postavit přístřešek pro zvířata na pastvě, tak musí orgán životního prostředí požádat o souhlas se zásahem do významného krajinného prvku (VKP) předtím registrovaného.

Výklad pojmů tůň, mokřad pro potřeby hodnocení žádostí v OPŽP jsou uvedeny na webových stránkách OPŽP. Výkladová pomůcka mimo jiné uvádí: Objekty tůň (mokřad) jsou určeny pro naplnění cílů podpory ochrany přírody, především podpory a zvyšování biodiverzity. Nejsou určeny k chovu ryb ani vodní drůbeže. Přípustné jsou výhradně specifické rybí obsádky určené k udržení příznivých ekologických poměrů, zejména k potlačování invazních druhů.

Názor zemědělce: Povolování drobných krajinotvorných prvků včetně vodních prvků by mělo být legislativou upraveno tak, aby bylo možné operativně zajistit údržbu krajiny spolu s opatřeními proti suchu a povodním, které se vzájemně doplňují. Tedy návrat ke kořenům a zdravému selskému rozumu.

Příště: Povolování krajinotvorných prvků a zadržování vody v krajině

V dalším čísle Vás seznámíme s prvními ohlasy úřadů na navrhované změny legislativy při projednávání tohoto konkrétního záměru a dál se budeme věnovat problematice povolování pastevních přístřešků, ohrazení/oplocení pastvin a zejména povolování a problematice krajinotvorných prvků a zadržování vody v krajině včetně opatření v územních systémech ekologické stability (ÚSES). Ve spolupráci s ASZ se budeme snažit o zlepšení současného stavu legislativy tak, aby se soukromý zemědělec mohl věnovat řešení problémů v krajině a ne vyřizování desítek povolení na úřadě.

Kontakty a konzultace: www.bioreality.cz

Posouzení záměru: Jiří Loskot, 774 235 689, loskot@bioreality.cz

Projekce a realizace: Jiří Zámek, 602 237 054, jiri.zamek@gmail.com