ASZ ČR nesouhlasí s pravidly pro 1. kolo PRV

Tento týden začal příjem žádostí pro 1. kolo Programu rozvoj venkova na období 2014-2020 (PRV), do kterého na hlavní dotační tituly dalo ministerstvo zemědělství k dispozici rekordní více než 3 miliardy korun, které by měly, dle proklamací, pomoci zemědělcům a českému venkovu ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a k jejich dalšímu rozvoji. Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR si však klade otázku, nakolik bude možné tento předpoklad za současných podmínek vůbec splnit. Pravidla PRV totiž podle názoru nevládní organizace zastupující sedláky hospodařící na venkově s generačním přesahem nejsou vůbec dobře nastavena a nezbývá, než s nimi vyjádřit nesouhlas.

Předně je třeba připomenout, že Asociace soukromého zemědělství ČR sdružuje a hájí rodinné farmy různé velikosti i zaměření, které na základě tradice a funkčnosti této formy podnikání v celé západní Evropě, již od počátku nových pravidel SP EU požadovaly zavedení platby na první hektary (tzv. redistributivní platbu). Tato forma podpory má velký přínos v tom, že může spravedlivě podpořit všechny subjekty do výměry zhruba 90 hektarů obhospodařované půdy zvýšenou přímou platbou. To však bylo ministrem odmítnuto. ASZ tedy již loni s důvěrou přivítala náhradní řešení - slib pana ministra zemědělství Mariana Jurečky, že početně nejsilnější skupina zemědělců - menší a středně velcí hospodáři, kteří mají zásadní význam pro skutečný život na venkově, budou jednoznačně podpořeni v rámci projektových dotací z Programu rozvoje venkova.

Také proto se zástupci ASZ pustili s velkým očekáváním do příprav pravidel PRV v rámci pracovních skupin. Společný zájem na reálné podpoře malých projektů, jako nezpochybnitelně větší záruky plošnějšího pokrytí venkova i menšího rizika zátěže pro své bezprostřední okolí, byl následně potvrzen v prohlášení 12 nevládních organizací - členů Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova. Řada zemědělských, komunálních či církevních organizací vyjádřila již v červnu své znepokojení, že podpora 150-ti milionovým projektům není tou správnou cestou podpory venkova. Společně byl proto podpořen návrh na bodovou preferenci projektů do 5 či 10 milionů s tím, že vedle toho bude ještě vytvořena zvláštní kategorie projektů do 1 milionu korun pro subjekty do 150 hektarů, jako náhrada za nezavedení platby na první hektary, ve které bude prostor žádat na nejširší možnou strukturu záměrů a investic, včetně možnosti započtení vlastní práce, apod..

Cílem mimo jiné bylo, aby veřejné dotační prostředky posloužily co největšímu počtu žadatelů. Pokud totiž vyjdeme ze statistik vydaných samotným SZIFem a Mze, pak v rámci minulého PRV bylo čerpáno pouze kolem 19 stovek subjektů na zhruba 2800 projektů, přestože v celé ČR hospodaří aktivně minimálně 25-30 tisíc zemědělců. Samozřejmě není nikde nárok na to, že si každý subjekt podnikající v zemědělství musí sáhnout na dotaci z PRV, přesto je však pouhých 5-7 % zemědělců, kteří za celé 7leté období čerpali z Modernizace zemědělských podniků, jakožto nejdůležitějšího titulu PRV, výsledkem velmi tristním. Mělo by tedy být zájmem Mze poučit se z chyb v minulém období, ovšem opak je pravdou. Pravidla jsou nyní nastavená tak, že podporu malým projektům pouze deklarují, místo aby je skutečně proti velkým projektům zvýhodnila, nechává je v důsledku nesmyslného bodování v rámci obálek zcela zbytečně „bojovat“ mezi sebou. Výsledkem je houští chaotických podmínek, byrokratických překážek a novot (například u výběrových řízení), které ve finále směřují k podpoře nákupu jen velmi úzkých (a často velmi speciálních a nákladných) typů strojů a zařízení pro vybrané skupiny zemědělských podniků. Tedy bez praktické šance k využití běžným soukromým zemědělcem. Běžný sedlák, který nečerpal v minulosti, nebude na tom ani nyní o mnoho lépe, protože nejdůležitější techniku (traktory či běžné stroje pro základní agrotechniku) či stavební investice, které by skutečně potřeboval, si na dotaci nepořídí a bude asi dál sledovat, jak jsou peníze čerpány na projekty, které žádným rozvojem venkova nejsou. ASZ ČR operativně v minulých dnech připravila několik školení pro zemědělce, kteří by chtěli žádat, a na předběžné přípravě konkrétních záměrů se potvrdila obava, že menší sedláci s klasickou výrobou jen stěží dosáhnou na body a pokud jich dosáhnou, nebudou si moci z velmi omezené nabídky strojů a technologií nic kloudného vybrat.

Je tak čím dál více zřejmé, že značné zpoždění v přípravách a posléze naopak uspěchané pracovní skupiny PRV s veskrze formálním projednáváním ovšem ani nic dobrého přinést nemohlo. Právě procesní stránka přijímání pravidel dostala letos nejvíce na frak a je také součástí kritiky ze strany předsednictva ASZ ČR. Žadatelům, kteří chystali své projekty, nezbylo, než jen s hrůzou sledovat, jak je i po vyhlášení pravidel téměř každý týden něco podstatným způsobem měněno a nekoncepčně doplňováno - tu o mnohamilionové řezačky na píci, tu zase o vozy na odvoz cukrovky s minimální nosností 15 tun, což mimochodem v současné době, kdy se potýkáme s enormním utužením půdy, poněkud kontrastuje s letošním Mezinárodním rokem půdy a působí opravdu neuvěřitelně. Takto nesystémový přístup jsme ještě nezažili.

Současné podmínky 1. kola PRV tedy vedení ASZ ČR považuje za problematické a jsou zcela odpovědností ministra zemědělství, neboť právě na něm spočívají všechna klíčová rozhodnutí. Došlo také ke ztrátě smysluplnosti Monitorovacího výboru PRV, neboť jednak jeho upravený statut již postrádá zájmu na konsensuálních rozhodnutích a vše se hlasuje tzv. silou a za druhé - už v podstatě ztratil i konzultační funkci, protože se odborníkům z jednotlivých nevládních organizací, společně s celou zemědělskou veřejností již jen oznamuje propagačním emailem od ministra, jak to vlastně nakonec bude. Tento přístup k nevládním organizacím je v příkrém rozporu s prohlášením ministra Jurečky, že se snaží komunikovat. Jde o vážné procesní pochybení, které může mít své věcné důsledky – nejde jen o to, že vše je ušito horkou jehlou, ale i o to, že je projevován nezájem o odborné názory a stanoviska, tudíž motivace k další práci o řádné připomínkování je vniveč.

Předsednictvo ASZ ČR proto vyjádřilo i s těmito metodami zásadní nesouhlas, neboť nejsou standardní a jen ukazují, že se s části zemědělské veřejnosti začalo jednat autoritativně. Sedláci ale nejsou zaměstnanci ministerstva a proto je třeba takový přístup zcela odmítnout.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR