Dynamická oběhová ekonomika v prostoru EU

EU chce přechodem na model oběhové ekonomiky ochránit vzácné zdroje a dát odpadu hodnotu. Europoslanci kladou důraz i na ochranu spotřebitele.

Nejnovější cíle Evropské unie v oblasti recyklace odpadů se prioritně zaměřují na plynulé, ale zato efektivní směrování evropské ekonomiky ke konceptu oběhového hospodářství. Tato změna chce postupně přinést až 580 tisíc nových pracovních míst a úspory až do výše 600 miliard eur. Splnění vytčených cílů a přechod od lineárního k oběhovému hospodářství nabídne i další výhody. Mezi nejvýznamnější kromě expandujícího trhu práce a vyšší konkurenceschopnosti Evropy lze zařadit i snížení poptávky po vzácných zdrojích, případně jejich udržování v produktivním využití na delší dobu.

Jak uvádí komisař pro životní prostředí Janez Potočnik pro portál europa.eu: "Lineární hospodářské systémy, které jsme zdědili z 19. století, používáme stále i ve 21. století, v éře rozvíjejících se ekonomik, milionů nových spotřebitelů ze střední třídy a navzájem propojených trhů. Přechod na cyklické hospodářství je nejen možný, ale i rentabilní, to však neznamená, že se nám podaří dosáhnout jej bez správných politik. V cílech pro rok 2030, které navrhujeme, se hovoří o tom, že již dnes je třeba přijmout opatření k urychlení přechodu na cyklické hospodářství a využít tak příležitosti v oblasti podnikání a pracovních míst, které nabízí."

Díky efektivnějšímu využívání zdrojů se tak vytvoří nové pracovní příležitosti, inovativnější ekodesign a kvalitnější výrobky i výrobní procesy. Neméně významný je i vznik progresivních obchodních modelů a neustále postupující technický pokrok, jehož výsledkem bude to, že se samotný odpad bude měnit na zdroj.

V souladu s těmito návrhy by měly členské státy do roku 2030 recyklovat 70 % tuhého komunálního odpadu a 80 % obalových odpadů. Od roku 2025 má být ukládání recyklovatelného odpadu - zejména plastů, papíru, kovů, skla a biologicky rozložitelného odpadu, na skládky zakázáno.

V současnosti každý člověk v EU ročně spotřebuje 16 tun surovin. Z tohoto množství se 6 tun vyhodí a polovina putuje na skládky. Co se týče samotných plastů, "každý rok EU použije více než 56 milionů tun plastů, přičemž recykluje pouze 26 % plastového odpadu. Zbytek je buď spálen nebo končí na skládce či v oceánu," prozradil mluvčí skupiny Socialistů a Demokratů Matthias Groote po hlasování ENVI výboru.

Do návrhů byl zařazen i cíl týkající se omezení mořského odpadu a boje proti plýtvání s potravinami. Jak ale dále uvádí portál euractiv.sk, europoslanci nepodpořili závaznost cíle zlepšit do roku 2030 účinnost zdrojů o 30 %.

Výsledky studií ukazují, že čím více odpadu se recykluje a dále zpracovává, tím příznivější je "klimatická stopa" dané země. Pozitivním příkladem vlivu odpadu na ochranu klimatu ze zemí EU je určitě Německo, jehož odpadové hospodářství je od 90. let založené na rozšířené odpovědnosti výrobců. Od roku 1990 do roku 2006 dokázalo díky zákazu přímého skládkování komunálního odpadu a zvýšením materiálového a energetického využití odpadů snížit emise ekvivalentů CO2 z přibližně 38 milionů tun na 20 milionů tun.

Německo poukazuje i na další možné řešení pro rozvojové a novoindustrializované země, jako je například Indie, kde emise skleníkových plynů neustále narůstají a 80 % odpadu v zemi končí na skládce. Jen odpad tak každoročně vyprodukuje přibližně 55 milionů tun oxidu uhličitého.

Do popředí se dostává i otázka ochrany samotného spotřebitele. Europoslanci důrazněji apelují na vyřazování toxických chemikálií z výroby a zároveň podporují investice do výrobních procesů, které neznečišťují životní prostředí.

Celoživotní přístup k produktům, čili výrobky, které budou recyklovatelnější, lépe opravitelné a s delší životností, to jsou nová pravidla, které by měly zahrnovat všechny skupiny výrobků, tvrdí europoslanci ENVI výboru. Podle portálu euractiv.sk však výrobci plastů s tímto názorem nesouhlasí. "Moderní potravinářské obaly se například skládají z vícevrstvého filmu vyrobeného z různých plastů, takže je velmi těžké je recyklovat ... Pokud by takový obal nebyl k dispozici, výrobci potravin by museli použít mnohem více materiálu, aby zajistily vysokou úroveň ochrany, čímž by se zvýšila zátěž na životní prostředí," míní šéf zájmového sdružení PlasticEurope Karl-H Foerster.

Nové vize a pozitivní výsledky přicházejí i s iniciativami "Ekologická pracovní místa" a "Zelený akční plán pro malé a střední podniky". Zajímavé a podnětné jsou i možnosti účinného využívání zdrojů v sektoru stavebnictví, které aplikují myšlenku oběhového hospodářství a zdůrazňují perspektivu a rentabilitu v ochraně životního prostředí. Podpora ekodesignu, snaha eliminovat emise CO2, efektivnější využívání zdrojů, účinná recyklace odpadu či snížení poptávky po vzácných zdrojích vysílají jasný signál o ambicích EU a její snaze chránit a zachovat přírodní zdroje.

Autorkou je Janka Kyselová, dobrovolnice v týmu zodpovědného podnikání Nadace Pontis.

Foto: Pixabay