Spotřeba vody sice klesla o čtvrtinu, pitnou vodu ale zřejmě zdraží sucho

Období sucha pokračuje po horkém létu i s podzimem. Nedostatek srážek už se začíná projevovat i na zdrojích pitné vody. Odborníci proto vymýšlejí pojistky pro případ, že by se horké počasí bez deště opakovalo i v dalších letech a vláha začala scházet dlouhodobě. Zdraží se tak zřejmě poplatek za odběr podzemní vody. Vodohospodáři ale varují, že potom poroste i cena vody pitné.

Vodárny se při suchu spoléhají na nádrže a podzemní zdroje. Právě ty by měly podle chystané novely vodního zákona podražit. I když vodu z nádrží a řek stále ještě využíváme o něco víc, podíl podzemních vod roste. Předloni dosáhl 49 procent. Oproti vodě, která naprší, je ale ta podzemní vzácnější a kvalitnější, její zásoby se doplňují měsíce i roky.

Ministerstvo životního prostředí proto chce poplatky za čerpání podzemní vody zvýšit. Do roku 2022 ze současných dvou korun až na osm korun za kubík. „Aby se srovnaly ceny čerpání podzemní a povrchové vody a aby vodohospodáři postupně přešli právě na vodu povrchovou,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Ministr Brabec: Vody už není dost

Ministr Richard Brabec dodává, že roční náklady na spotřebitele nebudou dramatické: „Pokud jsou vázání na povrchový zdroj, neměla by voda zdražit vůbec, pokud výrazně nebo výhradně na podzemní zdroj, pak by mohla zdražit o dvacet až třicet korun na osobu na rok.“ 

Podle zástupců vodáren ale voda podraží určitě. „Spotřebitel rozhodně zaplatí víc právě o to navýšení a ještě k tomu připočte DPH. Nárůst může představovat až deset procent ze současné ceny vodného, stočného,“ tvrdí předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS) dodává, že je k tomuto nárůstu potřeba připočíst 15procentní DPH – a ačkoliv s ochranou vody souhlasí, upozorňuje, že u využití té povrchové platí limity odběrů, a když je sucho (tak jako letos), z přehrad víc čerpat nejde.

„Pokud by měla všechna zemědělská půda odpovídající kvalitu a nebyla postižena erozí, měla by udržet devět miliard kubických metrů vody,“ vysvětluje ochranu podzemních vod ministr Brabec. „Odhaduje se, že jich je v dnešních stavu schopna udržet pět miliard. Vody už není dost.“

Sucho nyní trápí například střední a severní Moravu. Podzemní zásobárny vody jsou na tom ještě hůř. Pod normou se dostaly i rozsáhlé oblasti severních, středních a jižních Čech. Podle meteorologů navíc nebude příliš deštivý ani listopad. Sezonní předpověď je už ale příznivější. Podle meteoroložky ČT Taťány Míkové je pravděpodobnost 60 až 80 procent, že zima bude srážkově nadprůměrná.

Spotřeba vody v Česku ale dlouhodobě klesá. Za posledních 20 let se u povrchových vod snížila o čtvrtinu. Ještě výrazněji pak u vzácnějších podzemních zásob. Aby se předešlo možnému nedostatku i v budoucnosti, navrhují vodohospodáři propojit své soustavy na různých místech Česka.

Do jediné soustavy jsou nyní propojené například vodárny čtyř okresů Královéhradeckého a Pardubického kraje. Jak se ukázalo, jde o nadčasový projekt. V době sucha dotují oblasti s přebytkem vody území, kde je vody málo. Káva uvařená v Hradci Králové tak může být z vody náchodské, chrudimské, pardubické i hradecké.

V létě zvládla soustava i umělé závlahy. Tok vody podle potřeby přesměruje dispečink. Soustava zafunguje i při výpadku elektřiny. Pro mnohé oblasti je ale 16 let stará důmyslná vodárenská soustava východních Čech jen vysněným přáním. Pro jiné zřetelným cílem rozpracovaných projektů, jak si přes odvěkou rivalitu sousedsky pomoci.