Afričtí uprchlíci to dokázali: Rozjeli v Itálii úspěšný byznys s biojogurtem
03.11.2015 | ČT 24
Nikoliv vysněný ráj na zemi, ale tvrdá práce, nedůstojné životní podmínky a rasistické útoky leckdy čekají na uprchlíky, kteří dorazí po strastiplné cestě do Evropy. Přece jen ale existují výjimky: Díky dobré myšlence, odvaze a houževnatosti najdou někteří migranti štěstí i tisíce kilometrů od domova. Jednoduchý nápad s výrobou biojogurtů například skupině Afričanů přinesl peníze, znalost italštiny i místo v životě.
Po neblahé zkušenosti s prací na italských ovocných plantážích se část Afričanů kolem Cheikha Diopa rozhodla podnikat na vlastní pěst. Začali vyrábět biojogurt pod značkou Barikama – a uspěli. Produkují přes 250 litrů jogurtů týdně a nyní pod značkou Barikama (v jazyce Malijců odhodlanost a houževnatost) navíc prodávají i organickou zeleninu.
„Zvolili jsme tento název, protože mnozí z nás před příjezdem do Itálie měli za sebou dlouhou cestu. Překonali poušť a moře, protože si mysleli, že jakmile dorazí do Itálie, všechno bude v pořádku a najdou si práci. Ale když jsme sem přišli, bylo všechno jinak. Byla to katastrofa,“ říká Diop.
Vzpomíná, že v jihoitalském Rosarnu museli sbírat pomeranče v zimě i v dešti - v prosinci, lednu, únoru. Večer se z pole vraceli do chatrčí bez vody a tepla a často za tvrdou práci nedostali zaplaceno. Ke spartánským podmínkám se navíc přidal i rasismus. I když je zaměstnavatel drží v otrockých podmínkách, nemohou se přitom obrátit na soud ani na policii: hned by začali prověřovat jejich ilegální pobyt.Když se v Rosarnu rasové nepokoje vyostřily, Diop s dalšími migranty utekl do Říma a skončil na ulici. Právě tam ale brzy přišli na spásnou myšlenku s biojogurtem.
„Nyní jsem díky dodávkám a prodeji na trhu dobře poznal Řím a můžu si kamkoliv zajet sám,“ říká Diop. On i jeho afričtí kolegové jsou živým důkazem, že integrace do evropských struktur může fungovat, byť jde stále ještě spíše o výjimku. Itálie zůstává jednou z hlavních bran do Evropy pro migranty ze severní Afriky a Blízkého východu. Jen za prvních osm měsíců letošního roku na italské území dorazilo 180 tisíc lidí, kteří prchají před syrskou válkou i africkou chudobou. Těžkosti ale s životem v Evropě často nezmizí: Velká část uprchlíků pracuje ve velmi tvrdých podmínkách za málo peněz.
Další články v kategorii
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Jihlava nechá prověřit možné zdroje podzemní vody ve třech lokalitách (26.06.2026)
- Lokální hovězí ve veřejném stravování: šance či utopie? (26.06.2026)
- Vláda projedná vyšší dotace pro včelaře kvůli zdražování včelařského vybavení (26.06.2026)
- Vinařství Ludwig podalo ústavní stížnost, chce zvrátit rozhodnutí SZPI (26.06.2026)
- České lesy letos trápí dlouhodobé sucho, někde stromy ani nepřirůstají (26.06.2026)
- Změna v supermarketech v Česku: Obchody zavádí letní režim, mění otevírací dobu (26.06.2026)
- Prazdroj se ptá lidí, co pro ně znamená jít „na jedno“ a na festivalech nabídne alkotestery (26.06.2026)
- Získají podniky s více než 250 zaměstnanci většinu dotací na zpracování zemědělských produktů? (26.06.2026)
- Doporučení pro chovatele zvířat spojená s horkým počasím (26.06.2026)

Tweet



