V Česku startuje kampaň Pěstuj planetu. Ukáže lidem, jak lépe zacházet s potravinami a neplýtvat jídlem

• Akce Pěstuj planetu lidem představí 5 kroků, jak šetrněji hospodařit s jídlem.

• Veřejnost se v kampani může zapojit i do pochodů a dalších akcí.

• Experti upozorňují na přebytek masa ve stravě a zbytečné dovážení potravin.

V Česku začíná rozsáhlá celorepubliková kampaň, která chce upozornit na plýtvání jídlem. Kampaň s názvem Pěstuj planetu organizuje Ekumenická akademie spolu s dalšími partnery. Akce varuje před neudržitelným způsobem produkce i spotřeby potravin a zároveň chce Čechům ukázat, jak lze každodenním rozhodováním ovlivňovat stav životního prostředí.

Pěstuj planetu vychází z mezinárodní kampaně Grow organizace Oxfam. V Česku ji podpořila třeba specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, spolumajitel vegetariánské restaurace Mlsná kavka Filip Kavka Smiggels nebo energetický expert Milan Smrž.

Kampaň Pěstuj planetu nabídne lidem pět jednoduchých kroků, jak mohou snižovat nejen svůj dopad na klima a podporovat změny obchodních praktik a tím zlepšovat životy lidí jinde na planetě, ale i jíst lépe a kvalitněji.

S kampaní se pojí několik akcí pro veřejnost, do kterých se lidé mohou zapojit a dozvědět se víc o šetrném zacházení s potravinami. Například květnová Slavnost fairtradového a lokálního jídla a pití Férová Letná (14. 5.), dvě konference na téma ženy a potravinová bezpečnost nebo takzvané hladové hostiny, při kterých si lidé budou moct zažít na vlastní kůži nerovnost v globální distribuci potravin.

Už 29. listopadu se veřejnost může zúčastnit Pochodu za klima, který se koná v souvislosti s klimatickou konferencí v Paříži na přelomu listopadu a prosince. Jejím cílem je dosáhnout dohody o zpomalování globálního oteplování a snižování emisí CO2 všemi státy OSN.

Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) na světě trpí každý osmý člověk hlady. Příčinami jsou nespravedlivé nastavení globální produkce potravin a neférové obchodní praktiky. V důsledku klimatických změn navíc počet hladových lidí dále poroste.

Plýtvání potravinami a energií a častá spotřeba nesezonních potravin a masa, jsou podle autorů kampaně aspekty, jimiž každodenně lidé přispívají k produkci skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování. V EU se například každoročně vyhodí 89 milionů tun potravin (cca 179 kilogramů na osobu), z toho 42 % tvoří plýtvání v domácnostech. Na dopravu jednoho kilogramu jahod v zimě se spotřebuje přibližně 5 litrů paliva. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

„Pokud nebudeme tolik jídla vyhazovat, začneme šetřit energií při vaření, budeme nakupovat sezonní ovoce a zeleninu, jednu porci masa týdně vyměníme za luštěniny a budeme podporovat drobné zemědělce, vypěstujeme si takovou planetu, kde bude dostatek jídla pro všechny,“ shrnuje koordinátorka kampaně Karolína Silná.

„O tom, jestli si koupíme úsporný kotel, rozhodujeme jednou nebo dvakrát za život. O tom, co jíme, ale rozhodujeme několikrát denně. Se změnou svých stravovacích návyků můžeme začít snižovat svůj dopad na klima hned teď,“ uvádí Milan Smrž, expert na klimatickou změnu.

Mezi kroky, které autoři kampaně lidem doporučují, je například kupovat jen tolik jídla, kolik se reálně v domácnosti sní, jíst méně masa, jíst sezonní potraviny od místních zemědělců, které není potřeba dovážet, nebo při vaření používat pokličku a vařit jen potřebné množství vody.

Zuzana Keményová - redaktorka