Za osm let zkrachovala čtvrtina malých prodejen

„Ještě před pěti lety fungoval obchod ve Staré Libavé, ale padl. Jiný v Norberčanech není. Hospoda není, kulturák není, poštu nemáme, k doktorovi musíme do Moravského Berouna," popisuje Marie Vališová, starostka obce Norberčany ležící na okraji Olomouckého kraje.

Poté, co obchod skončil, chodili senioři se seznamem na lístku papíru na obecní úřad. „Byli jsme tak domluveni a lidem nakupovali, když jsme jeli něco vyřizovat," vzpomíná. Bylo to však neudržitelné a nakonec se starostce podařilo dojednat aspoň dvě pojízdné prodejny.

Příběh podobný situaci 
v Norberčanech by ale mohli odvyprávět i další starostové. Tvrdá konkurence řetězců 
v kombinaci s vylidňováním venkova se začíná projevovat především v úbytku prodejen potravin.

Podle nové analýzy portálu www.informaceofirmach.cz, který zpracovává údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky, za posledních osmlet skončila čtvrtina drobných vesnických konzumů. Za „drobného" se v tomto případě považuje obchodník s ročním obratem do deseti milionů korun.Konkrétně: v Česku existovalo ke konci září letošního roku 3 026 drobných prodejců potravin. Je to o 1 007 obchodníků méně než v roce 2007, od kdy se data sbírají a porovnávají. „Drobní prodejci v menších obcích se musejí vypořádat s rostoucí konkurencí ze strany supermarketů a hypermarketů ve městech, které zákazníkům poskytují širší nabídku zboží a obvykle také za nižší ceny. Menší prodejny tak ve velké míře využívají především starší občané," konstatuje datový analytik serveru Jan Cikler.

Situace je přitom rozdílná napříč republikou. Nejhůře si vedou malí obchodníci v Moravskoslezském kraji, kde se jejich počet za posledních osm let snížil o 41 procent. Naopak deset procent prodejen přibylo na Ústecku. Jde však o jediný kraj, kde se počet malých konzumů zvýšil. Na úrovni okresů je na tom nejhůře Kutná Hora, kde zmizela rovná polovina krámků s potravinami.

Každý třetí obchůdek vlastní Asiati

Podíl malých prodejen na celkovém maloobchodním obratu se již několik let drží na 19 procentech, zbylých 81 procent trhu patří řetězcům, pro malé obchůdky je přitom příznačný vliv asijských obchodníků. Poslední průzkum společnosti Nielsen zkraje letošního roku uvedl, že každý třetí malý obchod v ČR je ve vlastnictví asijských obchodníků.

Jak podotýká někdejší dlouholetý starosta Čermné nad Orlicí a čestný předseda Komory obcí SMO Josef Bezdíček, zástupci samosprávy se s politiky opakovaně bavili o možnostech dotovat provoz malých koloniálů. „Je to ale komerční záležitost a politici od takového nápadu nakonec odstoupili," popisuje Bezdíček.

Sám coby starosta musel úpadek obchodu s potravinami řešit. Obec zadarmo „pronajímala" prostory obchodu živnostnici, která byla i prodavačkou, ani tak ale obchod nevydržel. Nakonec se spolek okolních obcí dohodl a zajistil obyvatelům aspoň pojízdnou prodejnu, i v tomto případě ale přispívají v řádu desítek tisíc korun na provoz auta.

Že je úbytek malých konzumů i drobných venkovských živnostníků palčivý problém potvrzuje i šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Zástupci asociace spolu s některými ministerstvy pracují na projektu, který se s trochu nadsázky jmenuje Integrovaný záchranný systém obce. Cílem je navrátit na venkov nejenom podnikání, ale i sousedskou pospolitost, prostě udržet tam život," říká Havlíček.

Asociace debatuje s ministrem financí o možnosti zavést 80procentní výdajový paušál pro živnostníky v obcích do 500 či 1000 obyvatel s obratem do dvou milionů korun, a to bez rozdílu druhu podnikání. Vedle toho by se měla živnostníkům v malých obcích poskytovat dotace na rozjezd podnikání ve výši 80 tisíc korun a zjednodušit se má i čerpání peněz pro živnostníky z operačních fondů, jakým je třeba OPPIK.

Autor: Jan Klička