Kunclův mlýn vítězem soutěže Farma roku 2015

Možnost být svědkem sváteční a pozitivními emocemi nabité atmosféry, která provází vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku, si každoročně nenechá ujít více jak pětistovka návštěvníků. Nejinak tomu bylo letos. Plně obsazené pražské Divadlo ABC dnes odměnilo potleskem pětici oceněných a zejména pak vítěznou farmu, která odbornou porotu oslovila nejvíce. Nechyběla řada významných hostů, mezi nimi i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který nad akcí převzal záštitu.

V pořadí 14. ročník prestižní soutěže, která si za dobu svého trvání získala skutečně velkou oblibu, probíhal v roce, který OSN věnovala zemědělské půdě a jejímu významu.

„Pro naše členy, hospodáře na rodinných farmách, není péče a starost o zemědělskou půdu prázdným pojmem, k jehož naplnění a uskutečnění je potřeba maximální státní dozor a přesné nastavení pravidel. Přístup sedláků ke všem jejich aktivitám na venkově, k jejich činnostem v krajině či sociální oblasti není zdaleka motivován dotačními podmínkami, požadavky státní správy a legislativy, ale především vlastními životními hodnotami a principy. Velmi mě těší, že přesně tak vnímají své působení v rámci venkova i všechny letos oceněné farmy,“ řekl u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Tak byly i odbornou porotou hodnoceny všechny přihlášené farmy – nejen jako funkční a životaschopné ekonomické celky, ale i jako rozmanité organismy, jež podnikají a především mezigeneračně žijí a působí na venkově. Nejvíce zaujaly a v průběhu komponovaného večera byly nejprve prostřednictvím videoklipů představeny a poté vyhlášeny tyto farmy, které si zároveň odnesly i zajímavé finanční odměny v hodnotě celkem 200 tisíc Kč.

Vítězem soutěže Farma roku 2015 se stal Kunclův mlýn v Brzině na Sedlčansku. Tato tři sta let stará usedlost rodiny Kunclových ve středním Povltaví je nejen kouzelným místem uprostřed lesů a luk, ale i centrem pestré škály aktivit provozovaných všemi jejími členy. Stovka hektarů trvalých travních porostů ve zdejší marginální oblasti slouží k chovu masného skotu v režimu ekologického zemědělství s koncovkou v podobě zpracování masa přímo na farmě a jeho prodeji ze dvora. Nechybí ani chov koní včetně provozu jízdárny, stříhání psů, pořádání letních dětských táborů či nabídka ubytování ve dvou stylových apartmánech. Na farmě se konají nejrůznější tradiční venkovské slavnosti, díky ekumenické kapli, jíž nechala rodina vystavět na stráni za mlýnem, je i místem duchovního zastavení.

Stříbrnou příčku obsadil statek Nový Dvůr z Kroměříže, který je důkazem toho, že na plnění svých snů není nikdy pozdě. Po 15 letech hospodaření v pronajatých prostorách ho vystavěl se svou rodinou jeden ze spoluzakladatelů celostátní asociace a velký zastánce svobodného hospodaření Jan Váňa. Na čtyřstech hektarech orné půdy se věnuje pěstování obilnin, řepky, kukuřice na zrno, máku a kmínu. Součástí rodinného statku je i První selský pivovárek provozovaný synem pana Váni, kde se ročně vyrobí tisíc hektolitrů piva šesti druhů, mezi nimi například Sedlák či Sedláček. Stále aktivní Jan Váňa, ač již několik let v důchodovém věku, udržuje čilé kontakty s kolegy sedláky a neváhá jim předávat své dlouholeté zkušenosti.

Bronz náleží farmě rodiny Děkanovských z Lhoty Bubenče na Podblanicku, jejíž hlavní devízou je rodinná soudržnost. Na provozu farmy, která se zabývá rostlinnou výrobou na téměř třísethektarové výměře a chovem masného skotu, se podílejí všichni její členové, tedy rodiče se svými dvěma syny i jejich manželky. Hlavní pěstovanou plodinu představují pro zdejší oblast typické brambory, doplňují je obilniny, řepka a mák, část výměry zaujímá množitelský porost jetele nachového. Značnou proměnou prošly v minulosti družstvem využívané hospodářské budovy, farma tak získala jednotný a zcela nezaměnitelný ráz. V plánu mají Děkanovští zřízení vlastní bourárny a prodej masa ze dvora.

Čtvrté místo vybojovala Ekofarma Bošina z Vernéřovic.Když si před patnácti lety čerstvý zemědělský inženýr Jan Bošina původem z Chomutova půjčil na nákup několika krav a zchátralého kravína v obci Vernéřovice na Broumovsku, málokdo na jeho úspěch sázel. Společně s manželkou Lucií se mu však podařilo vybudovat nejen stabilní rodinné zázemí pro jejich dvě dcery Viktorku a Antonii, ale i v širokém okolí dobře známou a hojně navštěvovanou ekofarmu, která obhospodařuje 350 hektarů v minulosti značně zanedbaných pozemků. Jejím stěžejním produktem je vyzrálé hovězí, vepřové a drůbeží maso, rodina plánuje i vlastní výrobu uzenin. Faremní jatka a bourárna jsou již několik let k dispozici i řadě dalších sedláků.

Pětici oceněných uzavírá Dvůr Svržno, jeden ze čtyř původních dvorů historicky proslulého hostouňského hřebčína ležící v podhůří Českého lesa, který v letošním roce oslavil sté výročí založení. Svému primárnímu účelu – tedy chovu koní, však za totality nesloužil. Na jeho zašlou slávu navázal až v roce 1993 otec dnešní majitelky Michaely Kodadové Miroslav Koza, který zde začal soukromě hospodařit. Společnými silami, elánem, nadšením a za pomoci dalších členů rodiny přeměnili neudržovaný dvůr v agroturistický areál s téměř sedmdesátkou koní. Pod heslem „vše co se týče koní“ tu poskytují nejen ustájení, ale zejména řadu volnočasových aktivit. Areál je i dějištěm mnoha chovatelských, kulturních a společenských akcí.

Láska k půdě, úcta k předkům a tradici, víra ve smysl a správnost vytčeného cíle, pracovitost a pokora – to vše naleznete v pěti skutečných příbězích letošních oceněných farem. Taková je ale i samotná podstata rodinného hospodaření, která má obzvláště velký význam právě v dnešní době, kdy nejen příslušné ministerstvo, ale i značná část naší politické reprezentace vnímá svět bohužel zcela opačně.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ