Češi nejčastěji vyhazují pečivo, nejméně maso a uzeniny

Z průzkumu společnosti IKEA vyplývá, že  Češi nejčastěji vyhazují pečivo, nejméně maso a uzeniny. Nejvíce plýtvají jídlem mladí Pražané.

Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že vyhazuje minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Nejčastěji takto vyhazují pečivo, nejméně naopak uzeniny a maso. Vyplývá to z průzkumu, který provedla IKEA ve spolupráci s iniciativou Zachraň jídlo.

„Tématu úsporné a šetrné domácnosti se věnujeme dlouhodobě. Chceme naše zákazníky inspirovat a ukázat jim cesty, jak snižovat spotřebu energie, jak méně plýtvat zdroji i svými penězi a jak omezit produkci odpadu,” vysvětluje Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj ve společnosti IKEA.

Nejvíce plýtvají singles žijící ve velkých městech

Celých 98 % respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, avšak když dojde na lámání chleba, 31 % ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazují. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli. Nejméně plýtvají naopak lidé ve věkovém rozmezí 45 až 65 let, skoro tři čtvrtiny Čechů. Obecně více než polovina dotazovaných nehlídá datum spotřeby, neplánuje pečlivě nákupy, nekontroluje kvalitu potravin a už vůbec se nesnaží nakupovat rozumně v akcích – pouhých 32 % dotázaných. 

Nejčastější důvody plýtvání? „Lidé nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas nebo je jim to prostě jedno. Častěji se vyhazují potraviny, které se nakoupily a nijak se dále neupravovaly. Lidé si více váží jídla, jehož přípravě věnovali čas a energii. Celých 63 % respondentů ho většinou sní druhý den, případně zamrazí,“ vysvětluje Vladimír Víšek. 

Češi nevědí, jak potraviny správně uchovávat

„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 % všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,“ uvádí Vladimír Víšek. Například vůbec netuší, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny. 

Mladí lidé začínají využívat i odpadní části potravin 

Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať. Celkem 26 % respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let. Zbylých 74 % českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální“ suroviny nebo o této možnosti neví vůbec a ani je to nikdy nenapadlo.

Nedokonalé potraviny

Ožehavým tématem v oblasti plýtvání potravin je využití nedokonalých potravin. Co si pod pojmem nedokonalé potraviny můžeme představit? „Jedná se o potraviny, které neodpovídají velikostí, tvarem, nebo barvou daným standardům. Z rozhovorů se zemědělci víme, že například průměr hlávky květáku nesmí mít méně než 15 cm a musí mít alespoň 1 kilogram. Tyto produkty jsou ale jinak chuťově a výživově naprosto stejné jako jejich dokonalí sourozenci“, vysvětluje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Na vzhledu potravin nezáleží, obří jablko i menší brokolice jsou stejně výživné

Zjišťovali jsme postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám a zeptali se, jestli by si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili. Aktuálně by celých 81 % dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci. Z toho 64 % pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájí. Jediným lákadlem tak pro Čechy zůstává sleva u takovýchto potravin. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 %. „Tyto výsledky vnímáme jako obrovskou výzvu a prostor pro motivaci českých spotřebitelů k zájmu o nedokonalé potraviny,“ shodují se Adam Podhola a Vladimír Víšek.

Zdroj: tisková zpráva IKEA

Čtvrtek,  3. prosinec 2015