Sklizeň ovoce vzrostla na 188.462 tun, byla nejvyšší od roku 2006

Sklizeň ovoce v ČR loni vzrostla o 24 procent na 188.462 tun a byla tak nejvyšší od roku 2006. Oproti původním prognózám se na objemu úrody nijak negativně nepodepsalo loňské mimořádné sucho. U jádrovin se však nedostatek vláhy projevil nižší kvalitou, když výrazně více plodů bylo menších a skončilo tak v moštech a jiném průmyslovém zpracování. Vůbec nejvíce se v novodobé historii loni urodilo hrušek. Meziročně vyšší sklizeň měly všechny ovocné druhy. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to ČTK řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Základ loňské dobré úrodě položily příznivé vegetační podmínky na jaře. "Nepřišly žádné jarní mrazy. Menší byl i výskyt škod krupobitím," uvedl Ludvík. Dobré jaro svědčilo zejména peckovinám, jejichž sklizeň přichází dříve a sucha je nezasáhla. U třešní, višní, meruněk i broskví tak ovocnáři loni zaznamenali nárůst sklizně. Sucha však ovlivnila jablka, která jsou hlavním ovocným druhem v Česku.

Sklizeň jablek loni meziročně vzrostla o 19 procent na 155.640 tun a byla tak největší za posledních sedm let. Kvůli suchu však byly plody malé a více než polovina úrody skončila v moštu. Obvyklý poměr jablek na konzum a na průmyslové zpracování je opačný a pohybuje se na úrovni 60 procent konzumu ku 40 procentům na mošt. "Cena jablek na zpracování je zhruba třetinová až čtvrtinová než cena konzumních, takže to bude mít vliv do hospodaření podniků," řekl Ludvík.

Růst podílu na průmyslové zpracování podle něj dokládají výsledky vývozu, když celkový vývoz jablek z ČR na průmyslové zpracování se loni více než zdvojnásobil na 93.000 tun z předloňských 45.000 tun. "Sucho naštěstí pro jablka nebylo tak kritickým faktorem jako mrazy, které se na úrodách podepsaly v letech 2011 až 2014," uvedl Ludvík.

Za jablky na druhém místě skončily hrušky s nárůstem o 166 procent na rekordních 10.002 tun. Výrazný nárůst o 52 procent na 8742 tun loni vykázaly i švestky. "U hrušní a švestek se projevují nové výsadby, jde o jediné dva druhy s trvalým růstem. Věková struktura sadů hrušní a švestek je nejlepší ze všech sadů," uvedl Ludvík.

Naopak špatná je věková struktura u ovoce na zpracování, které je dlouhodobě v krizi. Zejména jde o višně, angrešt a rybízy. Například višně bývaly v minulosti po jablkách ovocem s druhými nejvyššími sklizněmi. Aktuálně se višně sklizní necelých 6000 tun propadly na čtvrté místo.

V porovnání s pětiletým průměrem byla loňská celková sklizeň ovoce v ČR vyšší o 42 procent. Ovocnáři ale upozorňují, že pětiletý průměr je ovlivněn výrazně nízkými sklizněmi v letech 2010 až 2012, kdy významnou část úrody zdecimovaly pozdní jarní mrazy či velké deště. Loňský úbytek 11 procent ploch sadů se na úrodě výrazněji nepodepsal, protože se kácely staré a málo plodící sady.

Pěstování ovoce je podle Ovocnářské unie v Česku z dlouhodobého pohledu nerentabilní. Kromě pádu ceny po ruském embargu v roce 2014 se na špatné situaci ovocnářů podepsaly podprůměrné sklizně z let 2010 až 2012. Výsledkem krize odvětví je podle Ludvíka to, že řada podniků s ovocnářstvím skončila a další kvůli nedostatku peněz na investice ovocnářství omezují.

Vývoj sklizně v intenzivních sadech v ČR v letech 2007 až 2015:

Zdroj: Ovocnářská unie ČR 

Zdeněk Rychtera

Autor: ČTK

www.ctk.cz