Voda v Česku letos v průměru zdražila o 1,5 procenta

Vodné a stočné od počátku letošního roku v průměru zdražilo o 1,5 procenta. Růst je tak mírnější než loni, kdy se zdražovalo o dvě až 2,5 procenta. Důvodem jsou hlavně investice, řekl na dnešním setkání s novináři ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oldřich Vlasák. Za krychlový metr vody tak Češi platí přibližně 83 korun. Z toho 40 korun připadá na vodné, zbytek na stočné. Sdružení porovnávalo ceny největších vodohospodářských společností, které zásobují vodou více než šest milionů obyvatel.

"Hlavními důvody zdražení jsou inflace, zprovoznění nových technologií s vyššími nároky na energii, vyšší nákupy dražší povrchové vody od státu a zejména potřeba investic pro obnovu vodárenského majetku," dodal předseda představenstva SOVAK František Barák.

Nejvyšší růst ceny u velkých vodohospodářských společností je ve Znojmě, kde voda zdražila o 4,9 procenta na 87,4 Kč za metr krychlový. Naopak voda o půl procenta zlevnila na Táborsku, kde se ale přesto u ČEVAK Tábor platí přes 93 korun na metr krychlový.

Podle webu SOVAK ale menší provozovatelé zdražovali v některých regionech i o více. Například v Počátcích voda k začátku loňského října zdražila o pětinu, přesto je s cenou 63 Kč/m3 pod republikovým průměrem. Na některých místech stojí voda i více než 100 korun za metr krychlový, jde například o provozovatele Vodárna Plzeň - Vodárenská kanalizační či Severočeské vodovody a kanalizace - VHS Turnov.

 Zhruba polovina pitné vody pochází z povrchové a polovina z podzemní vody. Vodárenské firmy platí státu za odběr jednoho metru krychlového podzemní vody dvě koruny na pití a tři koruny na jiné použití. Povrchovou vodu kupují vodárny od jednotlivých státních podniků Povodí. Je dražší a její cena se pohybuje od čtyř do devíti korun za metr krychlový.

Cenu podle vodáren výrazně ovlivňují investice do infrastruktury. Vodárenské společnosti často upozorňují, že se do ní investuje méně, než je třeba. Podle nich by mělo jít ročně alespoň o 20 miliard korun. Podle SOVAK budou investice třeba hlavně mimo velká města, kde jsou i velké ztráty vody. V regionech se tak podle sdružení v budoucnu vodné a stočné bude zvyšovat, tvrdí sdružení.

Zvýšení poplatků ale přinese podle SOVAK i novela vodního zákona z dílny ministerstva životního prostředí. Na to v minulosti upozornil i Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství ČR. Podle něj lidé zaplatí za vodu až o 800 Kč ročně víc. Ministerstvo v novele chce zdražit odběry podzemní vody do roku 2022 na čtyřnásobek. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí. Změny ale podle resortu budou mít na ceny vody pro spotřebitele nejvýš regionální dopad.

Řada kritiků dlouhodobě upozorňuje na špatně nastavenou privatizaci vodárenského systému v Česku. Například protikorupční organizace Transparency International v minulosti opakovaně uvedla, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských firem přichází o značné peníze, které mohly být použity k obnově vodárenské infrastruktury.

SOVAK do svého hodnocení započítal například Brněnské vodárny a kanalizace, Pražské vodovody a kanalizace, či Severočeské vodovody a kanalizace, které vodou zásobují přes 1,1 milionu lidí.

Autor: ČTK

www.ctk.cz