Dotace z Programu rozvoje venkova stále neslouží svému primárnímu účelu
08.03.2016 | ASZ
Nerespektování požadavků dvanácti nevládních organizací zastupujících zemědělské podnikatele, rodinné farmy, drobné a střední sedláky, ale i zástupce církví, kteří minulý rok v době nastavování nejdůležitějších národních podmínek Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 požadovali po ministru zemědělství Marianu Jurečkovi jejich změnu ve prospěch skutečného rozvoje venkova, nese své trpké ovoce.
Podíl velkých projektů podporujících zejména průmyslové zemědělství je výrazně vyšší než v minulém období. Umožnil to zvýšený limit veřejné podpory pro realizace až 150milionových projektů, což je historicky nejvyšší možná velikost projektu – oproti předchozímu období pětinásobná. Zarážející je i výrazný nárůst dotací pro firmy skupiny Agrofert, a to až desetinásobný. Zcela zřetelně to vyplývá z aktuálních výsledků posouzení projektů v rámci prvního kola Programu rozvoje venkova a finanční alokace na jednotlivá opatření.
Na druhou stranu úroveň podpory menších projektů se jeví jako nedostatečná, neboť byrokratické a zbytečné překážky ve svém důsledku omezují počet zrealizovaných malých projektů jak v kategorii do 1 mil. Kč pro sedláky s max. výměrou do 150 hektarů, tak i u projektů do 5 mil. Kč. Zcela logicky lze při počtu 30 tisíc potenciálních žadatelů o dotace očekávat mnohem vyšší zájem, než byl zaznamenán v prvním kole.
Výsledkem pak není potřebná plošná pomoc venkovu většímu množství na venkově žijících subjektů, ale podpora megalomanským projektům pro úzký okruh velkých firem, což naopak často představuje spíše než přínos větší zátěž pro dané území, ať už z hlediska zásahu do životního prostředí či do stávající infrastruktury.
Je třeba uvést, že v minulém programovacím období 2007-2014 vyčerpaly všechny peníze na modernizaci zemědělských podniků jen necelé 2 tisíce zemědělců z celkového počtu téměř 30 tisíc aktivně fungujících zemědělců v ČR, tedy k dotacím na modernizaci v rámci PRV se dostalo jen pár procent zemědělců.
Asociace soukromého zemědělství ČR proto i nadále požaduje výraznou preferenci malých projektů formou bodového zvýhodnění. Zásadním požadavkem je maximální rozšíření přijatelných výdajů pro projekty do 1 mil. Kč - zejména je nutné umožnit nákup všech typů strojů, které sedláci běžně využívají, a povolit zahrnutí nákladů na vlastní práci farmáře, což by pomohlo především u menších stavebních projektů. Nezbytné je i řešit další překážky a hledat možnosti zjednodušení výběrových řízení, která by měla více odpovídat praxi a zbytečně neodrazovat potenciální příjemce dotací.
„Tyto navrhované změny parametrů pro čerpání dotací zejména do 1 milionu, ale i pěti milionů korun, jsou cestou k navýšení zájmu ze strany většího množství žadatelů a skutečnému rozvoji malého a středního podnikání na mnohem větším počtu konkrétních venkovských oblastí,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.
Hlavní kancelář ASZ ČR
Další články v kategorii
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Státní veterinární správa začala ode dneška kontrolovat prodeje živých kaprů (19.12.2025)
- Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře (19.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Park České Švýcarsko plánuje nové projekty, chce nové návštěvnické centrum (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- ČSÚ: Produkce odpadů v ČR vloni vzrostla o šest pct na 3697 kg na obyvatele (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)

Tweet



