Informace z mimořádného jednání představenstva AK ČR, které se konalo 28. dubna 2016 v Praze

Jednání představenstva Agrární komory bylo svoláno s ohledem na potřebu prodiskutovat dlouhodobě kritickou situaci na komoditních trzích a navrhnout soubor opatření k řešení tohoto stavu na národní i evropské úrovni se souběžným důrazem na urychlení rozpracovaných titulů, a to v přímé návaznosti na Usnesení XXIV. sněmu AK ČR přijaté dne 2. dubna 2016 v Brně. Jednání se proto na pozvání účastnil Jiří Šír, náměstek komoditní sekce Ministerstva zemědělství, který představil aktuální formy i nové programy pomoci mířících do sektoru a Miloš Jirovský, ředitel Sekce regionálních odborů Státního zemědělského a intervenčního fondu, jehož vystoupení bylo zaměřeno na informace k administraci a výplatě podpor.

Bylo konstatováno, že odbyt a ceny prakticky všech komodit dále trvale propadají či minimálně stagnují a přináší tak jednotlivým zemědělcům stále hlubší provozní a ekonomické problémy, především u podniků zaměřených na živočišné a speciální komodity. O to větší je pak tento problém u podniků, které se věnují intenzivní produkci. Tyto propady však v přepočtu na jednotku produkce nedokáže kompenzovat ani vzrůstající objem programů a financí z národního rozpočtu. Současně působící faktory, od prohlubování dopadu ruského embarga, přes ukončení režimu mléčných kvót a související nadvýrobu mléka v některých členských zemích EU, po tlak obchodních řetězců v nerovné vertikále výroby, zpracování a odbytu komodit a potravin i stimulovaná nadvýroba silných agrárních zemí stojí za zvyšováním dovozů do České republiky, což se vedle mléka a mléčných výrobků týká také dalších živočišných komodit, jako je drůbeží maso, vejce a především vepřové maso. Dovozy jsou přitom realizovány za ceny pod tuzemskými výrobními náklady, což způsobuje, že například o jatečná prasata ani není zájem. Zásadním předpokladem k řešení tohoto stavu tedy je odčerpání přebytků z evropského trhu, které dusí především středo a východoevropské regiony a co nejrychlejší návrat k obnovení přirozených funkcí trhu, a tedy vyrovnání nabídky a poptávky, momentálně za pomoci všech dostupných nástrojů. EU musí jednat v rámci solidarity a v zájmu všech svých zemědělců a nikoliv pouze spoléhat na to, že se situace časem vyřeší sama, a tedy spíše ve prospěch silnějších hráčů.

Z právě uvedených důvodů velká část chovatelů silně uvažuje o omezení chovů hospodářských zvířat, což by vedle snížení objemů produkce mohlo mít závažné důsledky nejenom na hospodaření s půdou, ale i na zaměstnanost na venkově, a tedy i zásadní sociální rozměr. Omezení chovů by navíc mohlo mít dopad na poptávku po krmivech a ovlivňovat negativně ceny rostlinných komodit. Pro doplnění lze uvést, že více než 88 % dojnic je chováno v podnicích s velikostí nad 500 hektarů. Další, ale zatím blíže neupřesněné škody s největší pravděpodobností přinesou stávající mrazy, v současné době poškozující například ovocné stromy, zeleninu, vinice, cukrovku, ale i porosty vojtěšky a jetele. Souhrn jednotlivých požadavků k řešení krize je přílohou této informace.

V dalším kroku se na téma hledání východisek z agrární krize připravuje pracovní setkání zemědělců s premiérem, ministrem zemědělství, předsedou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu, které zaštítí Milan Štěch, předseda Senátu.

Představenstvo AK ČR dále projednalo a jednohlasně schválilo jmenovitou kandidátku předsednictva Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR s tím, že tříleté funkční období nového předsednictva začíná dne 26. června 2016. Prezident Toman v rámci jednání také představil nově zpracovaný projekt Agrární komory pod názvem „Zrozeno v EU“. Ten je zaměřený na propagaci evropského rozměru zemědělství a jeho kvalitní a bezpečné produkce nejenom v podmínkách České republiky. Cílem je zvýšit u veřejnosti povědomí o široké působnosti zemědělské prvovýroby, jejích specifikách, přínosech a výhodách, péči o krajinu, půdu, vodní zdroje, či řešení klimatických výzev, apod. v propojení na venkov jako celek. Představenstvo jednohlasně podpořilo podání projektu k žádosti o spolufinancování ze strany EU.

Představenstvo dále schválilo jmenovité obsazení Komoditní rady pro biomasu s předsedou Ing. Oldřichem Václavkem a také členy nově ustanovené Sekce pro vědu, výzkum a inovace působící pod Školskou komisí Agrární komory ČR. Sekci bude předsedat Ing. Jiří Horák.

Viceprezidentem Beladou byl představen návrh ministerstva zemědělství ke stanovení preferenčních kritérií pro operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, pro 3. kolo Programu rozvoje venkova s předpokládaným objemem přes 2 miliardy korun. Materiál reflektuje návrhy a zkušenosti z předchozího kola a připomínky v rámci komory lze podávat do 6. května 2016.

Představenstvo Agrární komory se také přiklonilo k požadavku směřujícího na ministerstvo financí k vyjasnění prokázání parametrů aktivního zemědělce v oblasti změn formuláře a daňového přiznání tak, aby do něj bylo nově zaneseno jednoznačné prokázání příjmů ze zemědělské činnosti. Díky tomu by následně šlo jednoduše odfiltrovat hospodařící zemědělce a zpřísnit nastavení parametrů k čerpání podpor v jejich prospěch.

Informace o zahájení činnosti a záměrech nové Ekonomické komise a v jejím rámci působícím expertním týmupodal předseda komise Zbyněk Kobliha. Projednáno bylo také prohlášení Agrární komory k odmítnutí novely mysliveckého zákona, která v předložené podobě nerespektuje stávající podmínky výkonu myslivosti v krajině, včetně požadavků dalších věcných úprav. Stručně byly představeny také změny k vlastnímu návrhu zákona k prodeji zemědělské půdy.

Příští řádné jednání představenstva se připravuje na 8. června 2016 v Praze.V Praze dne 28. dubna 2016 zapsal Ing. Jiří Felčárek