Česnekový příběh v Česku přestavěl svou scénu. Malí pěstitelé mají úspěch

Zatímco původní pěstitelské firmy, které se v Česku zaměřily na produkci česneku ve velkém, nevydržely konkurenci levného česneku ze Španělska a Číny, nastupují na jejich místo malopěstitelé. Menší, často rodinné firmy dokáží zahraniční konkurenci předčít kvalitou svého česneku, který prodávají i za podstatně vyšší ceny. O kvalitní a silný česnek totiž je na trhu zájem.

Dolní Němčí na Zlínsku má paličku česneku dokonce ve svém znaku, místní zemědělský podnik však letos poprvé na svých polích nevysadil ani stroužek. Před dvaceti lety rostl česnek v Dolním Němčí na sto dvaceti hektarech, loni na dvou a letos už je s ním nadobro konec.

Kromě toho, že se pěstitelské firmě nepodařilo pěstovat česnek se ziskem, nedokázala ani sehnat pracovníky na jeho sklizeň. „Vypěstovali jsme deset tun česneku, ale neměl to kdo sklidit,“ sdělil mechanizátor firmy Agro Okluky Dolní Němčí Antonín Richter.

V Dolním Němčí neúspěch a konec, ovšem například v Kunovicích o patnáct kilometrů západněji rozmach. A přitom nechybělo málo, aby česnekový příběh zdejšího farmáře skončil hned na začátku. Jakubu Jordánovi totiž česnek dvakrát pomrzl a poprvé proto oblíbenou tuzemskou odrůdu jménem Dukát sklízel až v roce 2015.

„Loni jsme sklidili čtyři sta kilo, letos si troufám na tunu,“ uvedl pěstitel česneku z Kunovic Jakub Jordán. S lidmi na práci problém nemá, pole okopává celá rodina a prodej si už farmář řídí sám. Část úrody přiveze v červenci na festival česneku do Buchlovic, zbytek prodá přes internet a sociální sítě.

„Lidé si to nasdíleli a během týdne jsem měl produkci vyprodanou,“ říká. V Česku se ročně spotřebuje kolem sedmi tisíc tun česneku, z toho 6 tisíc tun je z dovozu. Malopěstitelé jsou dražší, české odrůdy prodávají za 150 až 200 korun za kilo. Česnek z dovozu má ale méně silic a tím pádem méně výraznou chuť.