Spotřebitelé mohou pomoci řešit krizi v zemědělství

České zemědělství se zmítá v krizi. Nedostatečný odbyt výrobků živočišné produkce způsobilo zrušení mléčných kvót, ruské embargo na dovoz potravin a také zvyšující se dovoz potravin do České republiky.

Dovoz potravin sebou však přináší nejen problémy pro české zemědělce, kteří nemohou konkurovat výrobkům z jiných států, jejichž produkci v domovské zemi stát vysoce podporuje.  Ukazuje se totiž také, že dovozové výrobky jsou, co se týče kvality, mnohem více problematické. V letošním roce Státní veterinární správa odhalila u dovozových potravin živočišného původu třikrát více závad než u českých.

České státní orgány se na problém dovozu nelegálních a nekvalitních potravin snaží reagovat například zvyšováním počtu kontrol. Nedávno jsme se v rámci Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny setkali k tématu řešení živočišné krize se zástupci příslušných státních orgánů. Každý se nějak snaží přispět k celkovému zlepšení situace. Přímo kontrolami produktů se zabývá například celní správa nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Přes veškerou snahu se však nedaří všemi těmito opatřeními zabránit dovozu nelegálních a nekvalitních potravin. Úřady nemají dostatek pravomocí a chybí také prostředky k vyššímu sankcionování viníků závad.

Řešení však můžeme napomoci i my sami, spotřebitelé. Nákupem prověřených českých výrobků budeme chránit nejen své zdraví, ale podpoříme také naše české zemědělce. Jiná obrana proti dovozu potravin na volném trhu Evropské unie není. A nemusíme se obávat, že bychom v této situaci byli sami. Většina států EU si navzdory volnému trhu své domácí zemědělce brání a chrání své trhy před dovozem. My můžeme udělat to samé prostřednictvím chování spotřebitelů.

Naše zemědělská produkce je kvalitní a nenechejme jí vytlačit nekvalitními dovozovými výrobky. Základním předpokladem pro zvýšení nákupů českých výrobků je ale dle mého názoru přehledné označování českých výrobků a jejich jasné odlišení od zahraniční produkce. V současné době existují značky českých výrobků, nejznámější je asi KLASA, nicméně o jejich přehlednosti se dá pochybovat. Nepředpokládám, že by většina z nás znala všechna označení českých výrobků. Proto se domnívám, že by bylo vhodné značení sjednotit a tím pádem zpřehlednit pro spotřebitele. V tomto ohledu by byla smysluplná spolupráce ze strany velkých výrobců potravin, kteří by měli povinnost rozvíjet koncept marketingu českých výrobků.

Další možnosti, jak podpořit českou zemědělskou produkci, využívá ministerstvo zemědělství i zemědělské komory a spolky již dnes prostřednictvím financování různých projektů z fondů Evropské unie a dalších prostředků ministerstva. Jako úspěšný příklad z poslední doby můžu uvést projekt „Poznej svého farmáře“, který cílí na obyvatele v okolí malých rodinných farem. Lidé si tak ve své blízkosti mohou najít zdroj čerstvých potravin a zemědělci zároveň získají přímý odbyt pro své výrobky. „Ovoce a zelenina do škol“ nabízí zemědělcům podobnou možnost, kterou je distribuce jejich výrobků přímo do škol bez zbytečných mezičlánků v dodavatelském řetězci. Myslím si, že tento směr projektů by měl pokračovat i do budoucna, aby si získal své zemědělce i spotřebitele.

O propojení obou skupin, tedy zemědělců a spotřebitelů, se snaží také neziskové organizace. Obyvatelé často netuší, že mají ve své blízkosti možnost nakoupit čerstvé potraviny z regionu. Pomocnou ruku v tomto případě nabízí například adresář farmářů, který provozuje jedna nevládní organizace a který zahrnuje nejen přímo zemědělce, ale i odběrná místa ve městech, kde je možné si čerstvé potraviny zakoupit, nebo vyzvednout své objednávky třeba ve formě oblíbených zeleninových bedýnek.

V neposlední řadě je tou pravou podporou osvěta. Dennodenně se koná řada farmářských trhů, festivalů nejrůznějších kuchyní a ochutnávek. Právě možnost ochutnat čerstvé a kvalitní potraviny je cestou, jak přesvědčit spotřebitele k jejich nákupu. Řekněme si popravdě, rozdíl mezi rajčetem, které zemědělec sklidil zralé do přepravky, ze které jste si ho vybrali a rajčetem, které bylo sklizeno ještě před dozráním, několikrát v lepším případě přeskládáno, v horším případě přesypáno a cestovalo k vám velkou vzdálenost, je znatelná na první ochutnání. To vám ostatně potvrdí i ti, kteří si rajčata pěstují na zahrádce.

Kupováním českých potravin podpoříme nejen české zemědělce, ale pomůžeme tím i české krajině. Často se totiž zapomíná na krajinotvornou funkci, kterou zemědělství má. Nedávno jsem projížděl na kole Českomoravskou vrchovinu a jižní Čechy a uvědomil jsem si jakou nepostradatelnou funkci má zemědělství v krajině. Opačnou zkušenost jsem nabyl při toulkách východním Slovenskem, kde jsem viděl, jak les devastujícím způsobem prorůstá do vesnic a na dříve obdělávanou půdu. Kdo se toulá českým venkovem pěšky nebo na kole a má přitom oči otevřené, ten vidí, jak blahodárně za posledních pětadvacet let zemědělství na našem venkově zapůsobilo. I proto si myslím, že podpora českého zemědělství stojí za to. 

Miloš Babiš, poslanec Parlamentu ČR

babism@psp.cz