Dočkají se rodinné farmy náležitého uznání a podpory?

Volby členů Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR na další tříleté období, které proběhly v rámci již 18. zasedání valné hromady této nevládní organizace, byly příležitostí jak k rekapitulaci uplynulé doby, tak stanovení dalších cílů, mezi nimiž je prioritou podpora rodinného hospodaření a obhajoba svobodného podnikání. Na tom se druhé červnové úterý v Domě kultury Máj v Pelhřimově jednoznačně shodlo nově zvolené předsednictvo, ale i delegáti tohoto nejvyššího orgánu ASZ ČR. 

Setkat se se zástupci celkem 48 regionálních organizací a členských svazů, kteří jsou v Asociaci sdruženi, přijela řada hostů, zejména zástupců orgánů státní správy a partnerských organizací, nechyběl ani ministr zemědělství Marian Jurečka.

V návaznosti na výše uvedené priority a na základě usnesení Evropského parlamentu o rodinných podnicích v Evropě, který žádá členské státy a Evropskou radu, aby se zabývaly problematikou rodinných farem a jejich podporou, se Valná hromada usnesla na nutnosti definovat pojem rodinná farma. Cílem definice tohoto druhu hospodaření je případná diskuse o úpravě legislativy vedoucí k určení úrovně právní ochrany rodinných firem ve společnosti a také jejich zařazení do statistických šetření.

„Na potřebě definice, legislativního ukotvení a ochrany rodinných farem se shodli i zástupci zemědělské veřejnosti z celkem deseti evropských států, kteří se zúčastnili mezinárodní konference na toto téma pořádané Asociací soukromého zemědělství letos v Brně. Aktuálně k tomu již podnikají kroky na národních úrovních. Je také důležité, že se rodinnému podnikání začaly věnovat i vysoké školy, na některých se již plánuje zavedení studijních předmětů či oborů tímto směrem,“ řekl tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Jednoznačně se ukazuje, že formalizování stávajícím rozdělením subjektů podnikajících v zemědělství na právnické a fyzické osoby není vypovídající, neboť celá řada rodinných farem hospodaří např. formou s.r.o.

Ministr zemědělství Marian Jurečka zmínil, že se korektní diskusi na téma definice rodinných farem nebrání, nepovažuje ji však za příliš důležitou a není si, dle svých slov, příliš jistý, jak

následně s takovým vymezením pracovat. „I nyní se ministerstvo snaží o podporu farem, které zpracovávají produkci, vytvářejí pracovní místa, dokáží využít přírodní potenciál k výrobě potravin a dobře hospodaří,“ řekl. Zároveň zopakoval, že zemědělce dělí především na dobré a špatné.

„Dělení zemědělců na dobré a špatné rozhodně není žádným kritériem. V budoucnu je potřeba jasně definovat rodinnou farmu, kterou charakterizuje entita venkovských obyvatel, jež se svobodně rozhodují o sobě, svém podnikání, rodině a za svá rozhodnutí jsou zodpovědní. Stejně tak je třeba zacílit určité druhy podpor na veřejné nefinanční přínosy, které mají hlavně právě rodinné farmy,“ uvedl čestný předseda ASZ ČR Stanislav Němec.

„Pouze ekonomicky soběstačný podnik je pro rozvoj venkova málo,“ upozornil předseda ASZ ČR Josef Stehlík a dodal: „Za ekonomickým úspěchem mnohdy stojí nejrůznější ekologické a sociální problémy, jež budou nuceny jednou řešit budoucí generace. Velmi podstatný je i nefinanční přínos farem a generačního hospodaření, které je trvale udržitelné. Ne vždy je ekonomicky silná farma výhodou pro prostor, v němž podniká.“

Valná hromada zároveň konstatovala, že jak rodinné hospodaření, tak i další formy zejména menšího a středního podnikání nejen na venkově čelí stále větší nesvobodě a byrokracii ze strany státu a úředníků na všech stupních státní správy.

„Stále jsme konfrontováni s nebezpečností myšlenek postavených na regulacích, omezování prostoru pro podnikání s nepřetržitým dozorem státu, neadekvátního protěžování různých lobbistických skupin nebo vymýšlení složitých legislativních či dotačních opatření, která nakonec většinou slouží k postihování těch neproblémových a téměř nechávají zcela bez postihu ty, kteří měli být opatřením donuceni ke změně chování,“ řekl Josef Stehlík.

Ochrana podnikatelských svobod, soukromého vlastnictví a dobrého jména podnikatelů, snižování přebujelé byrokracie a obrana před zaváděním dalších plošných evidencí a kontrol na principu kolektivní viny tak bude druhým stěžejním úkolem, jemuž se Asociace soukromého zemědělství ČR hodlá také s partnerskými podnikatelskými organizacemi v příštím období věnovat.

Těmto výzvám (a nejen jim) již bude čelit nově zvolené předsednictvo této stavovské organizace, do jehož čela byl opět zvolen dosavadní předseda ASZ ČR Josef Stehlík (ASZ Kladno, Beroun). Na postech místopředsedů budou pokračovat v práci pro Asociaci Eliška Kravcová (ASZ Přerov) a Jan Štefl (ASZ Jindřichův Hradec). Stávající členy předsednictva - Stanislava Němce (ASZ Praha), Jana Millera (ASZ Praha), Květu Mošnovou (ASZ Pelhřimov), Martina Nováka (ASZ Tábor), Arnošta Pleskota (ASZ Pardubice, Chrudim), Pavla Srnu (ASZ Žďár nad Sázavou) a Jana Staňka (ASZ České Budějovice) nově doplnili Ondřej Dejmal (ASZ Havlíčkův Brod), Josef Jež (ASZ Kroměříž), Radim Kotrba (Asociace farmových chovů jelenovitých ČR), Vladimír Tláskal (ASZ Náchodska) a Ladislav Vich (ASZ Trutnov).

I další úkoly, jimiž Valná hromada předsednictvo pověřila, plynou z jejího usnesení, jehož hlavní body přikládáme níže.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

Výběr z usnesení 18. Valné hromady ASZ ČR

1)     nadále trvat na zavedení redistributivní platby (platby na prvních 89 hektarů), jakož i všech dalších dosud nesplněných požadavků z Rady ASZ v Ostravě

2)     prosazovat dodržování harmonogramu výplat přímých plateb jako plnění veřejné objednávky ze strany státu

3)     prosazovat další zjednodušení pro projekty PRV do 1 mil. a do 5 mil Kč a navýšení dotační částky z 45 tis. Euro na 70 tis./žadatele

4)     prosazovat možnost průběžného financování během realizace těchto projektů (do 5 mil. Kč), jakožto reálnou pomoc při řešení krize v zemědělství bez nároku na další veřejné finanční prostředky

5)     pokračovat v rozvíjení neformální Platformy podnikatelských spolků s cílem společného vystupování na ochranu podnikatelských svobod, soukromého vlastnictví a dobrého jména podnikatelů, ke snížení přebujelé byrokracie a obraně před zaváděním dalších plošných evidencí a kontrol na principu kolektivní viny

6)     v rámci přípravy novely mysliveckého zákona trvat na změnách podmínek pro tvorbu honiteb a posílení práv vlastníků honebních pozemků a uživatelů a v případě, že nebudou tyto změny akceptovány, diskutovat o snížení minimální výměry honiteb (např. na 250 ha)

7)     pokračovat ve zjednodušování a zreálnění legislativních i jiných podmínek k umisťování zemědělských staveb a zařízení, ale i vodních prvků do krajiny, včetně umožnění bydlení pro farmáře

8)      prosazovat agro-lesnické systémy do dotačních opatření, jako jednoho z ekonomických a ekologických řešení problémů českého zemědělství a krajiny

9)     v souvislosti s projednávanou změnou u LFA oblastí ukládá předsednictvu ASZ řešit ve spolupráci s pracovní komisí ASZ situaci v těchto znevýhodněných oblastech a navrhnout vhodná opatření pro jejich podporu

10)  nezvyšovat minimální zatížení hospodářských zvířat 0,2 VDJ/ha, jako záruky minimální zemědělské činnosti, které současně nezvyšují tlak na trzích s komoditami a umožňují farmářům se rozhodovat operativně dle poptávky

11)  prosazovat zařazení všech hospodářsky chovaných zvířat (např. jelenovitých) do započítávání VDJ způsobilých pro nárok na dotace

12)  prosazovat realizaci přijatých usnesení Evropského parlamentu a Evropského hospodářského a sociálního výboru k podpoře rodinných farem v České republice

13)  prosazovat novou kategorizaci a pravidelné získávání statistických dat (ČSÚ) o podnikání na rodinných farmách, které povede ke zjištění nejen jejich ekonomické situace, ale i jejich nefinančních přínosů pro venkov a krajinu 

14)   prosazovat legislativní vymezení rodinného podnikání (jeho definici a určení úrovně právní ochrany a některých výhod).

15)  rozvíjet spolupráci se vzdělávacími institucemi (univerzitami) s cílem prosadit studijní předměty/obory/katedry zaměřené na rodinné podnikání.

16)  pokračovat v propagaci selského stavu v jeho historii i současnosti v ČR, jakož i v organizaci odborných i populárních akcí k osvětě a podpoře soukromého zemědělství

17)  prosazovat co největší pestrost, ale zároveň jednoduchost programů PRV a implementaci maximálního možného množství opatření, aby byla podpořena diverzita výrobních a nevýrobních činností

18)  vést s MZe jednání s cílem vyjasnit přípustné druhové složení travního porostu a prosadit možnost přítomnosti keřů na pastvinách v ekvivalentním množství k již možnému počtu stromů

19)  jednat s PGRLF o možnosti podpory pojištění proti krádežím zvířat

20)  prosazovat možnost přepásání mokřadů a jejich využití coby napajedel

21)  usilovat o maximální využití možnosti podpory živočišné výroby z přímých plateb bez diferenciace podle druhů zvířat

22)  prosazovat výplatu dotací na welfare především na pasená zvířata

23)  usilovat o zachování současné podoby a podmínek administrace národních dotací na podporu šlechtění a genetické zdroje

Kontakt:

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

tel.: 604 849 294

e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz 

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na www.asz.cz.