Evropské střípky - Kroky ke zjednodušení Společné zemědělské politiky?

Jako zástupkyně pro zahraniční záležitosti ASZ ČR jsem se zúčastnila jednání pracovní skupiny pro zemědělství a rozvoj venkova v Bruselu. Během tohoto jednání se diskutovalo zejména o implementaci Společné zemědělské politiky v jednotlivých členských státech, budoucí podobě SZP i strukturálním vývoji zemědělství v Evropské unii.  

Kroky ke zjednodušení Společné zemědělské politiky?

Jedním z témat jednání bylo i tzv. zjednodušení SZP. Jedná se o proces, který má za cíl zajistit, aby SZP byla prováděna adekvátními nástroji a bez nadbytečné byrokracie. Celkem proběhly již tři vlny tohoto zjednodušení. 

První vlna se uskutečnila v březnu 2015. Došlo k podrobnému nadefinování několika pojmů: trvalé travní porosty, luštěniny a půda ladem se zařadily k tzv. plochám využívaným v ekologickém zájmu (EFA) a k Agroenvironmentálně-klimatickým opatřením (AEKO). Uzávěrka pro podání žádostí o přímé platby byla prodloužena o jeden měsíc (do 15. 6. 2015), aby zemědělci měli čas uvést svá hospodářství do souladu s novými pravidly. 

Druhá vlna úprav proběhla o dva měsíce později a týkala se EFA. Členské státy mohou mapovat pouze kategorie EFA, které si předem stanoví a zároveň byla umožněna případná kompenzace záměny druhu EFA za jiný - v případě chybné kategorizace. 

Zatím poslední vlna úprav byla realizována na konci roku 2015. Farmářům je od té doby umožněno provést předběžnou kontrolu žádosti, což znamená, že úpravy provedené do 35 dnů po odevzdání žádosti nebudou penalizovány a zároveň byl snížen počet kontrol. Členským státům byla také poskytnuta větší flexibilita vzhledem k definici žadatele o dotaci v rámci schématu pro mladé zemědělce. Poslední významná úprava v této vlně se dotkla dobrovolných podpor vázaných na produkci, rozšířila možnost využívaných zdrojů pro pozvolné snižování výší podpor. 

V průběhu roku 2016 se zjednoduší systém administrativních pokut. V případě, že žadatel deklaroval o max. 3 % nebo o 2 ha více plochy, nebude vůbec penalizován. Navíc byl představen nový systém tzv. „žluté karty“. Žadatelům, kteří se poprvé proviní deklarováním více hektarů, než skutečně obhospodařují (do 10 % plochy), bude administrativní pokuta snížena na polovinu. Zemědělci, kteří dostanou žlutou kartu, budou registrováni a následující rok podrobeni kontrole na místě. 

Na jaře 2016 Evropská komise spustila veřejnou konzultaci na téma implementace greeningu, do které se mohla zapojit široká veřejnost. Většina odpovědí (82 %) však přišla od samotných zemědělců. Na základě konzultace Evropská komise pravděpodobně opět připraví další legislativní úpravy. Zjištění z konzultace jsou následující:

  • 80 % zemědělské půdy a 50 % zemědělců je vázáno nejméně na jednu podmínku greeningu.

  • Nejvíce deklarované EFA jsou meziplodiny, půda ladem a plodiny vázající dusík.

  • Krajinné prvky tvoří hlavně křoviny (živé ploty), okraje polí (bio pásy) a příkopy.

Celkově se nejedná o výrazné změny. Většina úprav pouze poskytuje členským státům větší flexibilitu v provádění SZP. Obecně ale Evropská komise není ochotna zasahovat do původní legislativy o SZP na léta 2014–2020 a raději vydává dodatečné předpisy, což napovídá, že podstatného zjednodušení SZP se dočkáme nejdříve po roce 2020. První reformní návrhy pro SZP na období 2021–2028  budou zveřejněny již v příštím roce.

Strukturální vývoj zemědělství v EU

Během jednání pracovní skupiny pro rozvoj zemědělství v Bruselu prezentovala Gesa Wesselerová, vedoucí pro ekonomické analýzy zemědělství EU Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, výsledky výzkumu strukturálního vývoje zemědělství v EU z roku 2013. Výsledky tohoto průzkumu jsou průměry 28 členských států EU.

Fakta o zemědělství EU:

  • V Evropské unii existuje 10,8 milionů farem, které obhospodařují 174 milionů ha půdy, což představuje přibližně 48 % půdního pokryvu EU.

  • Celkový počet dobytčích jednotek (DJ) činí 130 milionů.

  • Průměrná velikost farmy je 16,1 ha.

  • 97 % farem jsou rodinná hospodářství.

  • Nadpoloviční většina farmářů (55 %) je starší 55 let a 70 % farmářů tvoří muži.

  • Na jednu farmu připadá v průměru 12 DJ.

  • V zemědělském sektoru pracuje 22 milionů lidí (vč. částečných úvazků), což tvoří 4,4 % z celkové zaměstnanosti v EU. 

Výzkum se také zaměřil na nejčastější důvody, které vedou farmáře k tomu, aby opustili zemědělský sektor. Farmáři se obávají, že jejich hospodaření nebude dostatečně výnosné nebo že nebudou mít komu své hospodářství předat či prodat. Například v Portugalsku řeší velký problém spojený s předáváním farem. Zástupce zemědělské organizace z Portugalska tvrdí, že další generace zemědělců v podstatě neexistuje, protože mladí lidé z venkova většinou odcházejí a farmáři tak nemají svá hospodářství komu předat.

Změnu struktury zemědělství ovlivňuje mnoho ekonomických, politických a individuálních faktorů. Průměrná velikost farem v EU se zvyšuje, především kvůli snaze získat silnější pozici v dodavatelském řetězci a být tedy více konkurenceschopným podnikem. V EU ze statistického hlediska nedochází k opouštění půdy ve velkém měřítku. Výzkum ale připouští, že z regionálního hlediska to problém představovat může, zejména pokud dochází ke skupování půdy velkými zemědělskými podniky. Velký trend nyní představuje mechanizace zemědělské prvovýroby, který je charakteristický  vysokou produktivitou práce a nižšími požadavky na počet pracovních sil. Zemědělství však zůstává zásadní pro životaschopnost venkova. Proto je nutné činnost na venkově diverzifikovat, aby odolal negativním vlivům strukturální změny.

Kamila Lohrová (s přispěním společnosti B&P Research)

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info