Rozhovor s předsedou ASZ ČR Josefem Stehlíkem

Čím se zabývala Valná hromada Asociace soukromého zemědělství? Jaké úkoly pro nové předsednictvo z ní vyplynuly a na co se v dalším období zaměří? Jaké podněty aktuálně řeší Antibyrokratická komise MZe? Tato a další témata naleznete níže v rozhovoru s nově zvoleným předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlíkem, který právě vyšel v Zemědělci č. 29/2016.

Na valné hromadě jste byl opět zvolen předsedou asociace. Na co se v dalším období chcete zaměřit?

Jako asociace jsme ve svých názorech konzistentní, takže nadále pokračujeme zejména v boji s přebujelou administrativou, které stále přibývá. Chceme se také zaměřit na definování pojmu rodinná farma, a to za účelem diskuse o úpravě legislativy vedoucí k určení úrovně právní ochrany rodinných farem ve společnosti a také jejich zařazení do statistických šetření. Touto problematikou se ale zabývá i Evropský parlament, který na základě svého usnesení žádá členské státy a Evropskou radu, aby se na rodinné farmy a jejich podporu více zaměřily.

Dalším naším tématem je nastavování pravidel pro čerpání přímých plateb. Domníváme se, že ta stávající nevedou ke zlepšení situace například v hospodaření s půdou, vodou, ale směřují pouze k tomu, že komplikují život sedlákům, kteří hospodaří veskrze dobře. Tam, kde by stát měl zasáhnout, se ale v podstatě neudělá nic. Takže spousta velkých podniků ani nepocítí, že k nějaké změně, například v cross compliance, či v greeeningu, dojde, nebo to bude čistě administrativní záležitost, kterou si vyřeší přes svého pracovníka.

Na valné hromadě jsme rovněž schválili založení Klubu mladých farmářů. Je potřeba, abychom získávali nástupce nejen na farmách, ale i v naší organizaci. Spousta z nás se práci pro toto stavovské sdružení věnuje hodně dlouho a myslíme si, že je již třeba, aby se objevily nové tváře a nové čerstvé síly.

Jaké úkoly pro nové předsednictvo vyplynuly z červnové valné hromady?

Usnesení valné hromady má spoustu bodů, které buď přecházejí z minulého období a snažíme se na nich dál pracovat, protože se je nepodařilo dotáhnout úplně do zdárného konce, nebo reagují na aktuální situaci. Spousta věcí se na ministerstvu zemědělství v současné době „přenastavuje“ - jsou to LFA podpory, pravidla pro jejich čerpání, nebo zmíněný greeening. A domnívám se, že je v tomto směru nutný poněkud jiný postup než doposud. Například u LFA podpor hrozí reálné nebezpečí, že se ve snaze podpořit živočišnou produkci špatně nastaví a udělá se více škody než užitku. To znamená, že poslední chovatelé, kteří se dnes v těchto oblastech zabývají chovem dobytka, třeba i mléčného, raději své chovy zruší, než aby se přizpůsobili podmínkám, které by byly tak extrémní, že by je plnili jen s obtížemi.

Kromě asociace stojíte také v čele Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK). Jaké podněty řešíte?

V souvislosti se zelenou naftou se nám začínají objevovat další požadavky na evidenci, které jsme už před léty, po dohodě s celní správou, odmítli jako nevypovídající pro potřebu kontroly. Teď se najednou vrátily zpátky do hry, aniž by o tom ABK někdo informoval. Budeme proto hledat cesty, jak tyto požadavky nezavést do praxe. Stále se také potýkáme s uplatňováním stavebního zákona v rámci zemědělství. Nevidíme vstřícnost ani ze strany úřadů. Vyslechnou sice naše argumenty, požádají nás, abychom jim dali konkrétní příklady, ale pak řeknou, že je vlastně všechno v pořádku. Asociace má obavu z toho, že úředníci začínají dělat politiku. Ze strany politiků neexistuje tlak na to, aby se administrativa zjednodušovala. Naopak úředníci převzali roli politiků a začínají si sami vykládat, jak předpisy přizpůsobit svým představám. To považujeme za špatné. Úředníci mají dělat taková pravidla, která ne že pochopí oni, ale pochopí je ti, pro které jsou určená.

Zvyšuje se množství podnětů, které dostává ABK?

Měsíčně přichází pravidelně pět šest podnětů. Někdy se podaří určité věci prosadit a dlouhodobě fungují, jindy se po vyřešení podnětu vymění úředníci či ředitel a můžeme začít od začátku. K určitým úspěchům lze řadit některé novinky v novele veterinárního zákona, které lépe ošetřují domácí porážky a umožňují volnější nakládání s produkty z nich. Mile nás překvapil přístup katastrálního úřadu. Podněty, které jsme předložili, představil jeho předseda jako zcela hotové záležitosti, které v krátké době vejdou do života.

Kde vidíte rezervy v činnosti ABK?

Síla ABK samozřejmě vždy spočívá v tom, jaký má šéf této komise mandát a ten by určitě mohl být větší. Nicméně podařilo se nám navázat kontakt s úřadem vlády, který úkol snižování administrativy zadal prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu i dalším resortům. A tak jsme na společném setkání vysvětlovali zástupcům ostatních resortů, jak by se s tímto institutem mělo nakládat. Pravda je, že ne každý resort ho potřebuje. Ukazuje se, že je důležité, aby existovala meziresortní komunikace na úrovni speciální komise. Nelze to však vzít asi jen jako administrativní úkol. Jsem přesvědčen o tom, že je to agenda pro politické zadání. Například poradci ministra dostanou politický úkol pracovat na snižování byrokratické zátěže, a to jak uvnitř resortu, tak napříč dalšími. Pokud by existovala taková „síť“ minimálně v hospodářských resortech, pomohlo by to vzájemné komunikaci a nastartování změn. Po osmi letech fungování ABK se potvrzuje, že jiná varianta je těžko uplatnitelná.

Zuzana Fialová

Vyšlo v Zemědělci č. 29/2016