Cena půdy roste. Zemědělci nakupují jako diví

Hlad po zemědělské půdě roste, stejně jako její cena. Zatímco v roce 2004 přišel metr čtvereční zemědělské půdy na necelých sedm korun, loni už musel zájemce z peněženky vytáhnout v průměru více než 16 korun. „Čeští zemědělci jsou si toho vědomi, a proto jejich investice do nákupu půdy rostou," vysvětlil zvyšující se zájem expert na zemědělství a ekoenergii Moneta Money Bank Mojmír Severin.

Jeho kolegyně Barbora Kobiánová zájem o zemědělskou půdu potvrdila a upřesnila, že financování nákupu zemědělské půdy ve srovnání s loňským rokem letos vzrostlo o 35 procent. Během prvních šesti měsíců Moneta Money Bank poskytla úvěry na nákup půdy v objemu 736 milionů korun. Přitom ještě nedávno mnoho odborníků nevěřilo, že o tento typ úvěrů bude velký zájem. Jenomže už loni byl zájem o tento typ financování enormní zájem a teď už si nikdo netroufne odhadnout, jak dlouho tento zájem potrvá.

Nutno ovšem podotknout, že v Česko má v Evropské unii nejmenší podíl farmářů, kteří hospodaří na vlastním. Na druhou stranu má Česko v průměru největší zemědělské podniky. To dokazují i poslední čísla. Přes tři tisíce zemědělských podniků obhospodařuje přibližně 70 procent zemědělské půdy, zato přibližně 20 tisíc malých farmářů hospodaří na 27 procentech půdy. Tato situace pak nutí řadu sedláků půdu kupovat, čímž samozřejmě roste i její cena. Kobiánová uvedla, že v některých regionech se může cena dostat na 30 korun za metr čtvereční. „Setkali jsme se i s cenou 50 korun za metr čtvereční," doplnila.

A to je potíž. Návratnost takové investice je nulová. „Ten, kdo půdu kupuje za 25 korun za metr čtvereční a nebude na ní pěstovat zeleninu, investice se mu nemůže nikdy vrátit," vysvětlil šéf poradenské společnosti Agroteam CZ Zdeněk Kučera. Je proto přesvědčen, že pro zemědělce je ekonomicky výhodnější dlouhodobý pronájem půdy než její nákup. „Pokud už podnik půdu koupí, tak pro zvýšení své hodnoty právě kvůli spekulativní ceně půdy," doplnil Kučera.

Rozhodně budou mít sedláci o čem přemýšlet. Zejména když se blíží závěr žní. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pod střechou 90,3 procenta obilovin a téměř celá úroda řepky. Letošní deštivé počasí se ale podepsalo na kvalitě řady obilovin. „Například u potravinářské pšenice, která se sklízela do 20. července, tedy před tím obdobím dešťů, stačil týden dešťů a už to potravinářská pšenice nebyla," přiblížil ČTK vliv počasí ministr.

Česko na tom ovšem není nejhůře. „Každopádně například Francie má nejhorší úrodu za posledních 30 let a lze předpokládat, že zájem západní Evropy by měl oživit ceny potravinářské produkce," slibuje si Jiří Felčárek z Agrární komory ČR.

Podle odborníků tak nelze očekávat nijak výjimečný rok. „Ceny jsou ale lepší, než se očekávalo. To by mohlo vyrovnat ztráty, které počasí způsobilo," řekl Kučera právě s odkazem na špatnou úrodu v západní Evropě.

S ještě větším zaujetím ale hledí na pohyb cen chovatelé dojnic. Jejich svěřenkyně totiž v poslední době přinášejí jen ztráty. Kučera spočítal, že chovatel přibližně 350 dojnic má kvůli propadu cen mléka roční ztrátu 7,5 milionu korun.

Podle Severina jsou navíc rozdíly v ceně této komodity napříč Českem. Rozdíl mezi Plzeňskem a Olomouckem dělá 25 haléřů, přičemž průměrná cena mléka byla v červenci 6,1 koruny. „Všichni tiše doufáme, že cena mléka si už našla své dno," dodal.

Autor: Vilém Janouš