Ministři životního prostředí zemí V4, Bulharska, Rumunska a Ukrajiny podepsali v Polsku společné prohlášení ke změně klimatu a biodiverzitě

Ministři životního prostředí zemi Visegrádské skupiny, Bulharska, Rumunska a Ukrajiny jednali 3. – 4. října v polské Trzciance a Tuczně o otázkách týkajících se změny klimatu a biologické rozmanitosti. Na jednání, kde Českou republiku zastupoval náměstek ministra Vladislav Smrž, podepsali zástupci jednotlivých ministerstev prohlášení o společném postupu zúčastněných zemí při plnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody, zejména snižování emisí skleníkových plynů a přístupu k ochraně přírody a biodiverzity dle zásad udržitelného rozvoje.

Pařížská dohoda ponechává smluvním stranám značnou volnost v tom, jakým způsobem budou naplňovat své závazky. Státy střední a východní Evropy mají možnost sdílet své zkušenosti a koordinovat postoje tak, aby byly přijaté politiky a opatření směřující ke snižování emisí skleníkových plynů a ukládání uhlíku co nejefektivnější. Ratifikaci Pařížské dohody ke klimatu podpořili 30. září 2016 na Radě EU pro životní prostředí i ministři zemí EU [1].

„Tento posun k dokončení ratifikace Evropskou unií považuji za zásadní. Díky intenzivnímu úsilí členských států EU a řady dalších zemí světa je pravděpodobné, že dohoda vstoupí v platnost už před 22. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne ve dnech 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku. Je klíčové, aby byla Evropská unie od počátku zapojena do důležitých jednání a podílela se na rozhodování o pravidlech pro implementaci Pařížské dohody. Rozhodnutí Rady pro životní prostředí umožní, že EU, a tedy ani země Visegrádské skupiny, nezůstanou jen v roli pozorovatele,“ shrnuje posun v ratifikaci dohody náměstek Vladislav Smrž, který na zasedání ministrů V4 v Polsku ČR zastupoval. Předmětem diskuse zástupců ministerstev V4, Bulharska, Rumunska a Ukrajiny jako pozorovatele byl návrh balíku opatření pro urychlení přechodu směrem k nízkouhlíkové ekonomice v Evropě, který 20. července 2016 zveřejnila Evropská komise a obsahuje legislativní návrhy nařízení o závazném snižování emisí mimo EU ETS v období 2021–2030, tzv. ESR (Effort Sharing Regulation) a zahrnutí sektoru LULUCUF [2] do rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky do r. 2030 jako samostatného pilíře, který by měl přispět ke zvýšení efektivity plnění závazků jednotlivých členských zemí EU.

„Od reformy systému EU ETS očekáváme především celkové zefektivnění systému v jeho dalším obchodovacím období (2021–2030). Současné nastavení nedokázalo reagovat na neočekávané ekonomické výkyvy a jejich důsledky. ČR považuje EU ETS za klíčový nástroj pro úspěšné dosažení evropských klimatických cílů. Obecně proto podporujeme taková nastavení a opatření EU ETS, která povedou k zajištění dostatečného cenového signálu, který bude motivovat průmyslové podniky k investicím do nízkouhlíkových technologií. Tato opatření zároveň ale nesmí ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ upozorňuje náměstek Smrž.

Dalším tématem diskuze ministrů byla podpora biologické rozmanitosti. „Z pohledu ČR je největším problémem začlenění problematiky ochrany biodiverzity do ostatních sektorů, tzv. mainstreamingu, nedostatečné povědomí o významu biodiverzity a ekosystémových služeb pro udržitelný rozvoj společnosti. Ke zlepšení tohoto stavu by mimo jiné měla přispět i aktualizovaná Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025 [3],“ komentuje náměstek Smrž obsah společného prohlášení ministrů a dodává, že ochrana přírody a biologické rozmanitosti by neměla být vnímána jako faktor omezující hospodářský a sociální rozvoj, ale jako základní prvek rozvojové politiky na národní, regionální i na celosvětové úrovni. Tento přístup odráží rovněž principy trvale udržitelného rozvoje, a to i v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, které byly přijaty v roce 2015 [4].

Poznámky:

[1] Více k Radě pro životní prostředí a ratifikaci Pařížské dohody Evropskou unií najdetena této adrese.

[2] LULUCF: Land Use, Land Use Change and Forestry – využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví

[3] Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025 9. března 2016. Jde o dokument, který má být podle článku 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úmluva, Rio de Janeiro, 1992) hlavním strategickým materiálem ochrany biologické rozmanitosti každé smluvní strany Úmluvy.

[4] Více k přijetí cílů udržitelného rozvoje, tzv. SDGs, najdete na této adrese.

Kontakt pro média:

Jana Taušová

zástupkyně tiskové mluvčí MŽP

Tel.: +420 739 242 379

E-mail: tiskove@mzp.cz

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info