Nedělejme z krmení psů takovou vědu!
20.10.2016 | Komora veternárních lékařů České republiky
Krmení pro zájmová zvířata, to je dobrý obchod, ať jde o psy či o kočky, ale i o ptáky či rybičky, plazy, atd. Věnujme se ale psům, protože v poslední době to je docela aktuální téma:
Na jedné straně se hovoří o vyvážené stravě, která má obsahovat tolik a tolik bílkovin živočišného původu, tolik a tolik rostlinného, vitamíny, tuk... Jak má být zastoupeno maso a jak rostlinná složka. Patří do krmiva i obilniny, sója, luštěniny, zelenina? A co tzv. „barfování“? Pod tímto módním pojmem se skrývá krmení syrovým masem. Každý si obhajuje to své a nedá dopustit na své granule nebo na svůj způsob krmení.
Tyto diskuse Komora veterinárních lékařů nehodlá rozsuzovat, lze konstatovat pouze, že pes je šelma, která dokáže pozřít a s chutí pozře i něco rostlinného původu. Ostatně o tom, že pes je šelma, a nikoli vegetarián, svědčí jeho trávicí ústrojí, zejména délka střev. Masožravci mají v porovnání s býložravci střeva podstatně kratší.
Obecně je vhodné doporučit krmnou dávku pestrou, ve které nemají chybět komponenty živočišného původu. Na výši a složení pak má vliv plemeno psa, jeho stáří, zátěž, zda jde o společenského pejsánka, psa loveckého, služebního, pracovního anebo závodního. Chyby v krmení se vždy projeví na celkovém habitu, buď vyhublostí, ubýváním svaloviny až kachexií, změnami chování, anebo na druhé straně obezitou a také odpovídajícími změnami chování.
Ke zmíněným diskusím ale v poslední době, v asi půlročních vlnách, přibývá úvah a propagace vegetariánského až veganského krmení psů. Propagátoři tvrdí, že psi jsou po takovéto stravě „v pohodě“, že maso vůbec nepotřebují. Jestli se dobrá pohoda veganského psa projeví tím, že vrtí ocasem na svého pána, tak se může zdát, že by mohli mít pravdu. Ale není tomu tak. Pes totiž na svého pána vrtí ocasem i ve chvíli, kdy už má smrt na jazyku. Tvrdit, že pes nemá vůbec dostávat maso a živočišnou bílkovinu, je zcela scestné a bylo by to možné posuzovat i jako porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání! V něm je uvedeno, že se chované zvíře má krmit jemu přirozenou stravu, nesmí se nechávat hladovět, ale ani se nesmí překrmovat.
Jistě, jsou výjimky, kdy pes má z rozličných důvodů, například alimentárního či jiného onemocnění, od veterináře předepsanou dietu, například i bezmasou. Ta je však dočasná, nikoli do konce života.
Krmit psa nemusí být věda, může to být zábava a potěšení, stejně tak, jako je tomu u člověka.
Josef Duben
PR KVL
Další články v kategorii
- Vinaři z Moravy získali na soutěži v San Franciscu pět velkých zlatých medailí (22.10.2026)
- Dotace na pojištění pro největší agrární podniky ukazuje skutečné priority této vlády (22.10.2026)
- Extrémní počasí srazilo tržby restaurací. Rozvozům se naopak daří, říkají data (22.10.2026)
- Výrobce veterinárních léčiv Bioveta loni dosáhl nejvyšších tržeb i zisku (22.10.2026)
- Studentka vyvíjí funkční výživu pro včely. Chce podpořit jejich zdraví i opylování krajiny (22.10.2026)
- První setkání pracovní skupiny pro požární bezpečnost národních parků. Jednala o prevenci i suchém dřevu. (22.10.2026)
- OSN: Přes 19 milionů Afghánců ohrožuje akutní potravinová nejistota (22.10.2026)
- Chystaná novela rostlinolékařského zákona možná usnadní regulaci počtu jelena siky nebo šakala (21.10.2026)
- Další žaloba na Trumpa. Dovozcům sýrů z Kanady vadí nejnovější cla (21.10.2026)
- Generální ředitel zemědělského fondu Dlouhý končí z osobních důvodů ve funkci (21.10.2026)

Tweet



