Pojem rodinná farma identifikován

„Lepší být malým pánem než velkým služebníkem,“ zaslechl Vladislav Křivka říkat v jedné rozhlasové relaci sedláka, který se ihned po změně režimu rozhodl soukromě hospodařit. Neváhal a na rodném statku v malé obci Lezník, části města Polička, zvolil stejnou cestu. V okolí byl jedním z prvních, kdo zažádal o restituce a začal sedlačit. Měl na co navázat - tradice hospodaření rodu Křivkových je vskutku dlouhá.

Dědeček pana Křivky František zakoupil statek v Lezníku v roce 1911, ale jeho předci hospodařili, dle dohledaných písemných záznamů, již od roku 1615 na gruntu v sousední obci Sebranice. Na statku v Lezníku obhospodařovával necelých 23 hektarů půdy až do své smrti v roce 1950. Poté se sedlačiny ujala jeho žena s dětmi, z nichž nejmladší, tehdy čtrnáctiletý, byl otec Vladislava Křivky.

„V Lezníku došlo k založení JZD již v květnu roku 1949, ale naší rodině se dařilo vzdorovat celých deset let. Pak už to možné nebylo a na pokrokové, strojově velmi dobře vybavené hospodářství, druhé největší v obci, zbyly na třicet let jen vzpomínky,“říká Vladislav Křivka.

Jeho otec, který byl nucen vstoupit do družstva ve 23 letech, se i přesto po celou dobu snažil nějaký vlastní dobytek na statku zachovat – samozřejmě vedle družstevního, který obsadil ještě dědečkem vystavěné stáje. „Roku 1971 si dokonce pořídil traktor a pomáhal s ním na poli místnímu sedlákovi panu Čejkovi, který vzdoroval komunistům po celou dobu minulého režimu. Tatínkovi pak přišel dopis, že jakožto podporovateli protisocialistických živlů mu bude traktor odebrán. Svobodné doby se táta bohužel nedočkal, zemřel v roce 1988,“ vzpomíná současný hospodář.

Ačkoliv pan Křivka nestudoval v oboru, vztah k hospodaření a zvířatům měl odmala a podnikání v zemědělství vzal za správný konec. K sedmnácti navráceným hektarům si pronajal dalších šestnáct a hned v roce 1993 vystavěl multifunkční halu s dosoušením, která pojme 200 tun obilí.

V živočišné výrobě se zaměřil na chov prasat o počtu 10 prasnic, ale i skotu bez tržní produkce mléka. Potíž však byla se stavbou tolik potřebné stáje, kam by umístil zvířata v té době ustájená v původních hospodářských prostorách z roku 1920. Sousedé se proti tomuto záměru postavili a tak se ho podařilo zrealizovat až v roce 2008. Aktuálně slouží k chovu masného skotu, který čítá deset matek. Křivkovi však nakupují i zástav a vykrmují býky. Produkci vepřového nejprve postupně utlumili a v roce 2011 chov prasat zcela ukončili.

Nejen ke spásání vlastních, ale i obecních pozemků slouží stádo ovcí u nás zatím nepříliš rozšířeného masného plemene původem z Francie Berichon du Cher. Chov s 18 bahnicemi je zapojen do kontroly užitkovosti, kterou zajišťuje členská organizace ASZ ČR – Svaz chovatelů ovcí a koz.

Kromě sedmi hektarů luk a pastvin hospodaří Křivkovi na padesáti ha orné půdy, ke kterým na podzim přibude dalších 14, vlastních je z celkové výměry 35. Většina pozemků se nachází v nadmořské výšce kolem 575 metrů. „Převládají tu těžší půdy, které lépe drží vodu a živiny,“ informuje hospodář. Kromě krmných plodin se Křivkovi věnují i pěstování máku, svazenky a vikve na množení pro společnost Seed Service.

Jednou z nosných plodin hned od počátku hospodaření jsou brambory, jejichž výměra vzrostla z jednoho na dva a půl hektaru, daří se tu i cibuli a česneku. „Veškerou produkci těchto komodit prodáme koncovým zákazníkům, a to buď přímo ze dvora, nebo na trzích zejména v Poličce,“ říká Vladislav Křivka.

Před dvěma lety zakoupili Křivkovi ještě starý statek v téže obci, kde dříve hospodařil zmiňovaný pan Čejka. Prozatím zde využívají stodolu a do budoucna se uvidí. V jejich případě ale skutečně je proč se snažit a budovat, protože početná mladá generace čítající čtyři potomky (tři téměř dospělé syny a ročního benjamínka – Marii Magdalenu) se manželům Křivkovým skutečně vydařila. Všem, kteří stále ještě tápají při identifikaci pojmu rodinná farma, bych návštěvu Křivkových v Lezníku jednoznačně doporučila. 

Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR