Jak dále v ČMMJ?

Pokud během krátké doby opravdu neprocitneme a většina z nás si neuvědomí vážnost situace, skončíme za pár let na okraji zájmu společnosti a s minimálním počtem členů a bez nastupující mladé generace  

Je to rok, kdy dal Sbor zástupců ČMMJ, z.s. důvěru nově zvolené Myslivecké radě. Rok je pro některé z nás poměrně krátká doba, pro jiné z nás zase doba poměrně dlouhá. Občas jsem v posledních měsících slýchával na straně jedné, že bychom mohli být razantnější a provést některé kroky rychleji, na straně druhé jsme mohli být podle některých z Vás uvážlivější v prováděných změnách. Jsem rád, že i složení Myslivecké rady prezentuje jak kolegy s radikálnějšími formami řešení určitých situací, tak i členy umírněnější. Mohu ovšem odpovědně prohlásit, že každá námi navržená změna probíhala po větší či menší diskuzi, vzhledem k stavu a charakteru projednávané věci. Každé námi schválené rozhodnutí musí v konečném důsledku vést k napravení dosti pošramocené značky ČMMJ, a to jak mezi našimi členy, tak i mezi ostatní mysliveckou i nemysliveckou části naší společnosti. Co dále považuji za velmi důležité, je celková ekonomická situace uvnitř ČMMJ. 

Jedním z úkolů, které byly uloženy k předložení na zasedání Sboru zástupců 17.11.2016, bylo stanovení hlavních směrů činností na období 2016-2020. Předsedové jednotlivých komisí spolu s členy těchto odborných komisí zpracovali hlavní body činnosti pro následující období a předložili je ke schválení Myslivecká rada ČMMJ. Někdo obsáhleji, někdo stručněji. 

Budu potěšen, pokud při bilancování na konci volebního období prohlásíme, že jsme podstatnou část navržených opatření splnili. Co je pro mne, ale daleko důležitější, a jsem přesvědčen, že musí být i pro většinu z Vás, kteří to s jednotou myslíte opravdu upřímně, je zajištění naplnění dvou vět, které jsem citoval před malou chvílí. Jednou je náprava dosti pošramocené značky ČMMJ a druhou stabilizace ekonomické situace uvnitř ČMMJ. 

Je sice správné, že jsme stanovili v každé komisi priority a hlavní směry činnosti, nicméně bez zabezpečení těchto dvou, z mého pohledu nejdůležitějších, cílů, se nám budou velice složitě plnit a některá opatření nebude mít cenu ani otevírat k diskuzi. Jsem přesvědčen, že těmto dvěma úkolům musí být podřízena veškerá naše činnost po dobu celého funkčního období této Myslivecké rady. Zde musí být napnuty veškeré síly jak Myslivecké rady, tak pracovníků Sekretariátu, ale hlavně jednotlivých okresních mysliveckých spolků. 

Musím se přiznat, že většina z nás, členů Myslivecké rady očekávala, že po roce činnosti se budou na zasedáních řešit strategické otázky rozvoje myslivosti a naší organizace. Opak je bohužel pravdou. Možná až 80 % programu zasedání většiny Rad jsme nuceni se zabývat věcmi, které se postupně vynořují z minulosti. Některé byly v minulých letech několikrát otevřeny k řešení, ale nikdy se nedořešily, některé asi nebyly raději vůbec otevírány. Je ale bezpodmínečně nutné, aby se k nim Myslivecká rada postavila čelem a každou jednotlivou věc dořešila. Tyto problémy se týkají jak činnosti Sekretariátu, organizací zřízených ČMMJ, tak i majetkových věcí u hlavního spolku, atd. 

Problém, který v poslední době zaměstnává Mysliveckou radu asi nejvíce, je hospodaření a celková situace v pojišťovně Halali. Jak jste byli informováni po předchozím Sboru zástupců, situace okolo domu v Jungmannově ulici a s hospodařením pojišťovny není vůbec růžová. 

Na základě zjištěných skutečností, členové Myslivecké rady iniciovali prostřednictvím svých zástupců svolání valné hromady pojišťovny, kde hlavním bodem mělo být odvolání celého představenstva pojišťovny. Dopoledne, v den konáním valné hromady, ale všichni členové představenstva rezignovali na své funkce a ředitelka pojišťovny Ing.Zumrová požádala o ukončení pracovního poměru k 30.11.2016. Tímto se de fakto přihlásili k odpovědnosti za celkový dnešní stav pojišťovny se všemi jejími problémy. Naší snahou bylo dát šanci představenstvu a paní ředitelce k nápravě vzniklé situace. V potaz jsme museli brát i problém s navržením nových členů do představenstva pojišťovny, neboť není v dnešní době vůbec jednoduché obsadit uvolněná místa novými kandidáty, vzhledem ke schvalovacímu procesu České národní banky. 

Jsem rád, že se nám tato věc podařila velice rychle a zdárně vyřešit. Do představenstva byli dosazeni lidé, o kterých jsem přesvědčen, že díky své kvalifikaci a profesnímu životu přispějí k bezproblémovému fungování pojišťovny v následujícím období. Slíbil jsem, že v roce 2017 Myslivecká rada předloží Sboru zástupců návrh na řešení celkové situace pojišťovny Halali. Novému představenstvu byl uložen úkol, aby do 31.5. 2017 předložilo Myslivecké radě ČMMJ zprávu, ve které zodpovědně stanoví možnosti dalšího fungování a rozvoje pojišťovny s cílem maximálního zisku při zachování současného pojišťovacího produktu pro členy ČMMJ a jeho případného rozšíření. 

Současně byly po vzájemné dohodě stanoveny rámcové podmínky informovanosti a oboustranné spolupráce v příštích obdobích. Nelze již v budoucnu tolerovat stav, kdy ani pověření zástupci ČMMJ, kteří se zúčastňovali zasedání představenstva za majoritní vlastníky, nebyli ani ochotni informovat na zasedáních Mysliveckou radu a Dozorčí radu o krocích prováděných v pojišťovně Halali. 

Další věcí, kterou v současné době řešíme, je přeobsazení členů Dozorčí rady pojišťovny Halali. I v tomto orgánu musí sedět lidé, kteří jsou s problematikou pojišťovnictví a bankovnictví seznámeni. Jsem přesvědčen, že pokud by v obou orgánech pojišťovny seděli lidé, kteří se v této problematice dlouhodoběji odborně angažují, nemusela pojišťovna dopadnout tak, jak dopadla. Podstatné je, že dnes, a pevně věřím, že i v následujících letech, bude pojišťovna Halali schopna zajistit pojišťovací produkt pro všechny členy ČMMJ. Doufám, že se nám částečně podaří i rozšířit portfolio pojišťovacích produktů a do budoucna zajistíme i výraznější zdroj příjmů pro vlastníka, ale to bude již úkol pro nové představenstvo pojišťovny. Je naší prvořadou snahou pojišťovnu Halali udržet na pojišťovacím trhu, stabilizovat finančně, popřípadě rozšířit portfolio pojišťovacích produktů. 

Obdobná situace, ale s poměrně menšími problémy, nastala i u ostatních organizací zřízených ČMMJ. Sboru zástupců jsme předložili návrh fúze všech tří společností. Jsme přesvědčeni, že je to krok správným směrem. Postupně jsou na valných hromadách odvoláváni jednatelé těchto společností. Postupně do 1.1.2017 přebere funkci jednatele u všech slučovaných organizací ing. Fischer. Opět jsme zvolili do čela člověka se zkušenostmi z manažerského, ekonomického a obchodního prostředí. Dovolte mi, abych zmínil jednu důležitou věc. Chtěl bych poděkovat Ing. Kasinovi, za jeho vstřícný přístup při řešení vyrovnání jeho 10% podílu, který držel ve společnosti Myslivost, s.r.o. Jak jsme již informovali, došlo k odkoupení podílu Ing. Kasiny a ČMMJ, z.s. je dnes jediným vlastníkem. Pokud by Ing. Kasina s odprodejem nesouhlasil, nebylo by možno celou fúzi zrealizovat tak bezproblémově. Opravdu si toho Vážím, protože jsem přesvědčen, že to nebylo rozhodnutí jednoduché, neboť Ing. Kasina stál u zrodu organizace Myslivost, s.r.o. od prvopočátku. 

Na všechny OMS byla před pár dny zaslána informace, že prostřednictvím e-mailové komunikace budeme informovat o zásadních otázkách a dění v ČMMJ ty členy, jejichž e-mailové adresy vlastníme a také ty, kteří o to budou mít zájem a adresu poskytnou. Není potřeba v tom hledat úmysl obcházet okresní myslivecké spolky, ale v dnešním přetechnizované a uspěchané době je předávání komunikací e-mailem celkem běžnou věcí. Internet nás všechny pohltil a rychlost předaných informací je jedním z rozhodujících ukazatelů. Sami jsme zvědaví, jak tuto službu naši členové uvítají. Je třeba připomenout, že ne všichni možná toto sdělení budou chtít zasílat, takže určitě nebude problém si dvěma kliky v počítači doručování těchto zpráv zablokovat, pokud někomu tato forma komunikace nebude vyhovovat. Ale tím budou tito členové sami proti sobě. Současně se nám postupně daří navenek komunikovat prostřednictvím informací na internetových stránkách ČMMJ, z.s. a Myslivosti, s.r.o. 

Aktivněji se také pokoušíme vystupovat ve věcech souvisejících s mysliveckou tématikou a mysliveckou politikou. Většina z Vás sledovala určitě zbraňovou problematiku a petiční akci, otázku tvorby nového zákona a v poslední době rezonuje společností otázka připravovaného seznamu nepůvodních a invazních druhů, ve které se také dosti silně angažujeme. Není do budoucna možné, aby bylo rozhodováno o nás a bez nás. 

Jedním z našich hlavních cílů, na který se musíme přednostně zaměřit, je ekonomické stabilizování ČMMJ. Jak jsem se zmínil v předchozích odstavcích, ve všech krocích, které jsou prováděny Myslivecká rada ČMMJ, je patrná snaha o nápravu této situace. Nejsem ovšem přesvědčen, že se vše v tomto ohledu děje současně u všech našich pobočných spolků. Před pár týdny jsme požádali, zda bychom nemohli obdržet ekonomické výsledky OMS za poslední tři roky. Důvod byl pouze jeden, abychom získali informaci, jak je nakládáno s majetkem pobočných spolků, neboť podle stanov jsou samostatně ekonomicky i právně hospodařící subjekty. 

Mohu říci, že jsem byl značně překvapen. Čtvrtina z okresních mysliveckých spolků se vůbec neobtěžovala údaje zaslat, navíc podstatná část okresních mysliveckých spolků je podle zaslaných údajů trvale v každoroční ztrátě. Budoucí životnost těchto okresů bych nejspíše přirovnal k výroku bývalého předsedy představenstva, ve vztahu k pojišťovně Halali: „Zatím je vše v pořádku, není tak zle, vždyť pojišťovna má prostředky minimálně na tři roky činnosti.“ Táži se: „A a co potom?“ Není tak složité si vytáhnout výši majetku jednotlivých okresních mysliveckých spolků a z toho odhadnout, jak dlouho mohou některé přežívat s každoročním hospodařením v červených číslech. Zeptám se jinak, má to vůbec smysl? Nevím, zda si někteří funkcionáři okresních mysliveckých spolků říkají „po nás potopa“, ale nechce se mi tomu až tak věřit. 

Na straně druhé je podstatná část okresů, které hospodaří s mírným ziskem, popřípadě vyrovnaně. Opět se mi nabízí porovnání, které jsem avizoval na minulém Sboru zástupců. Čtvrtina pracuje, dvě čtvrtiny nějak přežívají a čtvrtina Jednotu potápí. Toto přirovnání jsem použil v posledně předneseném projevu, při hodnocení aktivit okresních mysliveckých spolků. Mohu říci, že mi to dnes potvrdily i ekonomické ukazatele, které jednotlivé okresy poskytly či neposkytly. 

Pokud bychom si toto chtěli ověřit i na jiných příkladech, tak mohu uvést následující. Zlatá srnčí trofej je jednou z nejvýznamnějších akcí, které Jednota dlouhodobě pořádá. Na straně jedné všichni vehementně prohlašujeme, jak je potřeba přivézt mladé lidi do ČMMJ a že hlavně je potřeba začít od těch nejmenších. Pokud ovšem dojde ke konkrétnímu řešení těchto prohlášení, tak pouze čtvrtina okresů si zažádala o dotaci na ZST pro okresní myslivecké spolky, ač k tomu byli několikrát vyzváni. Podívám-li se konkrétněji na jednotlivé okresy, jedná se opět o ty, které se objevují i při zajišťování jiných akcí. Není opravdu čas se zamyslet a přidat se na stranu těch aktivních? Opětovně to zopakuji, prvořadým úkolem musí být ekonomická stabilizace ČMMJ a zlepšení pohledu jak vlastních členů na fungování organizace, tak i laické veřejnosti. Jak jsem řekl na posledním Sboru zástupců, ti, co se jen vezou, a nebo již rezignovali, ČMMJ významně škodí a nemohou být nápomocni k napravení celkové situace. Je potřeba se opravdu odpovědně zamyslet, zda se chceme pokusit tuto situaci zlepšit, či by nebylo lepší podstoupit své místo a funkci jiným, kteří budou mít zájem organizaci rozvíjet. Pravdou je na straně druhé, zda je vůbec u některých okresních mysliveckých spolků zájem v orgánech pracovat. 

Nechci nikomu sahat do svědomí, ale jak může fungovat okresní myslivecký spolek, když jednatel dochází jednou či dvakrát týdně do pronajatých prostor a ještě k tomu na omezenou dobu. Čím může přispět k rozvoji tohoto okresu? Chápu, že pokud máte například 500 členů, je příspěvek z členských poplatků pro okres někde na úrovni dvou stovek tisíc korun. Jsem ale osobně přesvědčen, že jednatel musí fungovat minimálně pět dní v týdnu a minimálně dvacet dnů v měsíci. Jen tak můžeme dosáhnou toho, že se ČMMJ začne postupně navracet na pomyslné výsluní, že její určitě smysluplná práce bude opět výrazněji vidět. Uvedu příklad - pro výkon činnosti jednatele na plný úvazek je potřeba zajistit minimálně 500 tis. Kč, což obnáší zhruba příspěvek v současné výši od 1220 členů. A je proto nutno se v realitě těchto čísel vážně zamyslet, jaký je stav členské základny jednotlivých okresních mysliveckých spolků. 

A nebo pak bude muset v budoucnu přijít jiná varianta, kterou je razantní navýšení členských příspěvků. Ovšem současně s tímto zvýšením bude nutno počítat s určitým odlivem našich členů. 

V souvislosti s tím je třeba mít na zřeteli i další podstatný fakt – složení okresních orgánů a aparát jednatelů je třeba výrazně omladit. Stále mluvíme o nastupující mladé generaci, dejme jí tedy šanci, ať chceme nebo nechceme, mladí lidé přicházejí s novými nápady, entuziasmem a proč je tedy postupně nezapojit do práce a postupně skloubit zkušenost a moudrost starších s nadšením a elánem mladších? Byť jsem si samozřejmě vědom, že například mladého progresívního jednatele okresního mysliveckého spolku je třeba taky odpovídajícím způsobem zaplatit. Ale to je zase jen další z důvodů, proč se vážně zamyslet nad budoucím ekonomickým fungováním okresů v návaznosti na počet evidovaných členů v okrese. 

Možná by proto opravdu bylo dobré v některých případech začít uvažovat i o jiném řešení, kterým může být třeba i sloučení některých okresních mysliveckých spolků. Vím, jaká je to pro jednotlivé okresy citlivá otázka, ale je třeba se nad ní opravdu odpovědně zamyslet. 

I kdybychom se na ústředí ČMMJ rozkrájeli, hlavní a rozhodující pohled na celou organizaci totiž vytvářejí jednotlivé okresní myslivecké spolky svými aktivitami v místě působnosti. Mohu říci, že Myslivecká rada se snaží v poslední době dělat vše pro to, aby napravila nelehkou situaci, která za poslední léta nastala. Ale k napravení pohledu veřejnosti to nebude rozhodně stačit. Postupně se nám začíná dařit celý Sekretariát plně stabilizovat a organizace zřízené ČMMJ zefektivnit v jejich práci. Stále je to z mého pohledu ale jen částečný krok k nápravě. Ten hlavní se musí odehrát u okresů v regionech. Sekretariát a vedení ČMMJ k tomu musí být hlavně nápomocno. 

Oddalování radikálního řešení s tím, že „se to nějak vyřeší“, ČMMJ významně škodí a mohlo by v budoucnu mrzet nejenom ty, co se dnes vezou, ale hlavně i ty, kteří se snaží celou dobu o zlepšení situace. 

Vážení členové ČMMJ, čtenáři Myslivosti, tímto jsem Vám chtěl nastínit jedny z nejdůležitějších problémů, které spatřuji v současném a také budoucím fungování Českomoravské myslivecké jednoty. 

Vím, že jsem již v červnu 2016 apeloval na Sboru zástupců, aby se jednotlivé okresy zamyslely nad ekonomickým chodem a podobou celé organizace. Pokud je opravdu zájem ze strany odpovědných funkcionářů s tuto otázku řešit, tak je z mého pohledu nejvyšší čas. Za nás to nikdo nevyřeší. Odsouvání problému přivede ČMMJ pouze na okraj propasti, ze které bude jen těžko návratu. 

Pokud během krátké doby opravdu neprocitneme a většina z nás si neuvědomí vážnost situace, skončíme za pár let na okraji zájmu společnosti a také s jasným výsledkem - minimálním počtem členů a bez nastupující mladé generace Opravdu chceme, aby po 93 letech měla ČMMJ tuto prognózu? 

Myslím si, že ani jeden z nás, čtenářů a členů ČMMJ, si tuto situace nepřeje. Zároveň jsem přesvědčen, že poměrně vysoké procento členů si vůbec nepřipouští, že by k něčemu takovému ČMMJ mohla směřovat. Bohužel zatím směřuje. 

Všem přeji krásné prožití vánočních svátků v kruhu nejbližších. Hodně rodinné, osobní i pracovní pohody v novém roce. Přeji Vám také, aby rok 2017 uspokojil všechna Vaše myslivecká a lovecká přání.

Myslivosti zdar!

Ing. Jiří JANOTA

předseda ČMMJ, z.s.