K předkupnímu právu pro nájemce zemědělské půdy

V roce 2015 přišla Agrární komora s návrhem zákona na předkupní právo pro nájemce zemědělské půdy, který měl být podán prostřednictvím poslanecké iniciativy, což se nezdařilo. Zemědělský svaz ČR nyní usiluje o znovuotevření tématu a pokusí se toto právo prosadit zákonem.

Přesný návrh Zemědělského svazu není znám, nicméně pravděpodobně se nebude lišit od předchozího návrhu Agrární komory, který předkupní právo zájemce o půdu ošetřuje následovně:

• Jedná se o nájemce dotčených pozemků
• Minimálně 3 roky obhospodařuje půdu v obci, kde se pozemek nachází
• Má více než 10letý pobyt na území ČR (vč. právnických osob)

Pokud by zemědělec neměl o půdu zájem, vlastník by ji posléze mohl prodat libovolnému kupujícímu.

Předseda Zemědělského svaz Martin Pýcha argumentuje, že v EU se jedná o běžnou praxi. Přitom na Slovensku se velmi podobně sestavený zákon dostal až před Ústavní soud. Zároveň nelze vyloučit kolizi s právem EU, které výslovně zakazuje diskriminaci na základě národnosti pro občany EU. Předkupní právo by mělo zabránit spekulacím se zemědělskou půdou a zastavit její úbytek, kdy velcí i zahraniční investoři půdu skupují za účelem jejího použití k nezemědělským účelům. Dochází tak ke zmenšování rozlohy zemědělské půdy v ČR.

Asociace soukromého zemědělství ČR s návrhem přirozeně nesouhlasí a argumenty Agrární komory i Zemědělského svazu považuje za liché a upozorňuje, že by ve výsledku došlo k poškození zemědělců samotných, především těch malých. V prvé řadě se však jedná o nepřípustné zasahování do vlastnického práva. Bývalý předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil dokonce uvedl, že vlastník půdy by se stal vazalem nájemce.

Dopady zákona o předkupním právu pro nájemce zemědělských pozemků by dle předsedy ASZ ČR Josefa Stehlíka byly převážně negativní. Došlo by k následujícím problémům:

• Poškození těch, kteří v minulosti nakupovali půdu a nyní ji splácejí, protože by došlo ke snížení její tržní hodnoty a tím ke znehodnocení kapitálu jejich majitelů
• Další nahrávání skupování pozemků velkými firmami, včetně těch se zahraničním kapitálem, protože zákon nijak neošetřuje prodej celých zemědělských podniků, které firmy skupují právě kvůli půdě
• Vlastníci půdy by se začali bránit uzavírání smluv o nájmu, aby nedošlo k uplatnění předkupního práva, což by pouze posílilo nejistotu zemědělců

Návrh o předkupním právu by tedy přispěl pouze k zakonzervování stávající socialistické monokultury v zemědělství, není totiž náhoda, že si Agrární komora spolu se Zemědělských svazem vzpomněli na předkupní právo zrovna v období, kdy se daří rozšiřování rodinných v ČR.

Stávající legislativní úprava již přitom obsahuje ustanovení, která dávají možnost vlastníkům půdy přední prodej nájemci, protože v praxi si vlastníci půdy toto smluvně ošetřují.  Nový občanský zákoník z roku 2012 navíc zavádí nájemní pachtovní vztah, kdy nájemce musí o půdu pečovat, což představuje dostatečnou ochranu půdního fondu.

Jiným a přirozenějším řešením nepříznivé situace ve vztahu ke snižování rozlohy zemědělské půdy je zavádění krajinných prvků (rozdělení pozemků na menší celky, vytváření mezí aj.), které zvyšují její kvalitu a zároveň snižují atraktivitu pro skupování ze strany velkých investorů.  

Zpracovala Hlavní kancelář ASZ