Tisíce restituentů se nedočkají náhradní půdy, stát ji přestane vydávat. Dostanou jen nízké odškodné

Tisíce restituentů se nedočkají náhradní půdy, stát ji za rok a půl přestane vydávat. Místo půdy zbude už jen možnost peněžního odškodnění. To je ale podle cenové vyhlášky z roku 1990.

Více než 40 tisíc restituentů se stále nedočkalo náhradní půdy za pozemky znárodněné v éře komunistického režimu. A zřejmě ji už nikdy nedostanou. Příští rok a půl je totiž poslední, kdy stát bude parcely vydávat, nevystačí však na všechny žadatele. Na koho nezbude, získá místo půdy peníze. Ovšem v cenách, které určila vyhláška z roku 1990.

Právě toho se restituenti obávají nejvíc, současné tržní ceny jsou mnohonásobně vyšší. Zemědělská půda nyní v průměru přesahuje 20 korun za metr čtvereční. Před čtvrtstoletím začínala cena stanovená vyhláškou na 70 haléřích za metr čtvereční.

Teď stát tvrdí, že mu zásoby půdy dochází a že ji bude potřebovat například na stavbu silnic a dálnic. Proto se rozhodl její vracení zarazit zákonem, který platí od června.

To kritizuje senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

"Stát má vůči restituentům dluh a je povinen ho splatit. Kdyby se takto choval soukromník, už dávno je nad ním exekutor," říká Wagnerová, která se proti paragrafům z dílny ministerstva zemědělství postavila.

Zbývající restituenti čekají zhruba na 10 tisíc hektarů půdy, ale rozdělí se mezi ně už jen přibližně pětina. "Příští rok chceme nabídnout restituentům 2,1 tisíce hektarů. Letos to bylo stejně jako vloni 2,4 tisíce hektarů," upřesnil pro HN mluvčí úřadu Hynek Jordán.

Paradoxní ovšem je, že pozemkový úřad, který náhradní parcely nabízí, má nyní k dispozici přes 135 tisíc hektarů pozemků. Přitom ještě loni, kdy už úřad hlásil, že půdy je málo, jí rozprodal šest tisíc hektarů. Před poškozenými vlastníky dával dlouhá léta přednost zemědělcům a leckdy i spekulantům. Letos už pozemkový úřad žádnou půdu neprodal.

Vydávání náhradní půdy se týká restituentů, kterým stát nemohl vrátit původní parcely. Obvykle proto, že na nich už například stála sídliště, továrny nebo přes ně vedou silnice.

Tito lidé mají nárok na náhradní pozemek, který jim ze svých rezerv nabídne stát. Pokud se jim nelíbí, počkají na další nabídku. Nebo mohou sáhnout po zmíněném peněžním odškodnění. To ale oblíbené příliš není, právě kvůli nízkým cenám z roku 1990.

Až ale za rok a půl stát vydá poslední parcely, bude to už jediná možnost.

Senátorka Wagnerová je však přesvědčena, že celá věc se znovu dostane před Ústavní soud. Vláda se pokusila takzvanou restituční tečku prosadit už v roce 2005, u Ústavního soudu však tehdy narazila. S pouhou finanční náhradou za pozemky se tak od té doby musí spokojit pouze ti, kteří majetkové nároky nakoupili od přímých restituentů.

Wagnerová připomněla, že Ústavní soud zkritizoval i ceny půdy určené zmíněnou vyhláškou z roku 1990. "Ústavní soud už jasně prohlásil, že není možné odškodňovat restituenty v cenách z počátku 90. let," připomíná senátorka.

Očekává proto další vlnu žalob poškozených vlastníků. Mnoho z nich se již u soudů domáhá, aby je stát odškodnil důstojněji.

Stát ale ani po verdiktu Ústavního soudu peněžní náhradu za pozemky nezvýšil. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) to dává smysl. V Senátu při projednávání zákona o nynější restituční tečce řekl, že neví, jak obhájit, že by se ceny najednou měly upravit, když ještě vloni se vyplácelo podle staré vyhlášky.

Ministr Jurečka při projednávání zákona obhajoval i konec vydávání náhradních parcel s tím, že se vracejí už déle než jednu generaci. Podle něj si Česko již nemůže dovolit zbavovat se další půdy − stát v současnosti drží jen dvě procenta celkové výměry.

"Například na Slovensku stát takto vlastní 13 procent. V současné době jsme na historickém minimu, i proto musel stát odprodávání státní půdy zastavit, aby ji v budoucnu nemusel kupovat draze zpět," řekl v pondělí HN Jurečka s tím, že pozemky budou potřeba na novou dopravní infrastrukturu, železniční koridory nebo vodní díla.

Wagnerová se ale domnívá, že snaha takto ušetřit na restituentech se státu nevyplatí. "Celá anabáze nakonec stát vyjde dráž, než kdyby se k restituentům zachoval slušně," připomíná Wagnerová možné soudní spory.