Málo pro malé farmáře?

Vážení kolegové, v týdeníku Zemědělec vyšel v rubrice naší ASZ článek novináře Petra Havla, kde kritizuje Ministerstvo zemědělství z důvodu nedostatečných zdrojů v 3. kole Programu rozvoje venkova pro sedláky s výměrou do 150 hektarů. Tento článek a na něho navazující naše polemika je důkazem toho, že se mnohdy stejné údaje dají vykládat zcela odlišným způsobem. Chceme vám nabídnout alternativní pohled, i když jsme si vědomi, že náš názor v rámci naší celorepublikové organizace, bude pravděpodobně názorem menšinovým. 

Pokud bychom viděli Program rozvoje venkova zpochybňující optikou pana Havla, mohlo by se zdát, že třetí kolo rozvoje venkova bylo velmi neúspěšné: farmáři do velikosti 150 hektarů dostali málo; nespokojeni mohou být i všichni ti, kdo neuspěli; nespokojeni zřejmě budou ministrovi podřízení pracovníci SZIFu, protože musí administrovat místo pár velkých firem několik tisíc malých projektů. Překvapený může být i ministr zemědělství, protože po žádoucích a dobrých změnách v třetím kole PRV a maximální vstřícnosti k žadatelům v první obálce si přečte, že těmto sedlákům dal málo peněz, i když ve skutečnosti moc více ani nežádali. Nespokojený může být i Andrej Babiš a majitelé dalších holdingů, protože o co více peněz šlo na malé, o to více chybělo peněz těm velkým, kteří na neúspěšnost z minulosti moc zvyklí nebyli.

A tak se zdá, že nejspokojenější skupinou jsou dodavatelé zemědělské techniky a technologií, kteří když se jich zeptáte, tak vám řeknou, že nestíhají tvořit nabídky, zejména pro žadatele z řad fyzických osob.

Selským pohledem bychom mohli vytíženost prodejců zařadit jako jednu z indicií, že to s úspěšností sedláků v Programu rozvoje venkova není až tak špatné. K šíření „blbé“ nálady skutečně není moc důvodů, protože toto kolo PRV bylo i z pohledu do minulosti pro menší sedláky zdaleka nejúspěšnější.

Petr Havel jako základní kámen ke své kritice Ministerstva zemědělství použil údaje z jeho tiskové zprávy s tím, že z celkových peněz v rámci třetího kola bylo menším zemědělcům připsáno 12% celkové obálky peněz.Toto číslo však nezahrnuje všechny dotační možnosti, které mohli výměrově menší sedláci využít, ale vztahuje se jen k výši podpory ve speciální obálce pro zemědělce do 150 ha, do které větší zemědělci vstupovat nemohli.

Ze stejné tiskové zprávy už nepoužil údaj, kde v samotném programu Investic do zemědělských podniků získali malí farmáři 22 % z částky určené na tuto operaci. Pan Havel také opomněl, že mnoho sedláků s výměrou do 150 ha mohlo také žádat v kategoriích nad 1 mil. Kč a mnohdy také uspěli.

Z dalších podpor, ve kterých byli sedláci významně úspěšní, je možno uvést programy: spolupráce, lesní technika nebo zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Všechny tyto uvedené údaje podstatně ovlivňují a navyšují procento finanční pomoci, která byla malým a ostatním sedlákům přiznaná.

Pan Havel ve svém článku pomíjí fakt, že v kategorii projektů do 150 ha bylo z 2 170 žádostí 2038 úspěšných. Místo toho odvádí pozornost na statistická data registrovaných zemědělců. Nežijeme však v době soudruhů, abychom z moci úřední přinutili kteréhokoli zemědělce k podání žádosti. Je třeba respektovat, že i když v kategorii do 150 ha mohli zemědělci žádat téměř na cokoli, spousta jich z různých důvodů žádost nepodala.

Navíc kritizovat skutečnost, že ministr malým přidělil jen 12 či 22 % prostředků z 3. kola v situaci, kdy jim více peněz alokovat nemohl, neboť více žádostí zkrátka podáno nebylo, je opravdu paradoxní a zavání to příslovím o tom, kdo chce psa bíti, hůl si vždy najde. Respektive se nejde vyhnout dojmu, že pan novinář, sám kritizující manipulaci s čísly bez uvádění dalších souvislostí, se tohoto nešvaru osobně dopouští.

Ano, možná, že byly tyto záměry pro malé zemědělce málo atraktivní, možná nevěřili, že je opravdu někdo chce masově podpořit, možná, že chyběla lepší propagace. Třeba se všichni dočkáme toho, pokud budou podobné záměry znovu zařazeny do PRV, že počet žádostí bude vyžadovat násobně větší alokaci. Potom bude muset ministr rozhodnout, kolik peněz zde vyčlení a uvidíme, zda sedláky v tu chvíli podpoří ještě více nebo už ne.

Dále v článku autor zdůraznil, že ministr stále nepodpořil zavedení redistributivní platby na první hektary. Bohužel už pozapomněl na to, že ministr jako kompenzaci tohoto kroku slíbil podpořit malé farmy např. v PRV (nebo PGRLF), což podle nás v tomto roce také udělal. Pro úplnost nutno dodat, že redistributivní platbu považujeme za základní a důležitou podporu rodinných farem a stejně tak se ztotožňujeme s názorem ASZ na nastavení velikosti projektu do 150 mil. Kč.

Další pozitivní změnou v současném kole PRV oproti minulosti je snížení úspěšnosti velkých korporací, např. z údajů SZIFu Opava vyplývá, že z 24 podaných žádosti v kategorii nad 5 mil. Kč budou podpořeny jen tři žádosti. Mezi neúspěšné žadatele se zde řadí holding největšího vlastníka družstev ve Slezsku pana Dvořáka či firmy A. Babiše. Ze všech těchto výše uvedených důvodů nelze brát zveřejněný článek pana Havla jako skutečnou analýzu nebo adekvátní reakci na výsledky 3. kola PRV, ale spíše jako nespravedlivé provokativní sdělení.

A pokud pan Havel ví, ve kterém kole PRV za kteréhokoli předchozího ministra bylo podpořeno více sedláků či více žádostí na citlivé komodity, měl by jméno tohoto ministra pro srovnání příště uvést.

Jak jsme psali již v úvodu, tušíme, že zejména vedení ASZ má jiný názor na současnou politiku MZe, ale i přesto se domníváme, že naše asociace by neměla prezentovat takto tendenční článek v celostátním mediu. Nepřispívá ani k lepší orientaci členů v těchto číslech, ani ke srozumitelnému vyjádření našich cílů směrem k laické i odborné veřejnosti.

Členové ASZ Krnovsko-Opavsko