Zemědělský svaz hodnotí rok 2016

„Cena mléka a jatečných prasat u nás i v EU mírně vzrostla, ale stále nepokrývá výrobní náklady a tak nadále usilujeme o řešení krize v těchto odvětvích. Cena mléka je v současnosti u nás dokonce nejnižší v celé EU. Podporovali jsme rozvoj zemědělských odbytových organizací, snažili jsme se přispět ke snahám o nastavení objektivního zjišťování ceny mléka, aby zahrnovala doplatky k ceně mléka za minulá období.

Komplexně jsme zabezpečovali informovanost členské základny, hájili zájmy zaměstnavatelů a pokračovali v zajišťování spektra aktivit a služeb pro členskou základnu. Svaz také pokračoval v osvětové, vzdělávací a vědecké činností. „Za tím účelem jsme iniciovali založení České technologické platformy pro zemědělství, v jejímž rámci usilujeme o rychlejší uplatňování vědeckých poznatků do praxe,“ přibližuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Mléko je u nás nejlevnější Propad cen mléka se na podzim 2016 zastavil a cena začala mírně růst. Bohužel ale růst ceny je u nás je velmi pomalý a tak se v listopadu cena mléka v ČR propadla na nejnižší úroveň ze všech zemí EU. V průměru roku 2014 i roku 2015 jsme byli v ceně mléka na cca 89 % váženého průměru ceny v zemích EU-28. Za leden - září 2016 to bylo o něco horší – byli jsme na cca 86%. Podnákladová cena mléka za leden až září byla dle ČSÚ 6,67 Kč/l, což je méně než v roce 1996 (období před 20 lety). Obtížná situace byla i vepřového masa. Průměrná cena jatečných prasat v EU za leden až září 2016 činila po přepočtu 30,33 Kč/kg. Z dlouhodobých přehledů cen ČSÚ vyplývá, že v průběhu roku 2016 je u nás cena jatečných prasat na nižší úrovni, než jak byla v r. 1994 (31,75 Kč/kg). U nás je cena jatečných prasat (28,12 Kč/kg živé hmotnosti) pod průměrem Evropské unie a nedosahuje výrobních nákladů.

Smutný fakt: České potraviny jsou nahrazovány těmi z dovozu Obchodníci u nás ve velkém prodávají nejenom přebytky ze svých mateřských zemí, ale cíleně realizují svůj produkční a obchodní potenciál. Pádným ukazatelem je to, že podíl čeeských výrobků v obchodní síti se snižuje. Podíl některých výrobků tuzemské provenience v ČR se podle odhadu v průměru propadl již pod 50 %.

V komoditě mléka jsme zatím soběstační, ale podíl tuzemských producentů na spotřebě mléka a mléčných výrobků se snižuje. Zatímco podíl dovozů roste a to od vstupu ČR do EU na téměř trojnásobek. V soběstačnosti ve vepřovém mase zaostáváme za průměrem EU, ale budeme zaostávat dokonce i za Ruskem, neboť Rusko zainvestovalo do produkce vepřového masa a očekává, že se tam v příštím roce soběstačnost ve vepřovém zvýší na 85 %. Podíl tuzemských producentů na zajištění spotřeby vepřového masa se v ČR snižuje. Přičemž podíl dovozů roste a to od vstupu ČR do EU na téměř čtyřnásobek. Zemědělství potřebuje mladou krev.

O osvětu se stará projekt Zemědělství žije Počet absolventů zemědělských oborů je nízký a nepostačuje na pokrytí volných pozic, které zůstanou po těch, kteří odcházejí do důchodu. Podíl pracovníků v českém zemědělství nad 45 let podle svazového šetření u právnických osob činí většinu (63 %). Přitom v celé ekonomice ČR je tento podíl 40 %. „Snažíme se proto zejména mladé generaci ukazovat, že zemědělství je perspektivním oborem, jakož i celé veřejnosti, která z části vnímá význam zemědělství zkresleně,“ zdůrazňuje Martin Pýcha.

Projekt Zemědělství žije! má za sebou nejvytíženější období v tomto roce, kdy se týdně pracovníci Svazu účastnili tří až pěti akcí. „Tento obrovský zájem o naše činnosti ukázal, jak je osvětový projekt populární, a to nejen mezi členy Svazu. V  roce 2016 jsme se účastnili nejen osvědčených akcí, ale i několika nových. Jednalo se především o dožínky, slavnosti, výstavy, chovatelské dny a přehlídky hospodářských zvířat či dny otevřených dveří, kterých bohužel ubývá,“ přibližuje koordinátorka projektu Soňa Jelínková. Celkem se aktivně účastnili 16 dnů otevřených dveří, 10 chovatelských přehlídek či 10 dožínek a dalších výstav. Na základních školách se uskutečnily besedy, přičemž na podzim školního roku 2016/2017 jich bylo jedenáct. „Překvapivý zájem žáků i pedagogů nás přesvědčil v tom, že je nezbytné v těchto aktivitách dál pokračovat. Besedy se konají formou prezentace o zemědělství všeobecně a o rostlinné či živočišné výrobě. Součástí jsou také praktické ukázky a poznávání plodin, zvířat, či dalších zajímavostí ze zemědělství,“ popisuje Soňa Jelínková. České potraviny do školních jídelen a zemědělské kroužky ve školách I v roce 2016 pokračovala spolupráce s iniciativou Skutečně zdravá škola, která si klade za cíl nejen informovat žáky o kvalitní zdravé stravě a odkud pochází či co za ní stojí.

Skutečně zdravá škola si mimo jiné klade za cíl, aby se ve školních jídelnách podávaly převážně české produkty pocházející od místních zemědělců. Na středních zemědělských školách debatoval předseda Svazu Martina Pýcha se studenty. „Je velmi důležité u studentů zemědělských škol vzbudit zájem o práci v oboru, neboť navzdory volbě střední školy z oboru často odcházejí,“ popisuje situaci Pýcha.

Druhým rokem se rozjely agroenvironmentální kroužky na základních školách, které mají dětem ukázat práci v zemědělství atraktivní a zábavnou formou. „Pro vyučující jsme jako inspiraci uspořádali také pracovní workshop. Součástí výuky musí totiž být nejen teoretická nauka a hry, ale hlavně praktická ukázka v zemědělských provozech,“ říká Pýcha. V současné době Svaz pracuje na tvorbě naučných videí o zemědělské výrobě, konkrétně o tématech chov skotu, chov prasat, pěstování okopanin, obilovin a olejnin. Informace o aktivitách jsou na webu www. zscr.cz a www.zemedelstvizije.cz. Aktivní komunikace probíhá také na Facebooku. Eva Fruhwirtová/Jana Sixtová (Anglicky: )