Povinná maturita z matematiky způsobí odliv studentů odborných škol
22.02.2017 | APIC-AK
Potravinářská komora ČR a Agrární komora ČR nesouhlasí s rozšířením maturitní zkoušky z matematiky na všechny obory středoškolského vzdělání. Tuto snahu považujeme za další z dlouhé řady nebezpečných experimentů českého školství nepřinášejících nic pozitivního.
Obě komory jsou dlouhodobě zapojeny do aktivit vztahujících se k profesnímu vzdělávání a jeho kvalitě, kde v minulosti vznesly řadu kritických připomínek. V případě resortně zaměřených oborů, jak již bylo opakovaně při různých příležitostech řečeno řečeno, by měl být důraz kladen primárně na vzdělávání v oblasti profilujících odborných předmětů. Zařazení matematiky jako zkušebního předmětu nebude vytvářet prostor pro zlepšení úrovně znalostí žáků v odborných předmětech. Přitom právě úroveň odborných znalostí absolventů je v současné době nejvíce kritizována ze strany našich členů zaměstnavatelů a tím příjemců „výsledků“ vzdělávacího procesu. V této souvislosti lze s úspěchem zpochybnit vůbec celou myšlenku povinné maturity z matematiky pro jakýkoli obor, protože je neopodstatněná a ubírá studentům prostor pro realizaci v jiných oborech. Tím však nezpochybňujeme smysluplnost zařazení předmětu samotného do výuky.
Bohužel, zařazení matematiky jako povinného maturitního předmětu do zemědělských a potravinářských středních odborných škol může přinést další odliv zájmu o tyto obory. Od devadesátých let dvacátého století prošlo zemědělství celou řadou výrazných strukturálních změn, které se projevily nejen novými technologiemi a technikou, ale hlavně jednou negativní charakteristikou, a to je výrazné snížení počtu pracovních sil, které působí v resortu. Nedostatek je způsoben nejen tím, že řada zaměstnanců odchází do důchodu, ale také nižším zájmem mladé generace učňů, středoškoláků a absolventů vysokých škol, kteří by se o práci v resortu ucházeli. Tento fakt pociťujeme jako tzv. generační obměnu.
„Agrární komora ČR i Potravinářská komory ČR již několik let z informací zaměstnavatelů předpovídá nepříznivou situaci v počtu zaměstnanců ve firmách, a to jak v celkových počtech, tak i v počtech lidí v různých pracovních pozicích,“ uvedl prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman a pokračoval: „dle šetření po jednotlivých krajích jsme zjistili, že predikovaná potřeba pracovní síly v zemědělských podnicích bude výrazně stoupat. Zároveň tato čísla ukazují, že již nyní počáteční vzdělávání neprodukuje dostatek kvalitní pracovní síly. Tento stav se bude v horizontu pěti let výrazně zhoršovat a zemědělství se bude potýkat se značným nedostatkem pracovní síly zvláště v některých povoláních.“
Pokud jde o samotné zemědělství, ze statistických dat vyplývá, že do 1. ročníků zemědělských oborů nastupuje v průměru 5 400 žáků. Ve 3. ročníku jich však je již pouhých 4 530. Ve 4. ročníku (tedy maturitní obory) jich zbývá 1 790. Z čísel je patrný výrazný úbytek žáků mezi 1. - 3. ročníkem, a to ve výši 19 %, který odráží realitu dnešní doby i hledání optimálního zaměření vzdělání mladých. Je ale více než jasné, že s povinnou maturitou z matematiky počet studentů středních odborných škol se vzděláním ukončeným maturitní zkouškou ještě více poklesne.
Plně souhlasíme s tím, že Ministerstvo zemědělství uplatnilo zásadní připomínku již v původním meziresortním připomínkovém řízení k návrhu nařízení vlády, který byl publikován pod č. 445/2016 Sb., a správně žádalo o vynětí resortně zaměřených oborů z přílohy návrhu nařízení vlády. Nemůžeme souhlasit s tím, že rezort školství této zásadní připomínce nevyhověl a naopak do nové verze přílohy, která vznikla teprve po ukončení meziresortního připomínkového řízení, zahrnul celou řadu dalších resortně zaměřených oborů, čímž zásadně změnil obsah původně připomínkovaného návrhu.Dana Večeřová, AK ČR