Půjdeme opět proti proudu, nebo zvítězí zdravý selský rozum?

Bude i u nás aplikace Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP EU) po roce 2020 konečně více korespondovat s modelem rodinných farem, jako je tomu v ostatních státech EU? Nebo bude opět přizpůsobována průmyslovému zemědělství s relikty kolektivizovaného venkova, které je příčinou celé řady závažných sociálních, environmentálních i ekonomických problémů? Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zaslala v návaznosti na právě probíhající veřejnou diskusi k nové podobě SZP EU v dalším programovacím období ve snaze o zavedení prvního modelu ministerstvu zemědělství přehled svých hlavních stanovisek.

Ty vycházejí z dlouhodobých usnesení celostátních zasedání této stavovské organizace a jednání jejích odborných pracovních skupin. Cílem je snaha o odpovědné zvážení těchto postojů k jednotlivým tématům ze strany MZe v rámci tvorby pozice České republiky. Tu bude ministerstvo následně prezentovat na evropské úrovni, a to jak v rámci obecné debaty o celkovém nastavení nové SZP po roce 2020, tak při dílčích jednáních o možných úpravách přímých plateb a Programu rozvoje venkova ještě v tomto programovacím období.

Požadavky ASZ ČR směřují k tomu, aby byla SZP EU v České republice aplikována v souladu s jejími původními cíli a s reformou, k níž došlo v rámci aktuálního programovacího období. To se však, podle našeho názoru, k velké škodě českého venkova a zemědělství stále příliš neděje. Zásadně tedy trváme na tom, aby nastavení podpor i jejich administrace v ČR více korespondovaly s modelem rodinných farem, na kterých jsou zemědělství a venkov ve většině států EU postaveny, a které velmi dobře fungují a současně tvoří vážné konkurenční prostředí našemu trhu. Je přitom zřejmé, že početní zastoupení menších hospodářství na rodinné bázi je v ČR také velmi silné, nicméně zájem MZe tomu stále neodpovídá. V dalším období by proto již neměla být přizpůsobována naše národní politika modelu průmyslového zemědělství s relikty kolektivizovaného venkova a ASZ ČR v tomto směru důrazně odmítá jeho další konzervaci, která je příčinou celé řady závažných sociálních, environmentálních i ekonomických problémů. Zejména požadujeme, aby nastavením podpor nedocházelo ke skryté podpoře produkce. Očekáváme, že MZe učiní naopak takové kroky, které umožní, aby vložené evropské i národní prostředky motivačně působily na potřebné změny, které český venkov potřebuje.

V kontextu shora uvedeného považujeme za zásadní efektivněji zacílit podpory na zemědělce, kteří je nejvíce potřebují, tedy především mladí zemědělci, začínající zemědělci, malé a střední zemědělské podniky a podniky v oblastech s přírodními omezeními. Jsme přesvědčeni o tom, že reforma SZP EU si kladla za cíl posílení podpory rozvoje celého venkova, což dle našeho názoru předpokládá větší důraz na dostatečně diverzifikované podniky, které jsou skutečně zapojeny do života a dění na venkově a jsou schopné, vyjma ekonomického hlediska, také plnit nefinanční přínosy přímo v lokalitě, kde sídlí.

Současně připomínáme, že kromě „ozelenění“ byla jednou z hlavních součástí reformy SZP také větší rovnováha plateb, a to nikoli jen mezi státy EU, ale také mezi zemědělskými podniky v rámci členských států. S těmito hlavními cíli korespondují také naše požadavky, které vznikly po diskusi v našich volených orgánech reprezentujících již 48 regionálních či zájmových spolků s celkovým počtem přesahujícím 6,5 tisíce členů ASZ. Tyto požadavky shrnujeme níže:

Přímé platby

ASZ ČR požaduje zachovat systém SAPS, a to v zásadě v současné podobě jako systémově jednoduchý, spravedlivý a již zavedený způsob distribuce evropských prostředků. Současně jsme pro zachování „ozelenění“, nicméně jsme proti jeho dalšímu rozšiřování. Zároveň požadujeme jeho zpřehlednění a zjednodušení. Požadujeme zařazení kultury „tráva na orné půdě“ do plnění ploch EFA a také umožnění plnění greeningu pomocí omezení velikosti plochy s jednou kulturou.

Dále požadujeme co nejrychlejší zavedení režimu pro malé farmáře, zavedení redistributivní platby, tj. nečekat na období po r. 2020. Zastropování a výraznější degresivitu přímých plateb považujeme při současném sledování majetkově propojených podniků za zcela nevyhnutelná opatření, která ČR již v žádném případě nemůže opomenout.

Zásadně také požadujeme, aby při nastavování jednotlivých opatření nebyly rozšiřovány evropské parametry dalšími českými požadavky, které zpravidla ve výsledku vůbec nepostihují účel daných institutů a pouze brání malým subjektům v čerpání podpor (např. zejména definice aktivního zemědělce, u které trváme na zrušení požadavku, aby všichni žadatelé o přímé platby museli být zemědělským podnikatelem a na celkovém zjednodušení podmínek).

Naší další prioritou je nenavyšování obálky určené na platby vázané na produkci, tj. citlivé komodity a navrhujeme zůstat v úrovni podpory maximálně do 15 – 20 % národní obálky. Tuto úroveň podpory citlivých komodit však podpoříme pouze za předpokladu její plné alokace do oblasti živočišné výroby (konkrétně na všechny přežvýkavce bez rozdílu druhů hospodářských zvířat).

Program rozvoje venkova

Oblast Agroenvi opatření, Ekologické zemědělství:

Zde podporujeme v zásadě stávající model, který je v ČR uplatňován. Požadujeme však jeho výraznější zjednodušení. V této souvislosti požadujeme řešit některé byrokratické přístupy a překážky, na které ASZ dlouhodobě upozorňuje.

Oblast investic:

Principiálním požadavkem ASZ ČR v investiční části Programu rozvoje venkova je zásadní zjednodušení, které umožní jeho plošnější využívání. Funkci a smysl PRV spatřujeme v tom, aby byl dostupným zdrojem investičních prostředků pro násobně širší skupinu zemědělců, než je tomu nyní. Žádáme zejména o maximální možné zjednodušení a uvolnění u projektů v obálce do 1 a do 5 mil. Kč tak, aby podání projektu a administrativní realizace byla zvládnutelná hlavně pro menší subjekty.

Trvalými požadavky ASZ ČR je snížení horní hranice velikosti projektů na max. 30 mil. korun. Dále považujeme za potřebné zavést průběžné financování projektů, umožnit věcná plnění či financování použitých zemědělských strojů a zjednodušit systém výběrových řízení pro projekty do 1 a do 5 mil. Kč apod. Klíčovým opatřením je dle našeho názoru podpora mladých začínajících zemědělců a vůbec podpora generační obměny na venkově. V tomto smyslu proto požadujeme otevřít na evropské i národní úrovni debatu na obnovení podpůrného titulu na předávání rodinných farem, které velmi úspěšně fungovalo v minulosti.

Navrhujeme také otevřít diskusi na téma posun podpory investic směrem k dotacím úroků z úvěrů a zajištění úvěrů, což je nejefektivnější a pro všechny zúčastněné nejjednodušší cesta podpory známá a osvědčená z dlouholetého fungování PGRLF.

III. Pilíř - „Záruční fond“

ASZ ČR podporuje myšlenku vzniku této formy podpory, nicméně předpokládá otevření širší a odbornější diskuse k tomuto tématu. Primárně máme za to, že nejlepší cestou je podpora spíše konkrétních podniků v potížích, nikoli plošná podpora na komoditu, která bývá poskytována bez ohledu na to, v jakých podmínkách takový podnik celkově hospodaří a v jaké ekonomické situaci se nachází. Jedině tento přístup zaručuje hospodárnou pomoc, neboť se bude týkat pouze podniků, které pomoc potřebují. Současně však další podmínky musí motivovat k větší diverzifikaci zemědělských podniků a účast v takových podporách musí být pouze na dobrovolné bázi. 

ASZ ČR konzistentně a trvale prosazuje výše uvedená stanoviska, která vznikla po debatě v rámci celé naší členské základny. Jsme přesvědčeni o významu těchto kroků, hlavním cílem je obecně větší podpora rodinným farmám, které by i v České republice měly být páteří venkova stejně, jako je tomu ve většině států Evropské unie.

Naším obecným požadavkem ke všem současným či budoucím opatřením je jejich jednoduchost a smysluplnost, aby se nestaly jen pouhým nástrojem k vyčerpání evropských peněz za každou cenu.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR