Jak se daří chovatelům farmové zvěře?

Počet zájemců o chov zvěře na farmách narůstá, čemuž ostatně nasvědčuje i vrůstající zájem o informace zprostředkovávané členskou organizací ASZ ČR - Asociací farmových chovů jelenovitých ČR. Vyplývá to ale i z kontroly a inventarizace všech farmových chovů zvěře, kterou na našem území v loňském roce prováděla Česká plemenářská inspekce.

O jejích výsledcích jsme byli informováni ředitelkou ČPI Zdenkou Majzlíkovou na naší valné hromadě, jež proběhla v červnu. Při tomto šetření se podařilo upřesnit data i z řady chovů, které se nenacházely v centrální evidenci. Byly doplněny aktuální stavy zvířat na jednotlivých hospodářstvích a ty jsou uvedeny v následující tabulce.

Velmi významnou příležitostí ukázat jeden z příkladů dobré praxe pro nás bylo konání celodenního odborného semináře pod názvem „Voda a půda pro budoucnost,“ který v září loňského roku uspořádala ASZ ČR na farmě Nové Hrady. Na ní hospodaří manželé Kučerovi, kteří se zabývají chovem jelenů a daňků, jež jsou nejen součástí jejich podnikání, ale také obohacují prostředí sídla, kde je mohou obdivovat návštěvníci.

Česká legislativa vyvolává rozruch

Na podzim se konalo v hlavním městě druhé největší spolkové země Rakouska - Štýrsku zasedání Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých (FEDFA). Naši sousedé patří k velmi významným chovatelům, na 1 600 farmách chovají celkem 45 000 kusů zvěře. Na setkání jsme probírali aktuální témata, mezi něž patří šíření nových chorob ve vztahu ke změně klimatu a problémy s legislativou. Zde jsme, ostatně jako již tradičně, vyvolali značný rozruch, neboť pro účastníky z ostatních vyspělých zemí jsou návrhy našich zákonodárců a obecně vývoj podmínek pro tento druh farmaření často jen těžko pochopitelné. Problémy však nejsou pouze u nás, už i v Rakousku se začínají ozývat ochránci zvířat, kteří hájí jejich „neporušený vzhled“ a rádi by prosadili zákaz řezání ztvrdlého paroží jelenů. A to i přesto, že toto opatření bývá prováděno z důvodu bezpečnosti a v následujícím roce naroste jelenům paroží další.

Důraz na prodej lokálních produktů

Nejvíce nás zaujal důraz, který kladou Rakušané na přímý prodej z farem. O něm hovořil nejen prezident štýrské zemědělské komory (Landwirtschaftskammer), ale také místní farmáři. V budově samotné agrární organizace byla v přízemí zřízena velká prodejna, do níž mohou jednotliví hospodáři dodávat k odbytu své produkty. Nachází se zde vše - zelenina, ovoce, med, mléko, sýry, uzeniny, maso a mnoho dalších výrobků. V centru města je dále provozován i rozsáhlý farmářský trh. Obyvatelé Grazu tak mají celoročně možnost zakoupit lokální výrobky a podpořit produkci místních farmářů.

Další součástí programu byla exkurze po několika farmách, které se zabývají chovem zvěře. Na nich nás zajímalo především výsledné zpracování, a to od bourárny až po odbyt. Ten skýtala například restaurace provozovaná v rámci agroturistiky, dále jsme zhlédli i miniprodejnu masa farmové zvěře, do níž se sjíždí řada zákazníků z širokého okolí. Musím konstatovat, že z hlediska kvality chované zvěře, techniky, manipulačních zařízení atd. je většina našich farem na vyšší úrovni, avšak v přímém prodeji produkce velmi zaostáváme. V tomto ohledu se máme od zahraničních kolegů ještě hodně co učit. Inspirovat se však jezdí hospodáři i k nám, v dubnu nás například navštíví chovatelé z Bavorska.

Nejen produkční funkce hospodářství

Hospodářství zabývající se chovem farmové zvěře mají na venkově mnoho funkcí, a to nejen produkčních (chovatelská aktivita, prodej zvířat a masa), ale také těch doplňkových, které jsou neméně důležité. Mezi ně patří podpora života na venkově, agroturistika, udržování krajiny a mnoho dalších. Na našem trhu se v současné době nachází dostatek všech druhů masa, a to původem jak z hospodářských zvířat, tak ze zvěře žijící ve volné přírodě. Každý se snaží o prosazení svého výrobku, různé druhy masa mají své specifické vlastnosti. Především v zahraničí existuje řada studií a informačních materiálů, z nichž mohou farmáři čerpat cenné údaje, jež jim mohou posloužit k lepší propagaci jejich produktů.

Kvalita masa farmově chovaných jelenů a daňků

U nás byla ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v.v.i v Praze-Uhříněvsi provedena studie s názvem „Kvalita masa farmově chovaných jelenů a daňků“. Podíleli se na ní Daniel Bureš, Luděk Bartoň, Radim Kotrba a Eva Kudrnáčová, vzorky masa poskytli hospodáři z našich členských farem, jelení maso dodal Václav Dašek a dančí zajistil Jaroslav Jedlička. Dovolte mi, abych v závěru odcitoval souhrn výsledků tohoto výzkumu: „Cílem předložené práce bylo porovnat chemické složení a organoleptické vlastnosti masa farmově chovaného jelena evropského a daňka evropského s hovězím masem dvou kontrastních plemen skotu - aberdeen angus a holštýnského, lišících se zejména z hlediska kvality masa. Maso jelenů i daňků obsahovalo ve srovnání s hovězím výrazně nižší množství intramuskulárního tuku a celkového kolagenu, a naopak výrazně vyšší podíl polynenasycených mastných kyselin a rozpustného kolagenu. Prostřednictvím senzorické analýzy byla u vzorků masa obou jelenovitých zjištěna vyšší intenzita vůně, chuti, křehkosti a snazší žvýkatelnost než u hovězího masa. Mezi senzorickými profily masa jelenů a daňků však rozdíly nalezeny nebyly.“

Václav Pařízek, prezident Asociace farmových chovů jelenovitých ČR