Greening nepřináší skoro žádné pozitivní výsledky

Greening, česky označovaný termínem ozelenění, byl poprvé do Společné zemědělské politiky (SZP) implementován v roce 2013. Evropský parlament nyní zveřejnil studii, která je zaměřena na přínosy těchto greeningových opatření. Autoři studie ve své práci uvádí, že snahy o ozelenění evropského zemědělství prostřednictvím těchto opatření jsou téměř neúčinné a výsledky jsou velmi chabé. Jako hlavní důvod uvádí zejména velkou flexibilitu členských států při zavádění těchto opatření na úrovni jednotlivých států. Studie mj. zpochybnila význam ochrany již chráněných krajinných prvků, nebo povolení aplikace hnojiv a pesticidů v EFA. 

Zájemci o celou velice obsáhlou studii (má 145 stran) si ji mohou stáhnout ZDE (pdf soubor v anglickém jazyce). 

Aktivita ekologických spolků 

Stranou diskuzí o budoucí podobě SZP nezůstávají ani organizace hájící zájmy ekologicky hospodařících zemědělců. Podle nové studie Evropské environmentální kanceláře (EEB) a BirldLife Europe (BLE) současná SZP neplní stanovené cíle, není konzistentní s cíli udržitelného rozvoje zejména ve vztahu k biodiverzitě, ochraně klimatu a má velké rezervy pokud jde o problémy spojené s emisemi skleníkových plynů zejména v živočišné výrobě.

Studie EEB a BLE je k dispozici ZDE (odkaz na článek v anglickém jazyce).

Pohled Francie 

Rovněž nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron se nechal slyšet, že posílí podporu ekologického zemědělství. Prioritně se chce zaměřit na zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci, navýšení investic do ekologického zemědělství a lokální produkce potravin (v následujících 5 letech by se mělo jednat o investici až 5 miliard EUR, do r. 2022 by mělo min. 50 % produkce pocházet z ekologického zemědělství a od lokálních producentů), a posílení podpory zemědělců, kteří hospodaří šetrně k životnímu prostředí, pro které by měl uvolnit až 200 milionů EUR ročně ze SZP.