Létající sládci. Ve světě vaří naše pivo

Jaké je nedostatkové „zboží" domácí výroby? Český sládek. O naše minipivovary mají zájem nadšenci z celého světa.

„České pivo je žádané jako celek, od chmele přes technologie až po lidi," řekl Martin Hájek z Pacovských strojíren, který je viceprezidentem Českomoravského svazu minipivovarů. „Už nikdo za námi nepřijde, že chce jenom železo," konstatoval. Někteří zahraniční zákazníci vyžadují českého technologa natrvalo. Jiným stačí na přechodnou dobu, než zaučí vlastní lidi.

Technologie z Pacovských strojíren vyrábějí pivo u nás i ve světě. Na Slovensku, v Německu a Rusku i v exotičtějších destinacích. Na jejich zařízeních se vaří pivo v Gruzii, Jižní Koreji, Japonsku či na Filipínách. K jejich obsluze alespoň pro začátek potřebují české profesionály.

Sehnat kvalitního sládka pro takový úkol ovšem není snadné ani v takové pivařské velmoci jako Česko. „Musí být dostatečně jazykově vybavený a mít zkušenosti a také být schopen sám ve světě prožít tak tři až čtyři měsíce," uvedl prezident svazu Jan Šuráň. Nyní jsou podle něj takovýchto odborníků v ČR tři až čtyři desítky. Plné ruce práce budou mít podle jeho odhadu nejméně na desetiletí.

„Vzniká z toho nový český fenomén – létající sládek," konstatoval viceprezident svazu minipivovarů Radovan Koudelka v narážce na módní „létající pivovary". Je to trend, kdy si lidé bez vlastního pivovaru vaří podle své receptury v pronajatém zařízení svou várku piva.

Ani v Česku zájem o minipivovary neustává. Těch, jež ročně uvaří méně než 100 tisíc hektolitrů „tekutého chleba", je u nás nyní na 360 a rostou tempem asi 15 procent za rok. Letos vznikly třeba v Hodoníně, Brně, Vikýřovicích či Šťáhlavicích. A další se dokonce na lodi houpá na vltavských vlnách přímo v centru Prahy.

Podle Šuráňova odhadu minipivovary nyní vyrobí zhruba 1,5 procenta celkové domácí produkce piva. Do konce roku by jejich počet mohl překročit čtyři stovky, přestože obvykle pár takových pivovarů do roka ze seznamu minipivovarů vypadne. Jeden až dva zaniknou. Dalším se naopak zvýší výstav nad povolenou stotisícovou hranici. Příkladem je pivovar v Úněticích.

Na pořízení „domácího" pivovaru potřebujete mít v kasičce zhruba pět milionů korun. „Na tolik peněz ale přijdou jenom technologie. Když chce někdo pivovar s restaurací, ať si připraví deset milionů," říká Šuráň. Vstupní investice se podle jeho zkušeností může vrátit zhruba do sedmi let. „Záleží na finančních podmínkách a výši úvěru, ale rozhodně je to zajímavější než mít peníze v bance," dodal.

Autor: Jiří Janda

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info