Je to v zájmu pralesa. Kácíme kvůli kůrovci, trvá na svém polská vláda

Kácet dál budeme, je to v zájmu lesa – vzkazuje polská vláda Bruselu. Spor o unikátní Bělověžský prales se dostal až k Soudnímu dvoru Evropské unie, který další likvidaci stromů tento týden zakázal. Varšava tvrdí, že tím bojuje s kůrovcem – podle mnohých expertů ale rozsahem, který „běžný“ boj s lýkožroutem dávno překračuje.

Bělověžský prales na východě Polska patří na seznam světového dědictví UNESCO. Ani ve zdejším unikátním háji si ale kůrovec nevybírá, těžká technika proto v místě zatím zůstane.

„Jde pouze a výlučně o práce a činnosti, které jsou spojené s ochrannými zásahy a jsou v souladu se zajištěním bezpečnosti pro veřejnost,“ uvádí ministr životního prostředí Jan Szyszko.

Aktivisté ale upozorňují, že kromě napadených stromů jsou káceny i zcela zdravé – a nikoliv jen smrky. Při rezolutním postupu lesníků prý dochází k likvidaci víc než stoletých stromů.

„Les je starý 12 tisíc let, je opravdu výjimečný, je to náš korálový útes, který musíme chránit. Není to hospodářský les, který se musí kácet,“ dodává aktivistka Joanna Pawlukiewiczová.

Řada vědců si stěžuje, že schází odborná diskuse a že jejich názory jsou ignorovány. Tak masivní kácení podle nich není bojem s kůrovcem. Jeho přítomnost v pralese je prý normální a prales si sám s lýkožroutem poradí.

Stali jsme se barbary Evropy, ničíme vlastní národní dědictví. To, že tu jsou vyschlé smrky, je absolutně přirozené.

Rafal KowalczykPolská akademie věd Své polské kolegy přijíždějí podpořit už od května aktivisté z řady zemí. Jen z Česka dorazilo už 30 lidí. „Když ekosystém, který je velice citlivý, poškodíme za nějakou hranici, pak zničíme jeden z posledních nížinných pralesů v Evropě,“ zmiňuje česká aktivistka Barbora Holická.

Jen za poslední dva měsíce bylo podle odhadu vykáceno zhruba 40 tisíc stromů. Práce v lese pokračují, takže konečné číslo bude daleko vyšší. Plánuje se vykácení až milionu stromů.

Bělověžský prales je výjimečným územím na evropské mapě. Stovky druhů rostlin a živočichů, mezi nimi řada chráněných v čele se zubrem, učinily z tohoto místa přírodní skvost kontinentu. 

AUTOR jan

zdroj: ČT24