Chovatelé farmové zvěře nezahálejí ani letos

Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, členská organizace ASZ ČR, nezahálí ani v tomto roce. Letos čekal její členy tradiční meeting Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých, navštívili nás také kolegové ze sousedního Německa a jak pro naše členy, tak i ostatní zájemce, jsme zorganizovali seminář s názvem „Maso zvěře z farem“. Rád bych vám v tomto článku jednotlivé body naší činnosti více přiblížil.

Jarní meeting FEDFA v Praze

Na České zemědělské univerzitě v Praze se každý rok koná pravidelný meeting Federace evropských asociací farmových chovů jelenovitých (FEDFA). Ani ten letošní nebyl výjimkou, zasedání se uskutečnilo ve dnech 6. - 7. dubna a sešli se na něm zástupci organizací z Německa, Rakouska, Velké Britanie, Švýcarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Španělska, Nizozemí, Slovenska a Ruska. Naším hostem byl i profesor Louw Hoffman ze Stellenbosch University v Jihoafrické republice.

Cílem je posílit vliv FEDFA v Bruselu

Nový prezident FEDFA Tomas Landete Castillejos přepracoval složení celé organizace, role jednotlivých funkcionářů (viceprezident, hospodář, sekretář), způsob reprezentace národních asociací, setkávání zástupců a mnoho dalšího. Zaměřil se také na rozšíření vlivu federace a prosazování jejích zájmů na jednáních v rámci EU v Bruselu. FEDFA se nově stala členem sdružení IDUBA (The International Deer and Wild Ungulate Breeders Association), neboť řada problémů je společných, a např. ve Velké Britanii se sdružili chovatelé jelenovitých na farmách, oborách a parcích do jedné asociace. Pro ty, kteří nevědí - IDUBA je organizací, která sdružuje chovatele jelenovitých a jiných divokých kopytníků celkem na čtyřech kontinentech.

Důležité pro nás jsou také kontakty a výměna informací se zástupci podobných organizací na Novém Zélandu, v Austrálii a USA. Neboť i v našem oboru se projevuje vliv globalizace obchodu s živou zvěří, masem a vedlejšími produkty (parožím), jež má na evropské farmáře nesporný dopad. Velkou aktivitu začala vyvíjet také Čína, která má v chovu jelenů tisíciletou tradici. Zástupci tamějších firem začali v Evropě nově nakupovat tvrdé paroží jelenů.

Problematika prodeje masa z farem

Delegáti  jednotlivých zemí informovali o počtu farem, zvěře, cenových relacích, podpoře státu, způsobu porážení a výhledech do budoucna. Hlavním bodem programu bylo seznámení se a prodiskutování problematiky prodeje masa zvěře z farem. Jerzy Gabrielczyk vypracoval průvodce pro harmonizaci národních legislativ v zemích EU - Produkce masa zvěře z farem a jeho prodej. Jedná se o nejdůležitější záležitost rozvoje farmových chovů zvěře a není náhodou, že ji přednesl právě zástupce Polska. V jeho zemi totiž, stejně jako u nás, vytvořili úředníci nesmírně složitou legislativu a byrokracii, s kterou se jiné státy nemusejí potýkat, a tato činnost u nich probíhá bez větších problémů.

Informoval o výkladu nařízení EU č. 853/2004 a možnosti tvorby národní legislativy pro farmové chovy. Evropská unie je významným importérem jeleního masa z farem Nového Zélandu, ročně se ho doveze přibližně 11 000 tun, které by mohly být vyprodukovány u nás v EU. Tento styl chovu zvěře totiž přispívá k ozelenění krajiny a zvyšuje podíl ekologické produkce v zemědělství. U nás tomu tak bohužel není, ale o tom se zmíním až dále.

Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU jsou značné

Přehled ukázal, že co se týče potravin živočišného původu, existuje velký rozdíl v implementaci nařízení mezi jednotlivými členskými státy EU. Zkušenosti ze zemí s jednodušším, nebyrokratickým výkladem ukazují, že pro zákazníky nevznikají problémy bezpečnosti potravin, ale naopak se regionálně zvyšuje jejich spotřeba a dochází tak k významné podpoře farmaření.

Závěrem shrnul legislativu EU do „klíče“ pro producenty masa zvěře na farmách, oborách a volně a uvedl rozdíly v těchto systémech. Setkání přineslo všem mnoho cenných informací a inspirace pro další činnost. Ceníme si toho, že další jarní zasedání budeme příští rok opět hostit v Praze.

Zajímavá přednáška profesora Louw Hoffmana z Jihoafrické republiky

Jak jsem již výše zmínil, hostem meetingu byl i profesor Louw Hoffman ze Stellenbosch University v Jihoafrické republice, který nás navštívil již několikrát, tentokrát nám přednášel o produkci a zpracování masa zvěře v jeho domovině. Zajímala ho však i situace u nás, a to včetně mysliveckého hospodaření a lovu. Jeho vystoupení bylo velice názorné, neboť jej doplňoval i promítáním fotografií. Řadu lidí by to mohlo překvapit, ale chov zvěře je v JAR na vysoké úrovni. V současnosti se tam nachází 12 000 farem, které chovají přibližně 18 milionů kusů zvěře (během 50 let se počet znásobil třicetkrát). Tento styl hospodaření tam patří mezi významná hospodářská odvětví a jsou pro něj vytvořeny i speciální legislativní podmínky. Na farmách můžete nalézt i cizí zvěř, a to včetně vyšlechtěných různě barevných variet. Řada podniků se specializuje na poplatkový lov, čímž paradoxně pomáhá mnoha druhům zvěře přežít. Zvěřina je zde ale druhotným produktem, nad ní stojí turismus.

Farmový chov antilop - statisíce pracovních míst v marginálních oblastech

V Jihoafrické republice je však možné nalézt i farmy zaměřené primárně na produkci kvalitního masa, a to především z různých druhů antilop. Porážku zde provádějí profesionálové, podniky jsou dobře řízeny, mají speciálně upravená vozidla, vypracované metody transportu, mobilní bourárny a moderní chladírny. Práce je to však velmi náročná, neboť se jedná o velkou zvěř a vše se odehrává při vysokých teplotách, někdy je třeba provádět odlov i v noci či za použití vrtulníku. Vše je zpracováváno a vyváženo do celého světa, místní specialitou je tradiční sušené maso zvané „Biltong“. Ročně farmáři vyprodukují asi 150 000 tun masa, z toho do Evropy je exportována zvěřina v hodnotě 100 milionů USD. Díky těmto chovům, které jsou často v marginálních oblastech, bylo vytvořeno 140 000 pracovních míst. Do roku 2035 by měly být stavy zvěře navýšeny na 30 milionů kusů, což přinese dalších 210 tisíc volných pozic.

Návštěva z Německa aneb také Bavoráci kroutili hlavami

První týden v dubnu jsme u nás přivítali zástupce chovatelů farmové zvěře z Bavorska. Naše spolupráce trvá již desítky let. Tentokrát přijeli funkcionáři spolku z vedení a jednotlivých regionů, neboť v Německu má každá spolková země svou zemskou organizaci, největší Bavorsko pak i organizace v regionech, jako např. Falcko a další. V Bavorsku existuje 1 500 farem zvěře, které chovají hlavně  daňky a jeleny. Dodávají na trh tisíc tun masa, které tvoří pouze část celkové spotřeby, i přesto je však tato forma přímého prodeje spotřebitelům důležitým prvkem lokální ekonomiky.

Skupinu 17 účastníků vedli předseda Max Weichenrieder a obchodní ředitel Josef Weissensteiner. Připravili jsme pro ně cestu po farmách v jižních a středních Čechách, to vše jsme doplnili kulturním programem v podobě návštěvy Prahy. Počasí nám přálo a po celou dobu setkání panovala přátelská atmosféra. Bavorští zemědělci nám přivezli své informační publikace, zpravodaj Landwirtschaftliche Wildhaltug, prospekty k prodeji masa z farem a další pozornosti.

Bio produkty z bavorských farem

Zaujalo mě, že většina farem již produkuje maso jako bio produkt nesoucí označení Biolandhof. Jedním z účastníků byl i Günter Spatz, jež řadu let pracoval v Bruselu jako zástupce německých zemědělských spolků, a nyní, v důchodu, se věnuje pouze své jelení farmě. Ten nám přivezl své výrobky - salám a klobásy, které nesou dané ekologické označení.

Bavorské farmy jsou podstatně menší než ty naše, a tak když jsme na jednom statku viděli desítky nádherných jelenů a nová minijatka, mohli si naši sousedé hlavy ukroutit, když jsme je informovali o tom, že tento podnik nemůže podle české legislativy produkovat ekologické potraviny. V Německu existuje program pro ekologické zemědělství - Bundesprogramm Ökologischer Landbau und andere Formen nachhaltiger Landwirtschaft, který řídí místní ministerstvo zemědělství a výživy a samozřejmě jej využívají i chovatelé farmové zvěře. Naši úředníci u nás oproti tomu vytvořili pouze skanzen byrokracie.

Seminář „Maso zvěře z farem“

Inspirovali jsme se školeními ASZ ČR, která proběhla v různých regionech naší republiky a byla zaměřena na zpracování produkce. Dne 27. června jsme ve Svatém Poli u Dobříše pro naše členy, ale i ostatní zájemce, zorganizovali specializovaný seminář s názvem „Maso zvěře z farem“.

Program byl následující:

• Maso zvěře z farem - Václav Pařízek, AFCHJ
• Legislativa porážení zvěře ve farmových chovech - Jiří Kruml, MZe
• Legislativa výstavby bourárny pro farmovou zvěř - Tamara Latini, ÚVS SVS
• Praktické zkušenosti z výstavby a provozu minijatek - Martin Kozohorský
• Exkurze na minijátkách a jelení farmě Martina Kozohorského

V sále restaurace Na Chmelnici se sešlo 70 účastníku z celé republiky, což svědčí o aktuálnosti tématu. Přítomní byli informováni o současné platné legislativě, kterou je nutné dodržovat, a to od porážky, přes výstavbu, provoz bourárny až po prodej masa zvěře z farmy.

Vývoj této legislativy u nás nebyl vůbec jednoduchý, ale řada našich členů již svou produkci tímto způsobem prodává. K jednotlivým tématům byly bouřlivé diskuze, neboť existuje řada problémů, které by šly při normálním přístupu státních úředníků odstranit, ale to jsme zde řešit nechtěli. Stejně tak zdůrazňujeme rozdílnost směrnic na prodej myslivecké zvěřiny, které se farem netýkají, protože farmový prodej masa je rozdílný. To bylo názorně předvedeno při prohlídce minijatek, kde se postupně vystřídali všichni účastníci semináře, a následná diskuse měla již vyloženě praktický ráz. Na závěr jsme se nezapomněli pokochat jeleny.

Diskriminace pokračuje

Na konci tohoto článku bych rád zmínil, že i přes protesty naší organizace je opět navrhováno zanést do novely veterinárního zákona povinnost písemného hlášení před konáním domácí porážky jelenovitých. Tento krok považujeme za diskriminaci, neboť u ostatních srovnatelných druhů hospodářských zvířat (ovce, kozy, domácí i divoká prasata a mufloni) to vyžadováno není. Přitom například u ovcí proběhne ročně více jak 100 000 porážek. Toto rozhodnutí bereme jako příklad arogance a osobní antipatie úředníků MZe a Státní veterinární správy ČR vůči jednomu chovatelskému oboru. Naši domněnku potvrzuje i „vysvětlení“ zástupce SVS, který na jednání Antibyrokratické komise MZe pronesl, že hlášení potřebují pro kontroly. Jak tedy probíhají kontroly u ostatních druhů zvířat? Žádných pádných argumentů jsme se však bohužel nedočkali ani na samotném semináři.

Ing. Václav Pařízek, prezident Asociace farmových chovů jelenovitých ČR