Základní atributy podoby socialismu před rokem 1989 se vracejí

Pokud by bylo možné nějak stručně a napříč všemi oblastmi běžného života občanů této země charakterizovat právě končící čtyřleté volební období, pak je to sousloví „návrat socialismu“.

Nejde zdaleka jen o všeobecně (bohužel) opomíjenou oblast zemědělství a cílenou snahu ministerstva zemědělství preferovat velké průmyslové zemědělské podniky, na které sázel v podobě Jednotných zemědělských družstev a státních statků předlistopadový režim. Návrat k socialismu je mnohem hlubší, navíc za pomoci úplatků v podobě dotačních programů všeho myslitelného druhu. Tyto programy - i kdyby byly sebepotřebnější, fakticky přináší závislost všech, kteří je čerpají, na libovůli úředníků, kteří je vyhlašují, kontrolují a administrují. Nejen touto formou se postupně stává naše země státem úředníků, přičemž reálným výsledkem je inovovaná podoba někdejší nepsané výzvy pro obyvatele země - držet hubu a krok. Jinak nemusí být (třeba) dotace.

Tomu samozřejmě napomáhají snahy o koncentraci podnikání ve všech smyslech tohoto slova. Z historie, a stejně tak ze současnosti je ale zcela zřejmé, že čím je podnikatelský celek větší, tím je chování jednotlivých jeho složek, včetně zaměstnanců, nepřehlednější. K omezení rizik se pak nasadí regulace, evidence, kontroly a sankce, ačkoli by takové nástroje nebyly vůbec zapotřebí, pokud by se příslušné podnikání týkalo početně menší, tedy přehlednější komunity. Ačkoli se právě tohle zas tak nezdůrazňuje, je přehlednost, a tím také daná přirozená odpovědnost, jedním z důležitých důvodů k existenci rodinných farem, a samozřejmě i rodinných firem. Tento fakt by přitom zřejmě sociálním inženýrům nevadil - mnohem více jim totiž vadí skutečnost, že člověk v přehledné a regulacemi nesvázané komunitě je o poznání více svobodný, než je například zaměstnanec velkého, ale i středního podniku. Snaha stávající politické reprezentace včetně odborů pokud možno všechny zaměstnat, a to především formou trvalého pracovního poměru, je tak fakticky snahou o omezení lidské a podnikatelské svobody.

Ačkoli se dosud většina politiků brání vyslovit pojem zestátňování, skutečné jejich kroky, a jistě ne náhodou, k zestátňování vedou. Opět ani v tomto případě zdaleka nejde o návrh KSČM zakotvit zákonnou povinnost veřejně nahlásit zamýšlený prodej pozemků a předkupní právo státu. Jako akt zestátňování lze totiž brát také „předvolební hit,“ tedy zvyšování platů státním úředníkům, a to o nemalá procenta oproti aktuálnímu stavu. Ekonomický vývoj v posledních letech samozřejmě zvyšování platů legitimizuje - jenže pokud porostou pouze platy státních úředníků, znamená to zároveň také signál pro podnikatele, aby nechali svého podnikání a nechali se státem zaměstnat. Řada lidí to již udělala a ještě udělá - protože je to prostě výhodné. To ale znamená, že bude stále méně těch, kteří budou ochotni na vlastní riziko podnikat, zvláště za situace, kdy zejména nejmenší podnikatelé musí v poslední době čelit tak brutální byrokracii a regulaci, která neměla v historii podnikání v ČR obdoby - dokonce ani „za komunistů“.

Mimořádně tragickou roli hrají v současném vývoji stále více média, která zcela rezignovala na úkol objektivně hodnotit spasitelské plány politiků, úředníků i vlivových lobbistických podnikatelských skupin. Prakticky jediným hodnotícím kritériem médií je dnes sledovanost (čtenost, poslechovou), jehož se dosahuje katastrofickými scénáři často jen domnělých rizik, která jsou vytržena z kontextu, přičemž prakticky pokaždé je nabídnuto řešení v podobě nějaké nové regulace, evidence nebo kontroly. Média tak zcela aktivně spolubudují úřednický stát a návrat předlistopadových dob, také proto, že většina současných mediálních hvězd nemá potuchy o tom, co že to ty socialistické jistoty ve skutečnosti znamenají. Samozřejmě ovšem, že psychologicky evokuje každá kritika současnosti zdání o ideálu minulosti. Minulost se přitom i tak povážlivě blíží, a i když to ve světle podobných vyjádření vyznívá jako fráze, může se ještě více přiblížit po letošních parlamentních volbách. Dokonce i ty dráty na hranicích by se mohly znova instalovat - jako obrana proti emigrantům. Ačkoli u nás žádné nemáme…

Petr Havel

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info