Omyl ministra zemědělství

Noční můra zemědělských podniků hospodařících na velkých plochách, a to bez ohledu na statut takových podniků, se opět o něco více přiblížila. Původní otázka, zda zastropování ano nebo ne, se postupně mění na to, jaká hranice pro zastropování bude nakonec zvolena.

Problém, na který již na začátku jednání o změně podoby Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2020 opakovaně upozorňovala Asociace soukromého zemědělství ČR, je přitom pro naše zemědělství klíčový. Minimálně oficiální absence takzvaného „plánu B“, tedy jak získat pro český a moravský venkov (čili ne úplně vždy pro zemědělce) peníze, které budou velkým škrtnuty, tak začíná nabývat na realitě. Ukazuje se také, že ministerstvo zemědělství zvolilo sázkou na kategorické odmítání jakéhokoli zastropování špatnou taktiku, a je otázkou, zdali existuje vůle tento postoj změnit, a nakolik to poškodí v rámci Evropské unie české zemědělství. V obou případech (setrvání na dosavadním postoji i otočení kormidla směrem k vývoji v EU), bude totiž ČR nevěrohodná.

Času k případným změnám přitom není nazbyt, Evropská Komise (EK) by měla podle dosavadních informací zveřejnit své Sdělení ke změnám SZP dne 29. listopadu letošního roku, posouzení dopadů tohoto Sdělení je plánováno na jaro 2018, legislativní návrhy změn SZP by měly být předloženy v červnu příštího roku. I když lze vzhledem ke složitosti SZP a ne vždy jednoznačným postojů jednotlivých členských zemí k některým navrhovaným řešením očekávat možný časový posud v předpokládaném „jízdním řádu“, bude příští rok pro mantinely SZP po roce 2020 rozhodující. I proto, že EU nebude chtít opakovat téměř roční zpoždění, kterým byl zatížen start stávajícího programového období díky neshodám EK a Evropského parlamentu.

Zpět ale k zastropování. To by mělo být podle dosavadních údajů mnohem radikálnější, než kdysi navrhovaná hranice 300 000 eur na podnik, ani než nejčastěji diskutovaná hranice 150 000 eur. Rozpětí maximální horní hranice by se podle EK mělo pohybovat mezi 60 000 až 100 000 eur, kromě toho by měla být uplatněna redistributivní platba. Jistou dobrou zprávou zejména pro chudší země EU je odmítnutí myšlenky národního kofinancování přímých plateb, o němž se EK domnívá (celkem oprávněně), že by bylo nástrojem narušení vnitřního trhu EU. Další dobrou zprávou je názor EK, podle kterého by se měly snížit rozdíly ve výši plateb na hektar mezi členskými státy, a to přesto, že mezi státy EU stále existují značné rozdíly v nákladech na produkci, například v oblasti výše mezd. Zásadní změnou by v SZP po roce 2020 mohla projít greeningová opatření. EK také zvažuje posílení kompetencí členských zemí v tom, aby mohly jednotlivé země navrhovat vlastní cíle pro ozelenění zemědělské politiky, a přizpůsobit tak ozelenění více specifickým podmínkám v daném státě – a to prostřednictvím souboru povinných i dobrovolných opatření v rámci I. i II. pilíře SZP. Všechny aktivity členských států v tomto směru ale budou schvalovány Komisí v rámci společného pracovního rámce, který bude součástí SZP.

EK chce také zavést funkční nástroje k podpoře generační výměny hospodařících zemědělců. Podle EK by proto měly členské státy využít možností regulací, zdanění, dědických práv či územního plánování s cílem zjednodušit mladým a novým zemědělcům přístup k půdě. Stran přístupu k financím pro mladé zemědělce by mohl být nastaven systém podpory na úrovni EU pro první finanční podpory – zjednodušené top-up platby pro nové zemědělce nebo posílení nebo prodloužení současných jednorázových plateb. Změnami by měly projít i systémy soukromého pojištění, které by podle EK měly pomoci zemědělcům chránit je samotné před nenadálými ztrátami spojenými s poklesem produkce způsobenými přírodními katastrofami či nepříznivým počasím. Jednou z možností by také mohlo být pojišťování podílových fondů nebo motivace zemědělců k preventivním úsporám.

Tak či tak, vypadají návrhy EK rozumně, a jsou také očekávatelné. Samozřejmě je ještě ve hvězdách, jak vše dopadne ve skutečnosti, a ještě dále, možná v galaxiích, je vývoj pozice ČR v období po letošních volbách, zvláště s ohledem na to, jak rozhodli voliči. Výše představené obrysy návrhu EK však v zásadě ČR vyhovují, až na to zpropadené zastropování, které v obecné podobě sice vyhovuje také, ale ne úplně každému. V zásadě by ale měla ČR navrhované mantinely jako celek podpořit, a o to více se soustředit na argumentaci k účelnému využití redukovaných peněz. Stejně jako v současném období i nyní EK považuje za jednu z priorit zaměstnanost na venkově. Právě to by mohla být cesta k funkční argumentaci, spolu ovšem s opuštěním principů aktivního zemědělce a rozšířením spektra povoleného podnikání zemědělců ve venkovském prostoru, byť o produkční zemědělství jako takové nepůjde. Příliš mnoho jiných řešení se ale nerýsuje.

Petr Havel

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info