Změny v rozdělování přímých plateb jsou potřebné

Jedním z prioritních koncepčních usnesení podzimního jednání Rady Asociace soukromého zemědělství ČR, které se letos konalo v polovině listopadu v Kuřimi nedaleko Brna, je pokračující podpora zavedení těch principů Společné zemědělské politiky, které mají potenciál efektivněji rozdělovat finanční prostředky na venkově a více podpořit menší farmy.

Jak na redistributivní platbu

Téměř stovka delegátů ze všech koutů republiky, kteří zastupují 6 500 zemědělských subjektů sdružených v Asociaci, měla na schůzi možnost vyslechnout komplexní analýzu redistributivní platby, tedy zvýšené platby na „první hektary“ všem podnikům. Materiál zpracovaný ve spolupráci s analytickou společností B&P Research představil různé možnosti nastavení redistribuce a jejich dopad na podniky podle konkrétní velikosti. Z následné diskuse jednoznačně vyplývá pokračující podpora těch opatření Společné zemědělské politiky, která omezují platby subjektům s desítkami tisíc hektarů, jež čerpají různé komparativní výhody ze své velikosti.

Dá se předpokládat, že v následujícím období SZP EU bude financí na výplatu přímých plateb méně, než je tomu v současnosti, Evropská komise již nyní naznačuje, že po roce 2020 se bude třeba uskromnit. ASZ ČR také proto podporuje zavedení redistributivní platby, která již nyní funguje v deseti státech EU, co nejdříve také u nás. Reálně je její zavedení možné od roku 2019, což by tuzemským zemědělcům pomohlo se na změny, které nás nepochybně v budoucnu čekají, lépe připravit a případně zjistit, jaké nastavení je v našich podmínkách optimální.  

Od zavedení redistributivní platby Asociace soukromého zemědělství ČR očekává zejména větší podporu rodinných farem, které neoddiskutovatelně daleko více přispívají k zachování skutečně živého venkova než obří zemědělské podniky zaměřené výhradně na velkovýrobu. Pozitivním dopadem by mělo být také snížení motivace ke koncentraci půdy a větší konkurenceschopnost menších subjektů na trhu s půdou.

Stále komplikovanější Program rozvoje venkova

Důležitým tématem jednání v Kuřimi byl také druhý pilíř SZP EU, který u nás nabobtnal do takové šíře a složitosti, že se v něm často nejsou schopni vyznat už ani sami úředníci. Na Radu ASZ ČR byl proto pozván také ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán, na nějž se členové obraceli se svými připomínkami k fungování PRV. Největší problémy jsou spatřovány v nastavení podmínek pro výběrová řízení, zejména nejasná pravidla pro rozdělování zakázek a nastavení termínů při administraci žádostí. Zástupci Asociace také řediteli SZIF zopakovali dlouhodobý požadavek na zařazení věcného plnění do přijatelných výdajů projektů PRV, což podporují všechny nevládní organizace. Obě tato témata by měla být předmětem dalších jednání se SZIF a Ministerstvem zemědělství.

Podle informací, které Martin Šebestyán uvedl ve své prezentaci, je zřejmé, že finanční prostředky na PRV pomalu docházejí a téměř stoprocentní úspěšnost malých projektů, jíž se v minulosti chlubilo vedení ministerstva, se v aktuálním 5. kole scvrkla na zhruba 40 %. Ukazuje se tedy, že bylo velkou chybou umožnit vyčerpání velké části peněz na obří projekty do velikosti až 150 milionů. Tyto projekty, pokud se dostaly až do fáze realizace, venkovu přitom nepřináší mnoho pozitivního.

Společná témata ASZ ČR a Svazu měst a obcí

Na schůzi Rady vystoupila také členka předsednictva Svazu měst a obcí Dagmar Novosadová, která se dotkla mnoha témat, jež jsou dobře známá i sedlákům. Jako velmi palčivý styčný bod, který se týká především těch sedláků, jež jsou aktivní zároveň v zastupitelstvech obcí, se ukázala nová podoba zákona o střetu zájmů, která neodůvodněně nařizuje starostům včetně neuvolněných a všem členům rad obcí zveřejnit dopodrobna přehled veškerého majetku na internetu, a to včetně mnoha citlivých informací.

Mezi další společná témata, kde by sedláci velmi ocenili součinnost SMO, patří také problematika územního plánování, kde se stále častěji zemědělci setkávají se snahou o vystrnadění hospodářství za hranice obce, což je pro ně v mnoha případech překážkou nejen rozvoje farem, ale často vůbec jejich dalšího provozu. Asociace prosazuje, aby sedláci a jejich hospodářství zůstali i nadále běžnou součástí venkovských sídel.

Dvacet let Asociace

Druhý den pokračovala schůze mimo jiné diskusí nad formou připomenutí dvacetiletého výročí činnosti, které ASZ ČR oslaví v příštím roce. Členové a příznivci asociace se tak mohou těšit na několik formálních i společenských akcí a také na dvě publikace, jež shrnou nejen existenci a aktivity naší organizace, ale také představí velkou část jejích členských farem formou sborníku reportáží, které se již několik let objevují v časopise Selská revue.

Konstruktivní atmosféra jednání rady, dvoudenní živá diskuse mezi členy a jasné a konzistentní závěry - to vše mimo jiné dokládá, že ASZ ČR stojí nadále na svých zavedených principech navzdory neustálým politickým a legislativním změnám.

Jak se stalo oblíbenou tradicí, zasedání Rady využila řada jejích členů také k návštěvě několika farem v hostitelském regionu. První den ráno se tak několik desítek kolegů vydalo na návštěvu k předsedovi blanenské ASZ Jiřímu Širůčkovi do Kladorub. Druhý den po ukončení oficiálního programu pak byla možnost poznat dvě hospodářství členů nového regionu ASZ Brno – Vlastimila Buchty, který hospodaří na několika místech v Moravském krasu, a Pavla Stejskala, který se věnuje rostlinné výrobě v Ponětovicích v těsné blízkosti Brna.

Veronika Jenikovská, hlavní kancelář ASZ ČR

Kontakt:

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR

tel.: 604 849 294

e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na www.asz.cz.