Veterináři: Zlínsko čeká soupis prasat a návrat policejních lovců

Veterináři nařídí soupis všech malochovů prasat ve Zlínském kraji. Budou chtít, aby kvůli moru pokud možno malochovatelé s činností přestali. U malochovů prasat je nutná registrace od dvou kusů, pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku. Po dnešním zasedání zástupců ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, myslivců a zástupců regionu to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.

Na Zlínsko by se také měli kvůli rozšíření nemoci mimo oblast vyznačenou ohradníky vrátit policejní lovci. Ještě však není jasné, kdy se tak stane, ani kolik jich bude. Přímo v oblasti, kde se uhynulá prasata našla, budou podmínky lovu zpřísněny nebo bude zakázán, aby ze zóny prasata nevybíhala ven. Lovit se tak bude v okolí.

Ministerstvo zemědělství také zváží změnu zákona, aby bylo možné v případech, kdy jde o ochranu státního hospodářství, nikoliv lidských životů, postupovat pružněji a vymáhat například zákaz vstupu do zamořené oblasti. Podle poslankyně a radní Zlínského kraje Margity Balaštíkové je jediný způsob, jak zamezit rozšíření choroby mimo ohradníky, respektování zákazu vstupu lidmi. "Bohužel je to z pohledu zákona nevymahatelné," dodala.

Podle Semeráda by změna zákona mohla umožnit i flexibilnější stavby plotů a podobných zařízení. Nyní zákon podle něj umožňuje přikázat vybudování elektrického ohradníku na pozemcích soukromníků na dobu 30 dnů, dále již ne. Navíc samotní veterináři nemají kompetence ani dostatečný počet zaměstnanců ke stavbě plotů.

Ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) apeloval na myslivce, aby se snažili více redukovat populaci divočáků v celé ČR. Šíření choroby přirozenou cestou migrace prasat se podle něj děje rychlostí asi 50 kilometrů za rok. Jestli si tak podle něj myslivci ještě chtějí někdy divočáky zalovit, měli by nyní snížit populaci na pět až deset kusů na 1000 ha, v současnosti je to podle něj násobně více. Stát také zváží zavedení zástřelného za všechna odlovená divoká prasata v celé ČR.

Nové kroky veterináři vyhlásí prostřednictvím mimořádných opatření, která nejspíš budou platit od konce ledna.

Zatím veterináři utratili za snahu o vymýcení choroby zhruba 50 milionů korun, řekl ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček, z toho přibližně 35 milionů Kč bylo na zástřelném a na vyplácení odměn za monitoring pseudovztekliny. Ten skončil koncem loňského roku, přičemž stát proplácel myslivcům 1000 korun za zastřelené zvíře, z něhož zaslali vzorky na vyšetření této nemoci.

Na konci loňského roku potvrdily testy nemoc u sedmi uhynulých divočáků nalezených mimo oblast nákazy ohraničenou ohradníky. Nemoc se tak za ohradníky rozšířila poprvé.

Podle veterinářů byl africký mor na Zlínsku zatím potvrzen u 191 uhynulých prasat, až na sedm divočáků pocházela všechna zvířata z oblasti uvnitř ohradníků. V zamořené oblasti bylo uloveno nebo odchyceno do pasti celkem 567 divokých prasat, u 15 z nich vyšetření potvrdilo prasečí mor.

Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, kromě divočáků však zabíjí domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. V případě, že by se nemoc dostala do chovu, musí se vybít.