Češi že chtějí kvalitní potraviny? Jen fáma, říká farmář. Vezmou vždy levnější jogurt

Objeví se někdy čerstvé farmářské výrobky v supermarketech? Podle farmáře Tomáše Němce je to trochu boj s větrnými mlýny. Tomu, aby se k zákazníkovi dostala kvalita, brání prý logistika řetězců i smýšlení lidí, který chtějí všechno hlavně „za levno“. Farmář také prozradil v rozhovoru pro Blesk Zprávy, jak se vyrábějí sýry a jogurty.

Dostat farmářské produkty do supermarketů je podle zemědělce běh na dlouhou trať. „Je to hodně složité. My jsme pro supermarkety vytvořili farmářskou řadu jako čerstvé mléko, jogurty a tvarohánky, což je smetanový krém. Nákupčím to všem velmi chutná, všichni říkají, jak to chtějí, ale rádi by na to záruku tři týdny a víc. Což u čerstvého výrobku není možné. Není možné, aniž bychom to nějak terminovali, nebo stabilizovali, aby výrobek vydržel tři týdny. Trvanlivost je třeba pět dní a nelze ji nijak prodloužit,“ popsal pro Blesk Zprávy Tomáš Němec, který vede farmu v Radonicích.

Čerstvosti brání logistika

Podle Němce potřebují řetězce hodně času na logistiku a na závoz, přičemž nedokážou zároveň pracovat s velmi krátkou trvanlivostí čerstvého zboží.  „Hrajou si na to, že podporují malé a lokální výrobce, ale neumějí s tím pracovat. Tam bude cesta ještě hodně dlouhá, než se dostaneme k tomu, aby se tyto čerstvé výrobky dostaly do supermarketů,“ vysvětlil farmář.

Podle něj je důležité i to, aby byl zákazník ochoten za výrobky připlatit. Neměli by to být sice markantní částky, ale přesto čerstvost vyjde dráž.

Farmář tvrdí, že lidé často prohlašují, jak moc chtějí nakupovat kvalitní potraviny, k čemuž prý má směřovat i trend. Muž však uvažuje nad tím, jestli to není jen mediální bublina. „Může se říkat, že je takový trend, ale skutečnost je jiná. Když vidí zákazník jogurt za 5 korun a za 4, tak si vezme levnější, byť tomu kvalita neodpovídá. Teď to beru průměrně. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří na kvalitu a složení hledí,“ dodal muž.

Jak na to?

A jak například na mléčné farmě vypadá výroba takových sýrů? Doveze se sem čerstvé mléko, to se pasterizuje a pak se postupuje podle toho, jaký sýr je zrovna ve výrobě. To udává, kterou kulturu je potřeba přidat. 

Mléko se následně srazí, vznikne z toho takzvaná surovina, což je sražená mléčná bílkovina s tukem. Ta později putuje do sýrařských van. Hmota vykape a vypustí se syrovátka.  Potom následuje lisování a krájení do požadované velikosti. Tady opět záleží na tom, který sýr zrovna na farmě vyrábějí. Celý proces trvá asi 24 hodin.

A co jogurt? Čerstvé jogurty jsou jen mléko a kultura. Mléko se opět pasterizuje. Napustí se do tanku, přidá se jogurtová kultura a všechno se pořádně rozmíchá. Naočkované mléko putuje do kelímků, které jsou následně opatřené i víčkem. Potom přijdou do termoboxů, který je udržuje při teplotě 36 stupňů asi 6 hodin, jogurt zkysne a vyzraje přímo v kelímku.

Mléčná farma Němec denně spotřebuje 7 tisíc litrů mléka. Speciální kultury jsou potom už z výroby nabalíčkované vždy na určitý objem tekutiny. 

Zuzana Zelenková

Zdroj: Blesk.cz