Slovensko plánuje rozšířit bezzásahové zóny

Slovenské lesy, mokřady, louky a pastviny potřebují vyšší stupeň ochrany. Žádný ze slovenských národních parků nesplňuje podmínky pro ochranu území. Vážné vyhynutí hrozí například orchidejím, motýlům a některým obojživelníkům. Změnit to má nová Envirostrategie 2030.  

Nový plán počítá s tím, že do roku 2025 bude polovina rozlohy národních parků bezzásahová, do roku 2030 by v nejvyšším stupni ochrany mělo být až 75 procent jejich rozlohy. Návrh nazvaný Envirostrategie 2030 zatím předložil Institut environmentální politiky (IEP) ministerstvu životního prostředí. Informoval o tom slovenský deník Sme.

Státní ochranáři plánují obnovit minimálně 15 procent zničených ekosystémů, dosáhnout toho chtějí pomocí vybudování soustavy chráněných území a plánu o jejich péči.Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/na-slovensku-vymiraji-vzacne-druhy-rozsiri-se-bezzasahove-zony-20180109.html

I když byl systém národních parků na Slovensku budován na základě široké odborné diskuze, žádný z parků nesplňuje podmínky ochrany. Nevznikaly totiž v dostatečné spolupráci s majiteli a uživateli pozemků. V plánu je proto také převedení co největšího množství pozemků do vlastnictví státu.

Maloplošná území budou buď bezzásahová celá, nebo se zařadí mezi území s aktivní ochranou, anebo se rozdělí.

Organizace na ochranu přírody by dále měly pravidelně vypracovávat červené seznamy ohrožených druhů a biotopů a navrhovat opatření na jejich záchranu.

Důležité je také podle strategie upřednostňovat zájmy přírody před těžbou dřeva a nerostných surovin, myslivostí i výstavbou.

„Při určování lovu zvěře budou i ve volné krajině zohledňovány potřeby ochrany přírody,“ píše se v dokumentu. 

Měla by být rovněž zlepšena vymahatelnost práva v oblasti ochrany přírody a boj s environmentální kriminalitou. Lesní stráž, stráž přírody a rybářská stráž by měly být propojeny.

„Je potřeba zachovat a obnovit charakteristické formy krajiny v souladu s historickým a přirozeným kontextem,“ uvádí strategie.

Dotkne se přímo i územního plánování a městské zeleně. „Územní plánování zabezpečí vyvážený vztah mezi potřebami, hospodářskou činností a životním prostředím,“ píší ekologičtí odborníci.

Slovenská města mají třetí nejnižší rovnoměrný podíl zeleně v EU. Její podíl by se měl ve městech zvýšit o 40 procent do roku 2030, přičemž by k ní všichni obyvatelé měst měli mít přístup do 10 minut chůze.

Slovensko má devět národních parků. Pět z nich bylo vyhlášeno již za Československaa zbývající čtyři vznikly již v samostatném Slovensku. Tatranský národní park, Pieninský národní park, Národní park Nízké Tatry, Národní park Malá Fatra Národní park Slovenský ráj, Národní park Muráňská planina, Národní park Poloniny, Národní park Slovenský kras a Národní park Velká Fatra. 

 

Autor: Pavel Kopecký

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info